Návštěvy lékaře by měly probíhat po práci. Čtěte základní pravidla

Jak prokázat zaměstnavateli návštěvu lékaře? Proč se objednávat až po pracovní době? A kdy vzniká nárok na mzdu? Odpovědi na časté otázky v našem článku.

Spor mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může vzniknout z kvůli návštěvě lékaře. Někteří zaměstnanci se totiž dožadují svých práv, aniž by znali také své povinnosti. Jednou z častých mýlek je, že zaměstnanec má v případě návštěvy lékaře vždy nárok na náhradu mzdy. Existují totiž výjimky.

V případě, že zaměstnanec potřebuje vyšetření či ošetření u lékaře, jedná se podle § 190 zákoníku prácedůležitou osobní překážku v práci. Podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. mu v takovém případě náleží pracovní volno s náhradou mzdy či platu. Toto pracovní volno s náhradou mzdy se poskytuje pouze na nezbytně nutnou dobu, a to za několika předpokladů. Vyšetření či ošetření musí být provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil a které je současně nejblíže jeho bydlišti nebo pracovišti a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout. Současně platí, že se pracovní volno s náhradou mzdy zaměstnavatel poskytne pouze v případě, že vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Ilustrační obrázek
Autor: www.SXC.hu

Ilustrační obrázek

V praxi se ordinační hodiny lékařů s pracovní dobou zaměstnance často kryjí. Přesto by si měl zaměstnanec objednávat návštěvy lékaře v jeho odpoledních ordinačních hodinách, tedy v době, kdy už zaměstnanec bude po pracovní době. Často je to možné například u zubních lékařů. Stejně tak není možné zcela omluvit cestu za lékařem přes půl republiky. Pokud člověk pracuje v Praze, ale jezdí z jakýchkoli důvodů za lékařem například do Brna, zaměstnavatel mu sice musí na nezbytně nutnou dobu pracovní volno poskytnout, ovšem náhradu mzdy poskytuje jen v tom rozsahu, kolik času by zaměstnanci zabralo stejné vyšetření, pokud by navštívil jiného lékaře v Praze u svého zaměstnání. Čas potřebný pro cestu do Brna a zpět se bere jako neplacené pracovní volno.

Výše uvedené podmínky samozřejmě neplatí v případě akutních zdravotních obtíží nebo v případech, kdy zaměstnanec potřebuje vyšetření, které lékař provádí pouze v určitou denní dobu. Typickým příkladem jsou třeba ranní odběry krve a podobně.

Každá návštěva lékaře musí být prokazatelná

Zákoník práce v § 206 uvádí, že pokud je zaměstnanci překážka v práci předem známa, musí zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna včas požádat, jinak je povinen jej o vzniku překážky uvědomit bez zbytečného průtahu. Současně zákoník práce ukládá zaměstnanci povinnost překážku v práci zaměstnavateli prokázat. Zaměstnavatelé svým podřízeným vydávají takzvané propustky k lékaři, které jim lékař potvrdí. Přitom je třeba uvést, že zákoník práce v § 206 odst. 2 ukládá všem fyzickým i právnickým osobám povinnost poskytnout ke splnění této povinnosti potřebnou součinnost. Proto by měl lékař takové potvrzení na žádost zaměstnance vydat a neměl by to odmítnout. Forma prokazování návštěv u lékaře není zákonem či jiným právním předpisem předepsána. Záleží tedy na zaměstnavateli a zaměstnanci, aby se dohodli, jaká forma prokázání překážky v práci bude dostačující.

widgety

Vyšetření či ošetření by vám měl potvrdit daný lékař i dodatečně. Pomoci svému klientovi může i jeho zdravotní pojišťovna. Každé ošetření či vyšetření u lékaře se samozřejmě objeví v informačním systému pacientovy pojišťovny, neboť až na základě vykázaných příslušných kódů je lékaři zaplaceno. Když jde o výkony, které nejsou lékaři placeny jednotlivě, ale jsou zahrnuty v paušální kapitační platbě u praktického lékaře, vykazuje lékař tzv. signální kódy. Všechny výkony se tak spolu se jménem lékaře (nebo názvem zdravotnického zařízení) a s datem provedení objeví ve výpisu Přehled úhrad zdravotní péče, který svému pojištěnci na vyžádání poskytne jeho zdravotní pojišťovna, a to podle zákona jednou ročně a bezplatně, radí Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Kdy zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy

Určitá odchylka platí pro případ, kdy má zaměstnanec pružně rozvrženou pracovní dobu. V takovém případě se překážky v práci, s výjimkami například pro případ dočasné pracovní neschopnosti, na straně zaměstnance posuzují jako výkon práce pouze v tom rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby. Pokud tedy překážky v práci zasáhnou do volitelné pracovní doby, pak se neposuzují jako výkon práce a zaměstnanec si musí překážku v práci napracovat. Další případy, kdy zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy, stanoví § 206 odst. 3 zákoníku práce.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 4. 2013 11:30

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Tvorba a šíření videoobsahu

  •  
    Jak vytvořit video a na co si dát pozor
  • Jak ho naplnit vhodným obsahem
  • Kam ho umístit a jak mu získat diváky

Detailní informace o školení Tvorba a šíření videoobsahu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+