Nejvyšší marže mají stánkaři, nejnižší naopak na pumpách

Průměrná marže maloobchodu se v posledních letech pohybuje okolo 23 až 24 %. Nejvyšší mají stánkaři, nejnižší naopak prodejci pohonných hmot.

Nejvyšších marží dosahují stánkaři a trhovci, v průměru jde o 37,4 %. Nejnižší marže mají naopak pumpaři, a to 5,9 %. Celkově se průměrná marže maloobchodu pohybuje od roku 2008 mezi 23 a 24 %. V roce 2012 činila 23 %, což je o 3 p. b. více než v roce 2005. Vyplývá to z dat, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) v časopise Statistika&My.

Vyšší marže neznamená výšší výdělek

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com

Ilustrační obrázek.

Co se týče marže dle velikosti firem, nejvyšší vykazují v posledních letech ty nejmenší podniky, a to mezi 25 a 27 %. Nejnižší marži, mez 19 a 21 %, naopak mají střední firmy s 20 až 25 zaměstnanci. Procento marže se liší zejména podle sortimentu prodaného zboží. Obecně se předpokládá, že u rychloobrátkového zboží (čerstvé potraviny, zboží denní potřeby) tvoří zpravidla menší podíl z celkové ceny zboží, než je tomu u zboží dlouhodobé spotřeby či luxusních předmětů. Souvisí to, mimo jiné, i s vyššími náklady na skladování zboží a s vyšší dobou obratu, uvedla Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ.

Čtěte také: Se snižováním marže u e-shopů zacházejte opatrně

EBF16

Co je marže

Obchodní marže, nazývaná někdy také obchodní rozpětí nebo obchodní přirážka, je rozdílem mezi tržbami za zboží (částkou, kterou dostane obchodník od zákazníka) a náklady na prodané zboží (částkou, kterou zaplatil obchodník na pořízení zboží). Přitom o obchodní marži lze mluvit pouze v případě prodeje zboží, nikoli prodeje vlastních výrobků. Procento marže se pak vypočítá jako podíl marže na dosažených tržbách za zboží.

Stoprocentní marže znamená, že obchodník získal zboží zcela zadarmo, nulová, že prodal zboží za stejnou cenu, za jakou nakoupil, a v případě záporné marže musel obchodník prodat zboží za nižší cenu, než za jakou ho pořídil (např. v případech likvidace prodejny nebo neprodejných zásob).

Ekonomicky je pak marže de facto výkonem obchodníka, nikoliv jeho ziskem. Obchodník z této částky musí zaplatit veškeré další náklady spojené s prodejem svého zboží – dopravu, skladování, nájem prodejních prostor, mzdové náklady vynaložené na své zaměstnance, balicí materiál, energie a další. Obchodník, pokud prodej zboží pouze nezprostředkovává, na sebe bere za výrobce riziko, že nakoupené zboží neprodá, a musí hradit vzniklé ztráty.

Zdroj: ČSÚ

Marže vs. rentabilita tržeb

Vzhledem k definici marže neznamená vyšší marže vždy vyšší výdělek. Ukazuje to například porovnání marže s rentabilitou tržeb (viz graf). Necitlivý nárůst marže totiž může přinést pokles poptávky o dané zboží. Také zvýšení nákladů za energie, nájmy apod. vede obchodníky k nutnosti zvýšit marži. Pokud však náklady rostou rychleji a zájem kupujících klesá, ať už v důsledku zvýšení cen zboží, nebo snížení jejich kupní síly, rentabilita obchodníkům klesá. To bylo zřejmě příčinou skokového snížení rentability po roce 2008, uzavřela Marie Boušková,

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 5. 2014 11:46

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Obsahová strategie a content marketing

  •  
    Proč je obsahový marketing výrazným trendem.
  • Jak navrhnout užitečnou obsahovou strategii.
  • Jak zlepšit workflow a výsledky copywritingu.

Detailní informace o školení content strategy »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+