Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Nejasnosti spojené s #EET: Jak se může podnikatel právně bránit?

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Jiří Matzner

Start evidence tržeb se blíží, stále však přetrvává řada nejasností v interpretaci samotné metodiky zákona. Nejednoznačný je i výklad ze strany finanční správy.

Pojďme se tedy blíže podívat na zákon o EET ve vztahu k nejvíc diskutovaným otázkám a na možnosti, jak se dopadům spornému výkladu jako podnikatel bránit.

Rozhoduje sídlo společnosti i umístění zboží či zdrojů

Nejprve nahlédněme přímo do zákona o evidenci tržeb. Dle něho se EET týká každé tržby, která je platbou splňující formální náležitosti pro evidovanou tržbu a která zakládá rozhodný příjem. Zákon rozdělil vznik povinnosti do několika kategorií s postupným vznikem povinnosti evidovat tržby. Povinnost se bude týkat všech, kteří přijímají tržby, včetně internetových obchodů, zprostředkovatelů i těch, kteří mají např. příjem z členských poplatků za účast na webu (Mimibazar.cz, Fler.cz apod.).

Čtěte také: #EET pro e-shopy je postavené na hlavu, řada e-shopů raději skončí

Zákon o EET dále říká, že subjektem evidence tržeb je poplatník a) daně z příjmů fyzických osob a b) daně z příjmů právnických osob. Zákon o dani z příjmu pak určuje, že poplatníkem daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami. Pokud mají sídlo nebo místo vedení společnosti v České republice, musí zdanit i příjmy plynoucí ze zahraničí. Jestliže je sídlo společnosti v cizině, zdaní se pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky. Předmětem příjmu nejsou prodeje zboží přes internet, pokud na území ČR není samotné zboží nebo pokud není v majetku provozovny na území ČR.

Z výše uvedeného můžeme tedy dovodit, že pokud jsou příjmy ze zdrojů (tržeb) na území ČR (platby kartou za nákupy realizované v ČR) a e-shop zde má sklad, pak by měl být takový internetový obchod poplatníkem daně z příjmu tržeb v ČR, bez ohledu na to, zda má podnikatel sídlo v zahraničí, a tedy by tyto platby měly být i předmětem EET. Pokud však sídlo osoby není v ČR, nemá zde provozovnu apod., předmětem EET není. Jestliže naopak česká právnická osoba realizuje obchod v zahraničí, tedy prodává za hotové své výrobky nebo služby mimo ČR, pak musí taková právnická osoba evidovat tržbu a vydat účtenku dle zákona o evidenci tržeb.

Mohlo by vás zaujmout: Hledáte mobilní aplikaci na #EET? Připravili jsme jejich velký souhrn

Diskutované platby přes platební brány 

Nejasnosti a spory se pojí i s platbami přes platební brány jako např. PayPal nebo GoPay. Finanční správa však nedávno zveřejnila metodiku k platebním branám, která situaci ještě více zamotala. 

Spornému či špatnému výkladu zákona se lze bránit

Pokud se podnikatel rozhodne chybné interpretaci bránit, musí se připravit na to, že celé řízení a žaloba ho bude stát nejen hodně peněz, jednak uložených v rámci pokuty (při porušení zákona), jednak vydaných za platby daňovým a právním odborníkům, kteří mu budou ve věci pomáhat, ale především ho vše bude stát čas a nervy.

Čtěte také: Platba kartou v e-shopu a #EET v reálném čase? Může být technický oříšek

V případném sporu lze využít komentář či důvodovou zprávu k přijetí zákona, stejně jako odborné stanovisko např. auditorů či konzultačních společností, ale neznamená to, že finanční správa k tomuto bude automaticky přihlížet. Pokud navíc finanční správce přistoupí k pokutě za porušení zákona, nebude moci podnikatel v rámci řízení o sankci úspěšně argumentovat. Toho jsme byli svědky i v jiných odvětvích, kde se zavedla nová pravidla (ochrana osobních údajů apod.) a trvalo nějakou dobu, než se nejasné otázky a praxe sladily a srovnaly. 

Psali jsme: E-commerce a #EET? Totální průšvih, úřady netuší, která u e-commerce bije

dan_z_prijmu_form

Pokud se dotkneme i možnosti obrácení se na Ústavní soud ČR, je třeba nejprve připomenout, že Ústavní soud není třetí či čtvrtou instancí soudu, a úspěch by tedy mohl nastat v případě, kdy dojde k porušení ústavních práv. Protože jsme se již setkali s neúspěchem stěžovatelů na dodatečnou „solární“ daň, nelze v tuto chvíli odhadnout případný výsledek, nehledě na to, že k ústavnímu soudu se lze obrátit až po vyčerpání všech opravných prostředků.

Závěrem lze tedy říci, že šance na úspěch při obraně proti chybné interpretaci zákona o EET existuje vždy, pokud postoj a postup plátce bude řádně, logicky a věcně argumentován, obdobně jako v jiných sporech.

Našli jste v článku chybu?