V první řadě je potřeba si ujasnit, že činnost „odhadce nemovitostí“ spadá do živnosti koncesované „Oceňování majetku pro věci nemovité“, takže je odlišná od činnosti soudních znalců pro oblast nemovitostí dle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Je tedy potřeba se řídit především živnostenským zákonem. Podle něj musí žadatel o koncesi splňovat nejen všeobecné podmínky (které platí pro každou živnost), ale i požadavky na odbornou způsobilost, což bývá zdrojem řady omylů a nedorozumění. Nestačí pouze absolvovat kurz týkající se oceňování nemovitostí. Vždy je nutné veškeré vzdělání porovnat s tím, co požaduje zákon.
Požadavky na odbornou způsobilost pro koncesované živnosti jsou uvedeny v příloze č. 3 živnostenského zákona. Konkrétně pro oceňování majetku (a to u věcí movitých, nemovitých, nehmotného a hmotného majetku či podniku) je možné odbornou kvalifikaci doložit třemi způsoby.
Tři možnosti prokázání odborné způsobilosti
První možností je vysokoškolské studium (nejméně magisterské) ve studijním oboru zaměřeném na oceňování majetku. Paradoxem je, že podle zjištěných informací tuto podmínku nejde splnit, jelikož magisterské studium zaměřené na oceňování majetku nebylo jako takové v Česku zřízeno. Tato odborná způsobilost tedy patrně byla do zákona zařazena s výhledem do budoucna.
Druhou možností je vysokoškolské vzdělání doplněné o absolvování celoživotního vzdělávání zaměřeného na oceňování majetku v délce trvání dvou akademických let (4 semestry). Zde je velmi důležité správně vybrat kurz a vzdělávací centrum. Důležitou roli hraje akreditace. Centrum musí mít od ministerstva školství akreditaci celoživotního vzdělávání. Nelze tedy absolvovat jakýkoliv kurz a v jakémkoliv středisku. Seznam akreditovaných středisek je možné nalézt na stránkách ministerstva školství.
Splněním jedné z těchto dvou možností je doložena odborná způsobilost podle přílohy č. 3 živnostenského zákona pro provozování koncesované živnosti pro všechny kategorie oceňování (tedy movitých a nemovitých věcí, nehmotného majetku, finančního majetku a podniku).
Třetí možnost se pak vztahuje pouze na oceňování věcí movitých a nemovitých. Odborná způsobilost je splněna vysokoškolským vzděláním nebo vyšším odborným vzděláním nebo úplným středním odborným vzděláním v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno. Kromě toho je nutné absolvovat kurz celoživotního vzdělání v rozsahu nejméně jednoho akademického roku (2 semestrů) nebo nástavbového studia nebo pomaturitního kvalifikačního studia (v rozsahu nejméně dvou školních roků) zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie.
Místo absolvování celoživotního vzdělávání, nástavbového studia nebo pomaturitního kvalifikačního studia lze vykonat tříletou praxi v oboru.
Vysokoškolské vzdělání není vždy nutné
Z výše uvedených možností tedy vyplývá, že žadatel o koncesi v oboru „oceňování majetku“ musí mít vysokoškolské vzdělání. Žádá-li o koncesi v rozsahu oceňování majetku pro věci nemovité (stavby, byty, nebytové prostory, pozemky a trvalé porosty včetně lesů), nemusí být nutně absolventem vysoké školy stavebního směru ani jiné vysoké školy. Může mít tedy i nižší vzdělání. Důležité je, aby celoživotní vzdělání, nástavbové studium, případně pomaturitní kvalifikační studium bylo zaměřené na oceňování majetku dané kategorie (např. právě na oceňování nemovitostí).
Pokud má žadatel o koncesi v oblasti oceňování majetku pro věci nemovité středoškolské vzdělání s maturitou (a to mimo obor – nejedná se tedy o střední průmyslovou školu stavební nebo zeměměřickou), je možné doložit odbornou způsobilost s použitím §27 odst. 1 živnostenského zákona. Podle něj lze nahradit středoškolské vzdělání s maturitou v oboru rekvalifikací a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru. Tedy rekvalifikace (opět se musí jednat o kurz akreditovaný ministerstvem školství a zaměřený na oceňování nemovitostí) + 4 roky praxe v oboru nahradí požadované středoškolské vzdělání. Dále se pak opět postupuje podle přílohy č. 3 živnostenského zákona. Takže v tomto případě musí žadatel o koncesi pro rozsah oceňování majetku pro věci nemovité být absolventem rekvalifikačního kurzu a musí doložit celkem 7 let (4 + 3) praxe v oboru. Požadovaná praxe musí být splněna k datu podání žádosti o koncesi.
Odbornou způsobilost žadatele o koncesi posuzují příslušné obecní živnostenské úřady v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem. Není-li si žadatel (budoucí žadatel) jist, zda splňuje požadavky odborné způsobilosti, nejlepším řešením je, dostaví-li se na příslušný živnostenský úřad s doklady o dosaženém vzdělání a praxi. Při posuzování vždy záleží na obsahu studia, které absolvoval, tedy na skladbě studijních předmětů, a na konkrétních činnostech, které vykonával v rámci praxe. Na živnostenském úřadě by měl dostat konkrétní informace, zda podmínky pro případné udělení koncese splňuje, či jaký postup pro získání koncese by byl nejvhodnější.
Působnost Živnostenského úřadu ČR v současné době spadá pod odbor živností ministerstva průmyslu a obchodu. Ten při posuzování odborné způsobilosti spolupracuje s ministerstvem školství a metodicky usměrňuje posuzování odborné způsobilosti v rámci celé republiky.
