Názory k článku
Nejvíce kontrol zaměstnanců na neschopence bylo loni v Praze

Když si takhle člověk ublíží, třeba si narazí ruku a nemůže kvůli tomu tři dny vykonávat svoji práci... Stejně musí jít k doktorovi pro neschopenku. Doktor mu navíc nemůže napsat režim "bez omezení". Musí mu vypsat vycházky a pacient se musí zdržovat na uvedené adrese. Kde to jsme, že doktor nemůže stanovit vhodný režim a musí obtěžovat a omezovat pacienta.
Zajímalo by mne co by bylo, kdybych si zlomil ruku a léčba trvala třeba měsíc i déle?

Takhle si péči za peníze, které (nedobrovolně) vydávám nepředstavuji...

Navíc bych uzákonil, že zaměstnanci mohou několi dnů v roce nahlásit nemoc i bez návštěvy lékaře. Tato doba by nebyla proplácena. Bylo by možná vhodné aby tato doba byla stejně dlouhá jako doba nemoci která není proplácena.

U většiny zranění nevíte jak rychle se budou hojit a nemá proto cenu špekulovat zda zahájit pracovní neschopnost. To, že se někdo uzdraví (alespoň z toho nejhoršího) do tří dnů je pro něj jen dobře.

Mohu vás ubezpečit, že pro lidi co pracují rukama, může být i "zdánlivě banální" zranění tragické a může je vyřadit z pracovního procesu na mnohem delší dobu než jen měsíc.
U zranění dolních končetin, nebo zad, to bývá zpravidla ještě tragičtější. Může se jednat klidně o léčení přesahující 1/4 roku.
Přitom obyčejné naražení, podvrknutí, poškození šlach a svalů,... , které bývá mnohem častější než nějaká zlomenina se také mnohem déle a bolestivěji hojí. Pokud tedy zranění dosáhne takového stupně, že je třeba člověka uneschopnit.

Prosim vas jak je to s tim neplacenym volnem, to si můžu vzít jak se mi zlíbí nebo s tím musí souhlasit zaměstnavatel?