Kdo musí v roce 2016 podat přiznání k dani z nemovitostí, i když nic nekoupil?

Přestože přiznání k dani z nemovitých věcí podává většinou jen ten, kdo nabyl či pozbyl nemovitost, v roce 2016 mají tuto povinnost i další poplatníci.

Přiznání k dani z nemovitých věcí podávají především ti, kdo v předchozím roce nabyli nějakou nemovitost. 1. ledna 2016 však nabyla účinnosti novela zákona o dani z nemovitých věcí, kvůli které musí někteří poplatníci přiznání podat, ačkoliv si žádnou nemovitost nepořídili či žádnou neprodali.

Čtěte také: Víme, co se mění u daně z nemovitých věcí v roce 2016

Kdo musí letos podat přiznání

Ilustrační obrázek.
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Kdo všechno musí letos podat přiznání k dani z nemovitostí?

Leden zpravidla patří přiznání k dani z nemovitostí a ani v roce 2016 tomu není jinak. Stejně jako v dřívějších letech platí, že přiznání podávají jen poplatníci, u kterých došlo oproti předchozímu roku ke změně rozhodných pro vyměření daně. Standardně touto změnou bývá nákup či prodej nemovitosti. Existují ale i další změny, kvůli kterým musí poplatníci přiznání podat. Mezi ně letos patří i novinky, které přinesla novela zákona o dani z nemovitých věcí a díky kterým musí podat přiznání i někteří lidé, kteří by je ještě vloni nepodávali.

Konkrétně se jedná o následující změny, které ovlivňují výši daně a u kterých má poplatník povinnost podat daňové přiznání na rok 2016:

  • Předmětem daně ze staveb a jednotek je od 1. ledna 2016 i část budovy nebo inženýrské stavby uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo součást jednotky, je-li dokončená nebo užívaná, což má vliv i na zdanění stavebního pozemku jako předmětu daně z pozemků (čtěte více na stránkách finanční správy).
  • Změny u stavebních pozemků:

  • Stavební pozemky, které jsou určené k zastavění stavbami osvobozenými podle § 9 odst. 1 písm. i) nebo j) zákona, tj. například stavby vodáren, úpraven vody, kanalizačních zařízení, rozvodných zařízení, nebo stavby pro veřejnou dopravu – od 1. 1. 2016 nejsou tyto pozemky považovány za stavební pozemky pro účely daně z nemovitých věcí.

Od 1. ledna navíc došlo k upřesnění použití základní sazby daně u tzv. podnikatelských staveb a jednotek ve vazbě na jejich zařazení v obchodním majetku. V některých případech to rovněž může znamenat, že poplatník má za povinnost podat přiznání. Nově je výslovně řečeno, že na zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku zahrnutou v obchodním majetku podle zákona o dani z příjmů se použije sazba daně pro podnikání (§ 11 odst. 1 písm. d) zákona). Dané ustanovení se ale nevztahuje na budovy obytného domu a ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu, zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž a na ostatní zdanitelné jednotky (byty a nebytové prostory), které nezahrnují jiný nebytový prostor než sklep nebo komoru, upřesnila Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Zrušený vojenský újezd Brdy

Přiznání se nově týká také poplatníků, kteří mají pozemky v bývalém vojenském újezdu Brdy. Tyto pozemky do konce loňského roku totiž nebyly předmětem daně z pozemků.

Nově se změny týkají 71 katastrálních území:

Stráž u Hradiště I, Stráž u Hradiště II, Vojkovice u Hradiště I, Vojkovice u Hradiště II, Kyselka u Hradiště, Doupovské Hradiště, Bražec u Doupova, Bražec u Těšetic, Albeřice u Hradiště, Valeč u Hradiště, Podbořanský Rohozec u Hradiště I, Podbořanský Rohozec u Hradiště II, Radonice u Hradiště, Okounov u Hradiště, Občiny u Drahan, Osinky u Krumsína, Ostatky u Křenůvek, Žleb u Prostějoviček, Cihelny
 u Podivic, Chaloupky u Otaslavic, Borovno v Brdech, Bratkovice v Brdech, Dobřív v Brdech, Drahlín v Brdech, Felbabka v Brdech, Číčov v Brdech, Hvozdec v Brdech, Chaloupky v Brdech, Jince v Brdech, Křešín v Brdech, Láz v Brdech, Malá Víska v Brdech, Mirošov v Brdech, Míšov v Brdech, Nepomuk v Brdech, Obecnice v Brdech, Ohrazenice v Brdech, Podluhy v Brdech, Sádek v Brdech, Strašice v Brdech, Skořice v Brdech, Štítov v Brdech, Trokavec v Brdech, Těně v Brdech, Věšín v Brdech, Vranovice v Brdech, Zaječov v Brdech, Březovík 1, Březovík 2, Okrouhlík, Kraví Hora, Polná na Šumavě, Houbový Vrch, Maňávka u Českého Krumlova, Mýtina u Želnavy, Hájenky, Město Libavá, 
Město Libavá I, Město Libavá II, Kozlov u Velkého Újezdu, Kozlov u Velkého Újezdu I, Luboměř 
u Potštátu, Domašov nad Bystřicí I, Hadinka, Hlubočky I, Hlubočky II, Hlubočky III, Hlubočky IV, Jívová I, Mrsklesy na Moravě I, Nové Oldřůvky I.

Při jakých změnách přiznání podávat nemusíte

V roce 2016 ale nastaly i další změny u daně z nemovitostí, které upravily výši daně. V jejich důsledku ale poplatníci přiznání podávat nemusí. U poplatníka, který v bytovém domě vlastní kromě zdanitelné jednotky (bytu/nebytového prostoru) a podílu na společných částech domu i podíl na pozemku, který je součástí jednotky, nebo podíl na jiném pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v tomto domě užívaného společně s těmito jednotkami, se uplatní vyšší koeficient 1,22 při stanovení upravené podlahové plochy pro základ daně ze staveb a jednotek, který zohledňuje existenci těchto pozemků ve vlastnictví poplatníka. Tyto pozemky nejsou předmětem daně z pozemků.

Naopak u poplatníka, který v domě jiném než bytovém (rodinný dům, stavba občanské vybavenosti, administrativní budova, víceúčelová stavba atd.) vlastní kromě zdanitelné jednotky (bytu/nebytového prostoru) a podílu na společných částech domu i podíl na společném pozemku přesahujícím zastavěnou plochu domu nebo na pozemku, který je užíván spolu s jednotkou a je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, jsou tyto pozemky předmětem daně z pozemků. V těchto případech však bude vždy uplatněn nižší koeficient 1,20 při stanovení upravené podlahové plochy pro základ daně ze staveb a jednotek, neboť tento koeficient nezohledňuje existenci těchto pozemků v rámci daně ze staveb a jednotek, doplnila Petlachová.

Tento přepočet, stejně jako případy, kdy sama obec změnila koeficienty pro výpočet, se provedou automaticky a poplatník přiznání podávat nemusí. Novou výši daně se lidé dozví rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem.

Čtěte také: Každé desáté okresní město mění pro rok 2016 výši daně z nemovitých věcí

Dokdy přiznání podat

Kdo má za povinnost podat přiznání, musí tak učinit do pondělí 1. února včetně (31. leden, dokdy se ze zákona má podávat, připadá na neděli). Jestliže poplatník přiznání včas nepodá, má ještě 5 “dní hájení”, kdy nenabíhají žádné sankce. Pokuta se počítá až od šestého pracovního dne a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka nepřekročí 200 Kč.

Přiznání lze vyplnit v papírové podobě nebo v elektronické. Pozor jen na to, že už rok platí, že majitelé zpřístupněných datových schránek musí podávat řádné, dodatečné nebo opravné přiznání k dani z nemovitých věcí elektronicky. Jestliže tak neučiní, vznikne jim povinnost uhradit pokutu ve výši 2000 Kč. Pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní, může dostat penále až 50 000 Kč.

Daň jde nově zaplatit přes SIPO

Samotnou daň z nemovitostí musí většina poplatníků uhradit do úterý 31. května. Pokud výše daně překročí hranici 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž druhou je třeba uhradit do středy 30. listopadu. Zemědělci a chovatelé ryb mají první termín v případě částky nad 5000 korun posunutý na středu 31. srpna. Druhý zůstává na 30. listopadu.

EBF16

Od roku 2016 lze daň z nemovitých věcí nově zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Aby poplatník ale mohl daň skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součástí Oznámení tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení je třeba doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.

Čtěte více: Daň z nemovitých věcí 2016 můžete zaplatit i přes SIPO. Čtěte návod, jak na to

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení e-mail marketingu – pokročilé techniky

  •  
    Jak připravit šablonu moderního e-mailu
  • Jak spustit automatizované kampaně
  • Jak dynamizovat běžnou rozesílku

Detailní informace o školení e-mail marketingu - pokročilé techniky »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+