Hlavní navigace

Nedaří se vám? Snižte si alespoň výdaje na zdravotní pojištění

22. 7. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Kdy a jak je možné snížit zálohy na zdravotním pojištění? Čtěte návody v konkrétních situacích.

Vstoupili jste do druhé půle roku s tím, že se vám v podnikání příliš nedaří a jste citliví na každý výdaj? Pak se vám bude hodit alespoň úspora na povinných zálohách na zdravotním pojištění. Ty musí alespoň v minimální výši, která je pro tento rok stanovena na 1797 korun, odvádět každá osoba samostatně výdělečně činná. Zdravotní pojišťovna jí ale může za jistých okolností zálohy ponížit. Konkrétní podmínky, kdy lze o snížení požádat, upravuje § 8 odst. 4 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Pojišťovna vám zálohy sníží v případě, že je váš příjem z podnikání po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled. V tomto případě vám zdravotní pojišťovna vyhoví.

Na žádosti o snížení zálohy tedy budou porovnány příjmy po odpočtu výdajů dosažené v období leden až březen 2015 s příjmy dosaženými v roce 2014. Budou-li příjmy po odpočtu výdajů připadající na 1 kalendářní měsíc roku 2015 alespoň o jednu třetinu nižší, sníží se výše zálohy na pojistné až do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 20125, to je maximálně do dubna 2016 (u OSVČ, které mají daňového poradce, do července 2016).

Dále čtěte: Čtěte, které OSVČ nemusí platit minimální zálohy na zdravotní pojištění

Ilustrační obrázek.
Autor: Shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Nejste jako podnikatel v dobré ekonomické kondici? Požádejte o snížení záloh na zdravotním pojištění. Uleví se vám. 

Existují ale i situace, kdy podnikatel svou zdravotní pojišťovnu o snížení zálohy na pojistné žádat nemůže. Týká se to začínajících podnikatelů, kteří v roce zahájení činnosti, v němž je jejich samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, platí minimální měsíční zálohu, pokud si ji sami nestanoví vyšší. O snížení zálohy žádat nemohou, protože nelze porovnávat průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v běžném roce a v roce předcházejícím. 

Na tomto místě připomeňme, že zálohu není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, a také ta, za kterou je současně plátcem pojistného i stát. V následujících letech pak podnikatel, na kterého se vztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, nemůže požadovat snížení zálohy, pokud ji platí na základě dosažených výsledků své samostatné výdělečné činnosti jen v minimální výši. Tyto zaplacené zálohy představují minimum pojistného, nesnižují se a ani se nevracejí, a to ani v případě, kdy takový podnikatel vykáže za rozhodné období kalendářního roku ztrátu, vysvětluje Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Na dlouhotrvající neschopence ani při mateřské nic neplaťte

Platit zálohy na pojistné pak netřeba v případě, že je podnikatel uznán po celý kalendářní měsíc práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa. Zálohy se neplatí jen za celé kalendářní měsíce, v nichž byl podnikatel v tomto stavu. To ho nicméně nezbavuje povinnosti zaplatit při ročním vyúčtování pojistné z celého příjmu (po odečtení výdajů) dosaženého z výdělečné činnosti za rozhodné období. V měsících, ve kterých byla osoba samostatně výdělečně činná po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění, ale nemusí při ročním vyúčtování dodržet minimální vyměřovací základ.

Pracovní neschopnost je nutno pojišťovně doložit lékařským potvrzením. Po ukončení pracovní neschopnosti musí podnikatel zálohy znovu začít platit, a to včetně měsíce, kdy už pracovní neschopnost nebo karanténa netrvala celý kalendářní měsíc. Pokud by podnikatelův příjem byl nízký i po ukončení pracovní neschopnosti, může opět využít možnosti požádat o snížení záloh.

Mohlo by vás zajímat: OSVČ na neschopence. Hloupost, nebo se to může vyplatit?

Zálohy se ale dají snižovat i za jiných situací než je nepříznivý vývoj ekonomické situace podnikatele. Na zálohách mohou ušetřit například ženy, které při mateřství nechtějí přerušit svou výdělečnou činnost jako OSVČ. Zákon totiž rozlišuje osoby, které mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, a ty, které ji nemají. Nemusí tedy platit zálohy na pojistné alespoň v minimální výši, ale hradí je ve výši vypočtené podle příjmů dosažených v předcházejícím kalendářním roce. A mezi tyto pojištěnce patří osoby, za které je plátcem pojistného stát. V tomto případě žena pobírající peněžitou pomoc v mateřství.

skoleni_15_4

Od měsíce, kdy je po celý kalendářní měsíc příjemcem peněžité pomoci v mateřství, bude žena hradit zálohy na pojistné vypočtené ze skutečně dosažených příjmů v předcházejícím kalendářním roce a nemusí dodržet minimální vyměřovací základ. Snížit výši zálohy na pojistné může zdravotní pojišťovna v okamžiku, kdy příjem, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti (nejméně však v období 3 měsíců), je nejméně o jednu třetinu nižší, než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v přecházejícím roce. O snížení zálohy na pojistné je třeba požádat na tiskopise. Případný přeplatek na zálohách bude vyrovnán po podání přehledu za aktuální rok.

A co když je podnikatel v důchodu a současně podniká? Je povinen platit měsíčně zálohy na zdravotní pojištění? Pokud samostatnou výdělečnou činnost teprve zahajuje, tak ne. Pojistné za něj platí stát a on ho doplatí až po skončení prvního roku podnikání po podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné. Pokud ovšem samostatnou výdělečnou činnost nezahajuje, ale podniká už druhým či dalším rokem, zálohy na pojistné platit musí, přestože za něj jako za důchodce platí pojistné stát. Nemusíte ale dodržet minimální vyměřovací základ pro OSVČ a platit minimální měsíční zálohu. Zálohy platí ve výši, kterou si vypočítá prostřednictvím Přehledu. Záloha může být stanovena ve výši například i jedné koruny. Pokud jsou vypočtené zálohy nízké, může jich uhradit dopředu více.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).