Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Neberte si příklad z Rohlíku. Víme, jak správně zaměstnat zahraniční zaměstnance

Dagmar Kučerová

Co se aktuálně změnilo, čeho se vyvarovat při zaměstnání zahraničních zaměstnanců (cizinců i EU) a jejich vyslání na práci do ČR, vysvětlil inspektorát práce.

Rok 2017 přináší změny v oblasti zaměstnávání cizinců, občanů Evropské unie i vysílání zaměstnanců zahraničním zaměstnavatelem.

Novela zákona o zaměstnanosti byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 93/2017 s účinností od 1. dubna 1017 (s výjimkou části změn zákoníku práce, které nabudou účinnosti 1. července 2017). Jelikož se jedná o poměrně složitou problematiku, server Podnikatel.cz požádal o vysvětlení změn Státní úřad inspekce práce v Opavě. Článek byl připraven ve spolupráci s náměstkem generálního inspektora Jiřím Macíčkem.

Vedení zákonem stanovené evidence

V souladu s ustanovením § 102 zákona o zaměstnanosti vede zaměstnavatel evidenci občanů Evropské unie, jejich rodinných příslušníků a rodinných příslušníků občanů České republiky a evidenci cizinců, občanů třetích zemí (dále jen cizinců), které zaměstnává. Stejnou povinnost má pak také právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byly osoby vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy (toto se týká osob uvedených v § 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti).

Změny, které s sebou v této oblasti přinesla novela zákona o zaměstnanosti, se týkají především požadavků na rozsah této evidence, která je odlišná v případě zaměstnání a v případě vyslání fyzických osob k plnění úkolů na území ČR.

Pokud se jedná o zaměstnání (tedy uzavření pracovněprávního vztahu), je zaměstnavatel povinen vést evidenci obsahující tyto údaje:

  • identifikační údaje cizince,
  • adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,
  • číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,
  • druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno,
  • pohlaví těchto fyzických osob,
  • zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností,
  • nejvyšší dosažené vzdělání,
  • vzdělání požadované pro výkon povolání,
  • dobu, na kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta a na kterou jim byl povolen pobyt,
  • den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání zahraničním zaměstnavatelem.

V případě, že právnická nebo fyzická osoba uzavřela smlouvu se zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie, na jejímž základě byly fyzické osoby vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy pro tuto právnickou nebo fyzickou osobu (toto se týká osob uvedených v § 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti), má tato právnická nebo fyzická osoba povinnost vést evidenci obsahující tyto údaje:

  • identifikační údaje cizince,
  • adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,
  • číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,
  • druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno,
  • dále pohlaví těchto fyzických osob, 
  • den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie.

Jak Jiří Macíček upřesnil, zákon o zaměstnanosti žádnou specifickou formu vedení této evidence nepředepisuje. Vedenou evidenci je však potřeba v této souvislosti chápat jako ucelený soubor obsahující výše požadované údaje, ať již v elektronické či fyzické podobě.

Pracovní smlouva v češtině

Novela zákona o zaměstnanosti s sebou přinesla také doplnění nového odstavce ustanovení § 136, kdy je za stávající odstavec 1 vložen nový odstavec 2, který rozšiřuje stávající povinnost právnické nebo fyzické osoby jako zaměstnavatele mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu (splnění povinnosti podle věty první se nevyžaduje, splnil-li zaměstnavatel povinnost oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.).

Nově se však tato povinnost vztahuje na území České republiky i na zaměstnavatele usazeného v jiném členském státu Evropské unie, který v rámci nadnárodního poskytování služeb vyslal svého zaměstnance k dočasnému výkonu práce do České republiky, přičemž doklady, jimiž je plněna tato povinnost, musejí být přeloženy do českého jazyka.

Informační povinnost zaměstnavatele

Náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce připomíná rovněž informační povinnost zaměstnavatele vůči úřadu práce, která je upravena ustanovením § 87 zákona o zaměstnanosti. Tato se týká jak nástupu do zaměstnání či vyslání, tak také jeho ukončení. 

Čtěte také: Co přinese novela zákoníku práce

Zaměstnavatel nebo fyzická nebo právnická osoba má povinnost písemně informovat příslušnou krajskou pobočku úřadu práce, a to:

  • při nástupu do zaměstnání občana Evropské unie, jeho rodinného příslušníka, rodinného příslušníka občana České republiky,
  • při nástupu cizince uvedeného v § 98 písm. a) až e) a j) až r) zákona o zaměstnanosti, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, nebo cizince, u kterého se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta, 
  • při vyslání těchto osob k plnění úkolů na území České republiky vyplývajících z uzavřené smlouvy o výkonu práce se zahraničním zaměstnavatelem.

Informační povinnost je třeba splnit nejpozději v den nástupu k výkonu práce. Obdobná povinnost se vztahuje na případy, kdy za trvání zaměstnání nastane skutečnost, na jejímž základě již cizinec povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu nepotřebuje, s tím, že tato informační povinnost musí být splněna nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, na jejímž základě se povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta nevyžaduje, upozorňuje Jiří Macíček. 

Čtěte také: Součinnost zaměstnavatelů aneb Co vše je nutné exekutorům sdělit

EBF17

Jaké údaje úřadu práce hlásit?

Jedná se právě o informace, které povinně vede zaměstnavatel v souladu s ustanovením i § 102 odst. 2. zákona o zaměstnanosti. Stejně tak musí zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byly tyto osoby vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, nahlásit změny. A to nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dověděl.

Hlásí se i ukončení zaměstnání nebo vyslání. Tentokrát ve lhůtě do 10 kalendářních dnů. Informační povinnosti se novela zákona o zaměstnanosti nijak nedotkla. Za její nesplnění hrozí nemalé sankce. Ty se ostatně v oblasti zaměstnávání cizinců udělují poměrně často. Například za zprostředkování zaměstnání agenturami práce bez povolení k zaměstnání bylo za loňský rok uloženo 81 pokut. Jejich výše dosáhla 8 594 500 korun. Podrobněji v článku Problémy se zaměstnáváním cizinců? Netýkají se jen Rohlik.cz

Formulář Informace o nástupu do zaměstnání – vyslání k plnění úkolů, včetně vysvětlení k vyplnění, je k dispozici na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.

Našli jste v článku chybu?