Hlavní navigace

Několik poznámek od právníka k elektronické komunikaci od roku 2015

4. 6. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Povinná elektronická komunikace s finanční správou pro vlastníky datových schránek. Má efekt, nebo přináší jen další povinnosti. A jak to s ní bude dál?

S účinností od 1. ledna 2015 se dostalo do daňového řádu ustanovení, které zakotvilo daňovým subjektům, které mají zpřístupněnu datovou schránku nebo podléhají povinnému auditu, povinnost činit podání vůči správci daně pouze elektronicky. Toto nenápadné ustanovení však rozvířilo nebývalé množství diskuzí. 

Už dříve jsme psali: Kdo má datovou schránku, bude muset daně řešit elektronicky. Jinak hrozí pokuta

Úvodem je vhodné zmínit, že povinnost činit podání elektronicky se týká i subjektů, které si zřídily datovou schránku dobrovolně. I tito poplatníci by tak byli sankcionováni, pokud by nesplnili povinnost komunikovat elektronicky. Naopak v případě druhé podmínky (audit) se musí jednat o audit povinný, tj. pokud ověřuje poplatník výkazy pouze dobrovolně (pokud jej např. vyžaduje banka pro poskytnutí úvěru), nevznikala by z tohoto titulu povinnost činit podání elektronicky. Pro zajímavost lze v této souvislosti uvést, že naopak Česká správa sociálního zabezpečení od 1. ledna 2015 změnila elektronickou komunikaci na dobrovolnou. 

Nejasnosti okolo elektronických podání 

První otázka, která poplatníky v této souvislosti začala zajímat, zněla, jak postupovat v případě, kdy sice zákon formálně stanoví povinnost komunikovat elektronicky, avšak pro konkrétní podání ministerstvo nezveřejnilo příslušný formát a strukturu. Důležitost této otázky navíc podtrhovala skutečnost, že zákon nově stanovil automatickou sankci ve výši 2000 Kč za nedodržení povinné elektronické formy podání. Po obsáhlejších diskuzích pak Finanční správa ČR k tomuto vydala sdělení, že povinnost činit podání elektronicky se nevztahuje na případy, kdy není zveřejněn příslušný formát. 

Mohlo by vás zaujmout: Povinnou elektronickou komunikaci datovými schránkami lze obejít

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek

Další kontroverzní oblastí byl samotný rozsah požadovaných údajů. Např. elektronický formulář přiznání k dani z příjmů právnických osob, aby byl správně vyplněn, musí obsahovat i tzv. „vybrané údaje z účetnictví“. Doposud se tato povinnost splnila tím, že se k přiznání přiložily výkazy společnosti. Nově musí poplatník prakticky celou rozvahu a výkaz zisku a ztráty přepsat do elektronického formuláře, což podstatně zvyšuje rozsah práce při přípravě přiznání. Toto kritizovala rovněž Komora daňových poradců ČR s argumentem, že se může jednat o nepřiměřené zatěžování poplatníků. Navíc pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce, vzniká otázka, zda je či není tento daňový poradce odpovědný za vyplněné účetní údaje, byť mnohdy se na jejich přípravě vůbec nepodílí. 

Čtěte také: Povinná elektronická komunikace s ČSSZ skončí pro podnikatele dříve, než začala

Od zdaňovacího období roku 2014 na poplatníky daně z příjmů právnických osob rovněž dopadla povinnost vyplňovat přílohu týkající se transakcí se spřízněnými osobami. Tato povinnost vzniká daňovým subjektům, které splňují alespoň jedno z kritérií pro povinný audit za předpokladu, že uskutečnily transakci se spojenou osobou se sídlem v zahraničí, vykázaly daňovou ztrátu nebo jsou příjemci investiční pobídky. Finanční správa argumentuje, že obdobná speciální příloha je obvyklou součástí správy daní v mnoha zemích. Jestliže však v případě přepisu účetní závěrky do elektronického formuláře se jednalo pouze o časově náročnou rutinní činnost, je v případě přílohy k převodním cenám problémem nejen značný rozsah požadovaných údajů, ale rovněž i nejasnost, jak vůbec přílohu správně vyplnit. 

Výhled do budoucna 

Tímto však otazníky ohledně elektronických podání nekončí. Nedávno připravilo ministerstvo v souvislosti se zákonem o evidenci tržeb novelu, která zakazuje podávat přiznání k dani z přidané hodnoty včetně související evidence prostřednictvím datové schránky. Proti tomuto se ostře postavila Komora daňových poradců ČR s tím, že stát za účelem snížení své administrativní zátěže stanovuje další povinnosti a omezení daňových poplatníků. Ministerstvo sice nakonec ustoupilo od zákazu používat datovou schránku, ale prosadilo si, že každé nevyhovující podání bude nově považováno na neúčinné, tj. jako by vůbec nebylo podáno. Správci daně tak ubude práce s výzvami k opravě podání, avšak poplatníkovi se zvýší riziko sankce za opožděné podání přiznání. 

Už dříve jsme psali: Plátci DPH, připravujte se na kontrolní hlášení. Vzor formuláře je již na světě nebo Nové kontrolní hlášení k DPH administrativu nezvýší, říká šéf Finanční správy ČR

Brand24

Navíc v oblasti DPH plánuje ministerstvo financí od roku 2016 zavedení elektronického kontrolního výkazu. Kontrolní výkaz mají plátci podávat společně s daňovým přiznáním a budou se v něm uvádět informace o zdanitelných plněních uskutečněných s jiným plátcem. V rámci boje státní správy s daňovými úniky má tento výkaz umožnit finančním úřadům lepší způsob kontroly daňových přiznání.

Závěrem lze uvést, že celý proces elektronizace státní správy ministerstvo financí ospravedlňuje zájmem na efektivním výběru daní. Z výše uvedeného však plyne, že se tak bohužel mnohdy děje pouze za cenu rozšiřování povinností daňových subjektů a zvyšování jejich administrativní zátěže.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Stanislav Machek vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a je registrovaným daňovým poradcem a členem asociace ACCA. V současné době působí na pozici Senior Tax Manager ve společnosti Accace s.r.o.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).