Hlavní navigace

Nejenom #EET, od prosince platí i další zákony. Připravujte si důkazy k majetku

6. 12. 2016
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Přestože legislativní smršť přichází zpravidla až s 1. lednem, letos jsou „předčasné Vánoce“. Vláda totiž nadělila několik zásadních změn už od prosince.

Zřejmě mediálně nejsledovanější novinkou je zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Nejde ale jen o ni. Od prosince též platí zákon o prokazování majetku či novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

Trestní odpovědnost firem se změnila

Přestože se v posledních dnech hovoří především o odstartování první vlny EET, novinek, se kterými musí podnikatelé od letošního prosince počítat, začalo platit více. Mezi ně patří i novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Zatímco v dřívější podobě zákon vyjmenovával trestné činy, za které mohla být firma postavena před soud, nově zákon stanovil, že firmy lze trestně stíhat za všechny činy, kromě těch, které jsou výslovně vyloučeny.

Firmy lze činit trestně odpovědnými za všechny zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, s výjimkou:

  • trestných činů zabití (§ 141 trestního zákoníku),
  • vraždy novorozeného dítěte matkou (§ 142 trestního zákoníku),
  • účasti na sebevraždě (§ 144 trestního zákoníku),
  • rvačky (§ 158 trestního zákoníku),
  • soulože mezi příbuznými (§ 188 trestního zákoníku),
  • dvojího manželství (§ 194 trestního zákoníku),
  • opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku),
  • zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku),
  • týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku),
  • porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku,
  • vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku),
  • zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 trestního zákoníku),
  • spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku),
  • válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku),
  • služby v cizích ozbrojených silách (§ 321 trestního zákoníku),
  • osvobození vězně (§ 338 trestního zákoníku),
  • násilného překročení státní hranice (§ 339 trestního zákoníku),
  • vzpoury vězňů (§ 344 trestního zákoníku),
  • nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku),
  • opilství (§ 360 trestního zákoníku),
  • proti branné povinnosti uvedených ve zvláštní části hlavě jedenácté trestního zákoníku, vojenských uvedených ve zvláštní části hlavě dvanácté trestního zákoníku a použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku).

Do zákona se nicméně dostala i tzv. liberace. Právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila.

Úřad může požadovat důkazy k majetku

Dne 1. prosince nabyl též účinnosti zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku. Finanční správa může nově kohokoli vyzvat k prokázání příjmu, jehož příjmy uvedené v daňových přiznáních neodpovídají nárůstu jeho jmění nebo spotřeby a zároveň rozdíl mezi jím uvedenými příjmy a nárůstem jmění přesahuje 5 milionů korun. Výzva se může vztahovat pouze k období, u něhož ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně, která je v běžných případech tříletá. Nárůstem jmění se přitom rozumí nárůst majetku po odečtení dluhů souvisejících s nárůstem tohoto majetku. Na základě výzvy poplatník prokazuje, že byl jeho majetek financován z řádně zdaněných zdrojů.

Pokud finanční úřad usoudí, že poplatník neprokázal skutečnosti požadované ve výzvě k prokázání příjmů, správce daně přistoupí ke stanovení daně podle „zvláštních“ pomůcek. To znamená, že odhadne výši zatajených příjmů poplatníka na základě porovnání s nárůstem jeho majetku a doměří daň. Současně předepíše penále ve výši 50 či 100 procent takto doměřené daně.

Při odhadu výše příjmů vyjde správce daně zejména z

  • informací, ze kterých přímo i nepřímo vyplývá, že příjmy poplatníka neodpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání,
  • ekonomických ukazatelů,
  • porovnání se srovnatelnými poplatníky,
  • obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, spotřeby nebo jiného vydání,
  • pohybů a zůstatků na účtech,
  • prohlášení o majetku.

K vydání prohlášení o majetku vyzve úřad poplatníky tehdy, pokud

  • nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů,
  • informace potřebné ke zjištění stavu jmění nelze získat jiným způsobem, nebo je lze získat pouze s nepoměrnými obtížemi a
  • správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, přesáhne 10 000 000 Kč.

Zároveň se zpřísnil trestní zákoník. Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. Do prosince přitom činil trest maximálně jeden rok.

skoleni_15_4

Čtěte také: 5 legislativních změn, které se týkají podnikatelů a začnou platit ještě letos

EET vedou hospodští a hoteliéři

Od prosince v neposlední řadě platí i elektronická evidence tržeb (EET). První vlna EET se týká osob poskytujících stravovací a ubytovací služby uvedené v Klasifikaci ekonomických činností (NACE) pod kódem 55 a 56. Od prosince letošního roku ale mají povinnost v rámci stravování a pohostinství evidovat jen podnikatelé, kteří mají tržby za stravovací služby (nabízená jídla a nápoje k okamžité konzumaci na místě, restaurace, hospody, kavárny, kantýny). Tržby z dodání zboží (tržby za stravování, které není stravovací službou) spadnou pod EET až v březnu 2018. Jinými slovy, stánky s občerstvením apod. evidují až od roku 2018.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).