Hlavní navigace

Nejen podnikatelé, s „lemplovstvím“ a arogancí vlády se potýkají i statistici

24. 8. 2017
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

[KOMENTÁŘ] Arogance a „lemplovství“, které předvedla vláda vůči statistikům, snad překonávají i přístup ministerstva financí k Ústavnímu soudu a podnikatelům.

Vláda již déle než rok ví, že Český statistický úřad (ČSÚ) změní metodiku a že musí změnit zákon, respektive výpočet platové základny. Místo toho výpočet nezměnila a přijala usnesení, že ČSÚ má jet podle staré metodiky a že se schválí urychleně zákon, který úřadu přikáže údaj dle staré metodiky i nadále sledovat. A důvod? Zřejmě ten, aby politikům neklesly platy.

O tom, že ČSÚ přestane sledovat některé údaje, se ví přes rok

Pondělní zasedání vlády přineslo jedno usnesení, na které snad ani nestačí okřídlené slovo „chucpe“. Podle nařízení Evropské unie musí členské země od roku 2014 sestavovat národní účty podle nového standardu ESA 2010 a nikoli podle dřívější ESA95. Jak na svém webu upozornil již před lety ČSÚ, mezi hlavní důvody přijetí nového standardu patří globalizace a internacionalizace ekonomiky, které přináší řadu problémů spojených s konsolidací dat. Dále pak stárnutí obyvatelstva, které vede k daleko většímu významu srovnatelnosti údajů různých systémů penzijního pojištění v národních účtech. Důvodem je i potřeba zachytit nové typy finančních transakcí a vyřešit dlouho odkládaný problém nehmotných investic. V neposlední řadě je to zajištění souladu standardu národního účetnictví s údaji platební bilance a veřejných financí.

Nová metodika ESA 2010 se ale netýká jen národních účtů, ale celé statistiky. V důsledku nové metodiky tak ČSÚ v červnu 2016 oznámil, že přestane od roku 2017 zveřejňovat průměrné mzdy tříděné na podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru, jelikož tyto ukazatele byly vymezeny v návaznosti na dřívější metodiku ESA95. Ukončením nařízení ESA95 přestalo být možné tyto sféry jednoznačně definovat, jelikož nový ESA2010 zavedl odlišná kritéria pro zatřiďování do sektorů, která souvisejí především s potřebou sledování dluhu a hospodaření vládních institucí.

Úřad zároveň upozornil, že tento fakt bude mít dopad i na českou legislativu. Průměrná mzda v nepodnikatelské sféře totiž slouží pro stanovování platů a náhrad platů státních představitelů, soudců nebo státních zástupců. Přestože sice úřad oznámil, že údaj přestane zveřejňovat v roce 2017, zákonodárci měli (a mají) čas zákony a příslušné výpočty změnit do konce roku 2018. Pro legislativní účely je totiž využíván údaj za předminulý rok. Úřad navíc vládě doporučil jednoduchou věc, a to využívat místo mzdy v nepodnikatelské sféře běžně používaná data o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců.

V červnu loňského roku k tomu ostatně proběhl i odborný seminář, kterého se vedle statistiků zúčastnili zástupci Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího státního zastupitelství, Soudcovské unie, Unie státních zástupců, Ministerstva financí ČR, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Úřadu vlády ČR. Výsledkem semináře bylo, že se účastníci shodli na tom, že bude nezbytné příslušné zákony novelizovat a daný ukazatel nahradit.

Nejlepší je, když bude po našem, řekla vláda

Přestože probíhala další jednání, žádné ministerstvo od té doby novelu zákona, která by problém řešila, nenavrhlo. Na pondělním jednání vlády pak místo toho vláda schválila návrh postupu, který předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo spravedlnosti, a odsouhlasila, že ČSÚ má průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře zveřejňovat způsobem stejným, jako činil doposud. Navzdory nové metodice a tomu, že už není možné poskytovat spolehlivé a časově stabilní údaje o průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře.

Jako aroganci nejvyššího stupně lze bezpochyby označit následující odstavec z materiálu řešení, který předložilo MPSV: S ohledem na skutečnost, že absence údaje o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře by znamenala nutnost hledat jiný způsob určení platových základen soudců a představitelů státní moci, který by vyžadoval věcnou změnu zákona č. 236/1995 Sb., a s ohledem na zvláštní ochranu výše platu soudců, se jeví jako nejvhodnější zachovat současný způsob stanovení platových základen s tím, že ČSÚ bude údaj o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě v nepodnikatelské sféře dále sledovat a zveřejňovat.

Po roce a dvou měsících, co vláda záměr statistiků věděla (a možná to věděla z neoficiálních jednání i delší dobu) a co se odborníci shodli, že je potřeba zákon změnit, vláda schválila usnesení, že kvůli tomu, že by se muselo změnit v zákoně několik slov, bude (pro ni) jednodušší, když statistický úřad povede a bude zveřejňovat mzdy v nepodnikatelské sféře i nadále.

Brand24

Nový zákon bude, ale statistikům přikáže jet postaru

Třešničkou na dortu je pak navrhované řešení vládou, ČSÚ bude údaj sledovat i nadále a schválí se nový zákon, který úřadu přikáže údaj sledovat a vést. ČSÚ s tím sice nesouhlasí a hovoří o tom, že podobný příkaz určující (byť jen rámcově) statistickou činnost je v příkrém rozporu se základními statistickými zásadami nezávislosti, podle vlády je ale problém vyřešen. Že místo náhrady jednoho slovního spojení jiným přijme zcela nový zákon, je již jen drobnost, která ani nepřekvapí

Nejhorší na všem je pravděpodobný důvod, proč vláda nechce ustoupit od původního údaje a jednoduše změnit zákon. Znamenalo by to totiž snížení platů ministrů, poslanců, soudců apod. ČSÚ navrhovaná průměrná hrubá měsíční nominální mzda je totiž nižší než průměrná mzda v nepodnikatelské sféře. Podle nového výpočtu by tak například poslancům či ministrům klesl aktuální plat přibližně o 1000 korun. Jen o tisícovku. Základní plat poslanců přitom přesahuje 70 tisíc a plat ministra 135 tisíc korun. I to ale vláda nechtěla dopustit. Inu, státním představitelům se na peníze nesahá.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).