Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Neplatíte pojištění za zaměstnance? Doplatíte na to

Autor: 258398
Dagmar Kučerová

Účinnost nového zákona o úrazovém pojištění bude zřejmě odložena. Pojistné se však platit musí. Jak postupovat v případě “opomenutí“ přihlášení k pojištění? A co maximální hranice pro odvod pojistného, vztahuje se na toto pojištění?

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání platí od roku 1993. A to pro všechny zaměstnavatele, bez ohledu na počet jejich zaměstnanců. Pojištění je povinen platit i zaměstnavatel, který zaměstnává jednoho jediného zaměstnance. Vztahuje se dokonce i na neziskové organizace, jako jsou například nadace nebo občanská sdružení. Zaměstnáním se přitom rozumí každý pracovní poměr, tj. „klasický“ pracovní poměr, zaměstnání sjednané na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.

Pojištění vzniká dnem uzavření prvního pracovního vztahu a trvá po celou existenci organizace. Zaměstnavatel je povinen vznik pojištění písemně oznámit pojišťovně. Tou byla do 31. 12. 1992 Česká pojišťovna. Od roku 1993 se zaměstnavatelé povinně přihlašují na pojišťovnu Kooperativu. Pro přihlášení lze použít formulář: Přihláška k pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy. Přihlašuje se u organizační jednotky pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo, případně trvalé bydliště. O placení zákonného pojištění, včetně návodu k výpočtu pojistného čtěte více: Neplacení zákonného pojištění odpovědnosti se může vymstít

Nejasnosti kolem legislativního postupu při odškodnění zaměstnanců

Při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zaměstnanců se do doby nabytí účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců postupuje dle přechodných ustanovení k zákoníku práce. Účinnost nového zákona byla stanovena k 1. 1. 2010. Nyní se však navrhuje její další odklad. Při případném odškodnění zaměstnanců musí zaměstnavatel postupovat v souladu s § 205 písm. d původního zákoníku práce. Čtěte více: Víte, jak náročné je být zaměstnavatelem? 

Banner - Zákony 2009

Jak postupovat při „opomenutí“ přihlášení k pojištění?

Dlouhodobých dlužníků pojistného v současné době již není mnoho. Pojišťovna Kooperativa uplatňuje kontrolní systém, v němž porovnává Registr ekonomických subjektů (RES) se svou evidencí zaměstnavatelů. Přesto se může stát, že doposud nezjištěný nepřihlášený zaměstnavatel hodlá toto „opomenutí“ napravit. Pojištění vzniká ze zákona uzavřením prvního pracovního poměru, v tomtéž okamžiku vzniká povinnost přihlásit se u příslušného pojistitele a platit pojistné. Je tedy nutné se přihlásit zpětně. K tomuto datu se rovněž vypočítává dlužné pojistné, včetně zvýšení pojistného (penále za pozdní platbu), sděluje JIŘÍ NOVOTNÝ, poradce představenstva Kooperativy pojišťovny, a.s. Vienna Insurance Group. Čtěte více: Nejčastější mýty a pověry o pracovním právu 

Jestliže tedy zaměstnavatel neplatil řádně zákonné pojištění musí je zpětně vypočítat a doplatit, a to od okamžiku nástupu prvního zaměstnance. Pojistné se zvyšuje o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.

Na otázku, zda budou v případě dodatečného přihlášení samotným zaměstnavatelem sankce mírnější, odpověděl Jiří Novotný, že je nutné rozlišit dlužné pojistné, které je stejné pro všechny a není rozdílů mezi způsobem zjištění neplacení pojistného, od zvýšeného pojistného. Právě u zvýšeného pojistného je možné požádat o upuštění od vymáhání a v žádosti řádně odůvodnit příčinu dosavadního neplacení pojistného. Pokud výše zvýšeného pojistného nepřesáhne částku 250 000 Kč, rozhoduje o prominutí pojišťovna, v opačném případě je žádost o prominutí zvýšeného pojistného postoupena Ministerstvu financí ČR. Při posuzování žádosti se postupuje velmi obezřetně, neboť jde o státem řízený systém a peníze jsou zúčtovatelné se státním rozpočtem. Úplné upuštění od vymáhání zvýšeného pojistného by mohlo být posuzováno jako zvýhodňování na trhu a státní podpora. Čtěte více: Škoda způsobená zaměstnancem nemusí být vždy plně uhrazena 

Neplacení pojistného se může zaměstnavateli prodražit. Povinností pojišťovny totiž je odškodnit případný pracovní úraz i v případě, že zaměstnavatel nebyl přihlášen a neplatil pojistné. Poškozený zaměstnanec nemůže trpět za „administrativní“ chyby zaměstnavatele nebo za jeho neschopnost plnit právním řádem stanovené povinnosti, tedy i platit pojistné, dodává Novotný. Pokud je škoda na zdraví zaměstnance řádně nahlášena a nároky jsou ve smyslu právních předpisů zdokumentovány a tyto dokumenty předloženy pojišťovně, je likvidace takové škody vždy bez problémů. Pojišťovna však může vůči zaměstnavateli uplatnit právo na náhradu škody, a to až do výše pojistného plnění. Čtěte více: Za smrt zaměstnance musí podnikatel zaplatit

Anketa

Platíte zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele?

Platí pro platbu zákonného pojištění stejná maximální hranice jako pro sociálního pojištění?

Pojistné se vypočítává ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení. Základem je souhrn vyměřovacích základů za uplynulého kalendářního čtvrtletí všech zaměstnanců, které zaměstnavatel v uvedeném období zaměstnával. K výpočtu pojistného se použijí sazby uvedené ve vyhlášce č. 125/1993 Sb., která stanovuje i podmínky zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Čtěte více: Víte, na co platíte sociální pojištění? Na důchod. 

Maximální vyměřovací základ pro stanovení sociálního pojistného je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy, tj. 1 130 640 Kč. Rozhodným obdobím je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ se však v souladu s vyhláškou 125/1993 Sb., na placení zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele nevztahuje. Pojistné bude odvedeno i z částky přesahující jeho hranici.

Do vyměřovacího základu se nezapočítávají:

  • náhrady výdajů, popřípadě jejích části, které nepodléhají ani příjmů fyzických osob,
  • náhrady škody,
  • odměny vyplacené v souladu se zákonem o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,
  • hodnota poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhaní dani z příjmu fyzických osob.
Našli jste v článku chybu?