Nemáte na mzdy? Zkuste se domluvit na částečné výplatě v naturáliích

Dostali jste se do situace, kdy nezvládáte zaměstnancům vyplatit v termínu mzdy? Poradíme vám, co můžete a co naopak nesmíte v takovém případě dělat.

Podle statistik patřilo letošní léto k “rekordním”, alespoň co se týká krachů firem. Čím dál více podnikatelů se dostává do situace, kdy horko těžko shání prostředky na výplatu mezd. Server Podnikatel.cz proto přináší souhrn informací, dokdy musí zaměstnavatel mzdy vyplatit, zda se lze opozdit a jak případné problémy s nedostatkem peněz řešit.

S termínem výplaty se opozdit můžete, ne však se splatností

Splatnost mezd upravuje § 141 zákoníku práce. Ten stanovuje, že mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci (tedy poslední den takového měsíce) následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu. Například zaměstnanci, který pro vás vykonal v září práci, musíte mzdu vyplatit nejpozději 31. října. Často si lidé ale tuto lhůtu pletou s pravidelným termínem výplaty mzdy, který musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci této lhůty splatnosti. Později nelze podle zákon termín výplaty stanovit. Pravidelný termín výplaty mzdy se obvykle určuje pořadovým číslem kalendářního dne v měsíci.

Zatímco se splatnost mzdy nelze posunout, termín výplaty se změnit může. Nelze tak ale učinit direktivně, nýbrž se na tom zaměstnavatel musí se zaměstnancem dohodnout. Zákoník práce připouští možnost, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem na pozdějším termínu výplaty dohodli. Posunuté datum však nesmí být po zákonném datu splatnosti, tedy ne později než do konce následujícího měsíce po měsíci, za který zaměstnanci mzda náleží, potvrdil serveru Podnikatel.cz Viktor Zelinka, advokát kanceláře Kocián Šolc Balaštík.

Čtěte také: Výpověď nebo dohoda pro nadbytečnost není totéž

Pokud se navíc s termínem výplaty mzdy opozdíte, má zaměstnanec nárok na zaplacení úroku z prodlení. Při nedodržení termínu výplaty navíc podnikateli hrozí pokuta od Státního úřadu inspekce práce, která může dosáhnout až 2 milionů korun. Jestliže dojde k překročení termínu splatnosti mzdy a zaměstnavatel peníze nevyplatí do 15 dnů po uplynutí splatnosti, smí s ním zaměstnanec okamžitě rozvázat pracovní poměr. V takovém případě zákoník práce stanoví povinnost nahradit zaměstnanci mzdu i za dobu, která odpovídá výpovědní době. Zpravidla mívá zaměstnanec mimo dlužnou částku nárok na trojnásobek průměrné měsíční mzdy, upozornil Zelinka.

Od roku 2012 navíc platí nová právní úprava. Ta zaměstnancům, kteří skončili pracovní poměr pro dlužnou mzdu, přiznává kromě odstupného i právo na podporu v nezaměstnanosti. Touto úpravou byl odstraněn rozpor, kdy zaměstnanci okamžitě ukončili pracovní poměr, měli nárok na odstupné, ale to reálně nedostali. Kvůli nároku na odstupné ale nedostali ani podporu a byli v zoufalé finanční situaci, vysvětlila serveru Podnikatel.cz Alena Sokolová z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS.

Čtěte více: Zákoník práce 2012 mění podmínky pro výplatu mezd

Co dělat, když není na mzdy?

Jestliže se zaměstnavatel dostane do potíží a má problém vyplatit mzdu, má několik možností, jak situaci řešit. Většina z nich se ale odvíjí od domluvy se zaměstnancem, který na návrhy nemusí přistoupit. Můžete se s pracovníkem zkusit například dohodnout na změně pracovní smlouvy v ustanovení o výši platu. Je-li však výše mzdy určena mzdovým výměrem, může zaměstnavatel skutečnosti uvedené ve mzdovém výměru změnit bez nutnosti dohody se zaměstnancem. Existuje-li však kolektivní smlouva, je třeba respektovat podmínky o změně mezd v ní uvedených, dodala pro server Podnikatel.cz Markéta Deimelová, advokátka z kanceláře TaylorWessing e|n|w|c Advokáti.

Jestliže nemá podnikatel pro zaměstnance práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách může zaměstnance „poslat domů“. Zaměstnancům pak náleží dle § 209 zákoníku práce minimálně 60 % průměrné mzdy zaměstnance.

Další možností tvoří poskytnutí mzdy v naturáliích. Při poskytování naturální mzdy je však třeba respektovat několik podmínek, a to: 

  • naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých,
  • v rozsahu, který je přiměřený potřebám zaměstnance,
  • část mzdy (nejméně ve výši minimální mzdy nebo zaručené mzdy) musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci v penězích,
  • jako naturálie nesmí být poskytovány lihoviny, tabákové výrobky nebo jiné návykové látky.

Čtěte také: Při insolvenci zaměstnavatele platí dlužnou mzdu stát

widgety

Mezi krajními možnosti řešení pak patří propuštění zaměstnance nebo požádání insolvenčního soudu o ochranu před věřiteli. Pokud je zaměstnavatel v platební neschopnosti, dostane zaměstnanec v takovém případě peníze od úřadu práce. Podmínkou pro poskytnutí mzdy od úřadu práce je tedy podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení u příslušného krajského soudu na zaměstnavatele, který nevyplatil mzdu. Insolvenční návrh lze podat, jestliže je zaměstnavatel v úpadku. Je to tehdy, jestliže má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, uzavřela Alena Sokolová.





Foto: www.isifa.com

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení Správa Stránek na Facebooku

  •  
    Jak pokročile spravovat Stránku, Události, Skupiny.
  • Jak tvořit i netvořit příspěvky.
  • Jak nepřijít o účet, nenaletět a neztratit všechno.

Detailní informace o školení Správa stránek na Facebooku »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+