Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Sestavit správně smlouvu není legrace, s volně dostupnými vzory zacházejte opatrně

Autor: 329515
Daniel Morávek

Chcete-li se svým obchodním partnerem uzavřít smlouvu, která nespadá pod žádný smluvní typ, dejte si pozor. Volně dostupné vzory na internetu nejsou vždy košer, a proto spíše se vyplatí poradit se s právníkem.

Jaká má být smlouva mezi obchodními partnery?

Se svým obchodním partnerem potřebuji uzavřít smlouvu. Spolupráce se týká internetového prodeje (e-shopy). Náplní partnera je starat se o chod obchodu – vyřizování objednávek, doplňování zboží, propagace a také investice na uskutečnění projektu. Všechno máme prokonzultované, chybí pouze smlouva jako jistota obou stran. Partner vloží určité finance a bude mít určitý podíl na zisku (%). Stačí mně vzor smlouvy, která se týká tohoto obsahu. Již jsem jich několik prošel, ale chci mít jistotu, že je to ta pravá. Jsem živnostník. Ještě bych měl k tomu dotaz, jestli by byl problém, kdyby partner nebyl živnostník, ale „jen“ fyzická osoba. Vzal bych si to na sebe, ale potřebuji nějakou smlouvu



Podle právníků z advokátní kanceláře Havel & Holásek se tato situace se dotýká několika různých smluvních typů a závisí proto na více faktorech. Dá se však shrnout, že obchodní partner čtenáře má mít povinnost poskytnout určité finanční prostředky pro podnikání, vykonávat určitou činnost (starat se o internetový obchod) a mít právo podílet se na zisku. Takováto situace ovšem nespadá pod žádný zákonem výslovně upravený smluvní typ. Při takovémto nastavení spolupráce přichází podle našeho názoru v úvahu uzavření tzv. nepojmenované smlouvy dle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, uvedl serveru Podnikatel.cz právník Štěpán Štarha z advokátní kanceláře Havel & Holásek.

§ 269 obchodního zákoníku

1) Ustanovení upravující v hlavě II této části zákona jednotlivé typy smluv se použijí jen na smlouvy, jejichž obsah dohodnutý stranami zahrnuje podstatné části smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

(2) Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

(3) Dohoda o určité části smlouvy může být nahrazena dohodou stran o způsobu umožňujícím dodatečné určení obsahu závazku, jestliže tento způsob nezávisí jen na vůli jedné strany. Má-li být chybějící část smlouvy určena soudem nebo určitou osobou, vyžaduje se, aby dohoda měla písemnou formu a platí obdobně § 291.

Co se týče “příbuzných” smluv, popisované situaci se asi nejvíce blíží dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr dle § 74 – 77 zákoníku práce, a smlouva o tichém společenství dle § 673 a následujících obchodního zákoníku. Nicméně v případě smlouvy o tichém společenství je sporné, zda vkladem partnera jako tichého společníka mohou být jeho osobní výkony (v tomto případě správa chodu internetového obchodu). V současné době převládá názor, že osobní výkony (práce) nemohou být vkladem tichého společníka,” upozornil Štěpán Štarha. Stahujte smlouvu o tichém společenství.

§ 673 obchodního zákoníku

(1) Smlouvou o tichém společenství se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu, je-li podnikatel povinen tento fond vytvářet, vyplývající z podílu tichého společníka na výsledku podnikání. Ve smlouvě o tichém společenství musí být dohodnutý rozsah účasti tichého společníka na zisku a ztrátě stejný.

(2) Smlouva vyžaduje písemnou formu.

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr by se zase obchodní partner dostal do pozice zaměstnance, který vykonává závislou práci (podle § 2 zákoníku práce), a čtenář by musel být v postavení zaměstnavatele. Tím pádem by však nešlo o rovnoprávné partnerství, nýbrž o vztah zaměstnavatel – zaměstnanec. Jak navíc připomíná právník Štěpán Štarha, náklady (investice na projekt) by měl nést podnikatel – zaměstnavatel. Nicméně by se dal problém financování vyřešit samostatným sjednáním podmínek investice např. ve formě úročené půjčky. Čtěte také: Podmínky u dohody o provedení práce jsou jednodušší.

Bez právníků ani ránu

Podle názoru odborníků by bylo nejlepším řešením uzavřít nepojmenovanou smlouvu dle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, kterou lze nazvat jakkoliv – například jako smlouvu o partnerství. Vzhledem k tomu, že se však nejedná o základní smluvní typ, pravděpodobně nebude lehké nalézt volně dostupný smluvní vzor. Nicméně je možné využít smluvních vzorů pro jiné smluvní typy (například pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a smlouvu o tichém společenství) a svoji smlouvu o partnerství z nich vhodně zkompletovat, připustil Štěpán Štarha z advokátní kanceláře Havel & Holásek.

Zároveň však Štarha nepovažuje tento způsob za nejšťastnější a raději doporučuje využít služeb právníků. Volně dostupné vzory smluv bývají totiž často s chybami a laik jen málokdy dokáže do detailu analyzovat jejich obsah a dopad jednotlivých ustanovení. Jakákoliv chyba při jejich využití tak může mít v budoucnu fatální následky. Náklady na právníka se podle Štarhy podnikatelům bohatě vrátí v podobě ušetřených nákladů na případné soudní spory. Stahujte pracovní smlouvu.

Content 2017 - tip Creative Dock

Co by smlouva měla určitě obsahovat

Pokud se podnikatel přesto rozhodne smlouvu sepsat sám, měl by mít na paměti několik zásadních věcí. Obchodní zákoník především říká, že v nepojmenované smlouvě musí být dostatečně určen předmět závazku smluvních stran. Pouze u toho by ale podnikatel zůstávat neměl. Ve smlouvě o partnerství by měly být dostatečně identifikovány smluvní strany a mělo by být stanoveno, jaké práva a povinnosti ze smlouvy komu plynou. Vzhledem k tomu, že jde smlouvu, kterou legislativa přímo neupravuje, měl by podnikatel vymezit práva a povinnosti smluvních stran co nejpřesněji. Měli byste pamatovat i na nepříjemné otázky, kterými jsou možnosti ukončení smluvního vztahu, náhrada škody a smluvní pokuty v případě porušení smluvních povinností, dodal serveru Podnikatel.cz Štěpán Štarha.

Jestliže je partner daného podnikatele pouze fyzická osoba a má se starat o chod podniku a zajistit též investici, musí si zařídit živnostenského oprávnění. Také z partnerovy strany totiž zřejmě půjde o podnikání (tj. o soustavnou činnost, prováděnou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku) a v případě absence živnostenského oprávnění by šlo o nedovolené podnikání. Odlišná by byla situace, kdyby byl celý problém řešen prostřednictvím dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vzhledem k povaze činnosti by měla být v takovém případě uzavřena dohoda o pracovní činnosti, doplnil na závěr Štěpán Štarha. Tento model by však neodpovídal vztahu, který čtenář ve svém dotazu popsal.

Našli jste v článku chybu?
23. 9. 2010 23:44
Pepek (neregistrovaný)
Jako advokát neznám horší situaci, než je "právní svépomoc". Mockrát se mi stalo, že si klient pod vidinou úspory splácal smlouvu nebo žalobu sám, za pomoci "internetu" a pak se divil, že jsou u soudu problémy. Samozřejmě, že náprava byla pro něj daleko dražší a leckdy už se pomoci nedá. Za podobnou smlouvu si běžný advokát řekne 15-20 tis., ale máte jistotu, že smlouva je v pořádku a že v nejhorším případě má každý advokát pojistku pro případ profesní chyby.
27. 9. 2010 14:11
Petr (neregistrovaný)
Jistotu nemáte nikdy a advokát má pojistku do limitované výše.