Nejvíce kontrol zaměstnanců na neschopence bylo loni v Praze

Nejvíce Středočeský a Moravskoslezský kraj byl v loňském roce v hledáčku České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Její pracovníci vyrazili na kontroly pojištěnců, zda dodržují léčebný režim, který jim stanovovala pracovní neschopnost. Sociálka provedla celkem 142 921 kontrol. A výsledek? Dvě procenta přišla úplně nebo částečně o svou nemocenskou.

Nejvíce kontrol v Praze

Dodržování režimu dočasně práceneschopného pojištěnce kontrolovala ČSSZ nejvíce v Praze. Zde si její pracovníci posvítili celkem na 21 136 pojištěnců. Následoval Moravskoslezský kraj s 15 204 kontro­lami. Značný objem kontrol realizovala sociálka také ve Středočeském kraji, kde kontrolovala dodržování režimu celkem v 15 204 případech. Celkem pak vydala 2836 postihů za porušení léčebného režimu, což byla téměř necelá dvě procenta z celkového počtu kontrolovaných. Těm byla snížena či úplně odebrána nemocenská.

Kontrolu může poslat i sám zaměstnavatel

Pracovníci si pojištěnce vytipovávali sami, na základě podnětu ošetřujícího lékaře, nebo úřadu práce. Podnět na kontrolu může dát také samotný zaměstnavatel, a to v případě, že má podezření, že zaměstnanec má neschopenku pouze jako zástěrku, tj. že se nezdržuje v místě pobytu nebo nedodržuje stanovený režim vycházek.

Kontrolu ze sociálky může zaměstnavatel poslat na zaměstnance i v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti, kdy náhradu mzdy vyplácí sám. O kontrolu může požádat příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení. Může si tak ušetřit čas s vlastní kontrolou. Že je o to ze strany zaměstnavatelů vážný zájem, potvrdil business serveru Podnikatel.cz mluvčí ČSSZ Karel Vařeka: Z celkového počtu podnětů k provedení kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce je cca 90 % těchto podnětů od zaměstnavatelů. Čtěte více: Změnily se povinnosti zaměstnavatele vůči ČSSZ

Kontrola ve výsledku nemusí končit jen snížením či odebrání nemocenské, ale také okamžitým ukončením pracovní neschopnosti. A to v případě, že z lékařského hlediska není důvod pro její další trvání a ošetřující lékař dočasnou pracovní neschopnost neukončí sám svým rozhodnutím. V roce 2009 tak naši pracovníci ukončili celkem 1053 pracovních neschopností, uvedl k tomu Kamil Vařeka.

Ten zároveň upozornil, že pokud kontrolovaný pojištěnec neposkytne součinnost při kontrole, může mu správa uložit pokutu až do výše 10 000 korun. O krácení či odnětí nemocenského i o uložení pokuty v případě, že dojde k porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce, rozhodne příslušná správa sociálního zabezpečení, doplnil Vařeka. Čtěte více: Neplatíte si nemocenské pojištění? Nedostanete nemocenskou

Pojištěnec v dočasné pracovní neschopnosti by podle něj měl pamatovat na to, že musí opatřit svůj zvonek na domě jmenovkou a nahlásit svému ošetřujícímu lékaři platnou adresu, kde se bude zdržovat. Naproti tomu pověření pracovníci správy sociálního zabezpečení se musí při kontrole prokázat „Průkazem zaměstnance orgánu nemocenského pojištění pověřeného kontrolou”. Ten uvidí v podobném počtu zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti i letos. ČSSZ ani v roce 2010 v kontrolách nepoleví: V letošním roce očekáváme, že kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopných pojištěnců budou prováděny v podobném rozsahu jako v roce 2009, uzavřel Vařeka.

Zdroj: ČSSZ