Neuplatnili jste dotace, jak jste měli. Víme, co vám po novu hrozí

Na pořadu dne jsou novely, které by neměly uniknout pozornosti podnikatelů. Co hrozí za špatné zacházení s dotacemi a jaké změny se chystají v trestním právu?

V průběhu listopadu a prosince loňského roku se na program vlády a Poslanecké sněmovny zařadily mimo jiné schvalované úpravy předpisů trestního práva a pravidel pro zpětvzetí získaných dotací ze státního rozpočtu a rozpočtu Evropské unie. Zásadního rozměru nabývá plánované přehodnocení okruhu trestných činů, za něž bude možné sankcionovat právnické osoby. 

Díky zjednodušení postupu pro zajištění a zpeněžení majetku pocházejícího z trestné činnosti by se zároveň mohlo zlepšit uspokojení nároků poškozených (také věřitelů) již v trestních řízeních. O těchto a dalších novinkách pojednává následující přehled.

Odpovědnost právnických osob za trestné činy

Ministerstvo spravedlnosti se v současné době angažuje v otázce novelizace zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů. Doposud lze shledat právnickou osobu odpovědnou za trestnou činnost vymezenou v ustanovení § 7 citovaného předpisu. Jde přitom pouze o taková jednání, k jejichž postihu se Česká republika zavázala podpisem mezinárodních smluv, potažmo jejich trestání vyplývá z povinností stanovených právem Evropské unie. Cílem nové úpravy má být zejména rozšíření odpovědnosti právnické osoby za trestnou činnost, za níž šlo k postihovat pouze fyzické osoby. 

Čtěte také: Přiklepli nám evropskou dotaci. Místo radosti přišel stres a teror


Autor: 631791

V praxi by se obdobná změna projevila možností stíhat právnickou osobu za všechny trestné činy uvedené v trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů) kromě stanovených výjimek. K těm by patřily zejména trestné činy bezprostředně provázané s osobou pachatele (typicky opilství, rvačka a jiné) nebo ty, u nichž je spáchání právnickou osobou vyloučeno (zanedbání povinné výživy, trestné činy proti branné povinnosti a jiné).

Kritika plánované úpravy ze strany podnikatelů je logická. Rozšíření možností odpovědnosti v rámci trestního práva může být zneužito například v konkurenčním boji o zákazníky. Ve výčtu skutkových podstat by se mimo jiné objevily i trestné činy proti hospodářské soutěži (klamavá reklama, parazitování na pověsti podniku, podplácení a jiné), s jejichž zařazením právě z důvodu možného zneužití v minulosti nesouhlasil například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Trestnost přípravy některých činů proti majetku

Podnikatelů se v případě schválení dotkne také novela trestního zákoníku, kterou v listopadu loňského roku schválila vláda. Autoři ji v důvodové zprávě obhajují s odkazem na požadavky Evropské unie. Má primárně řešit korupční jednání a přispět k transparentnosti podnikatelských vztahů. Původní návrh předložený Ministerstvem spravedlnosti počítal s uzákoněním trestnosti přípravy u trestného činu podílnictví (§ 214 trestního zákoníku) a legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 trestního zákoníku). 

Čtěte také: Vymáhání pohledávek v českém kabátě. Jak si poradit s neplatícím odběratelem

S ohledem na komplikovaně zvolené znění novelizace ve vládním návrhu prozatím zůstává uvedeno pouze rozšíření skutkové podstaty jmenovaných trestných činů o spolčení osob (dohoda dvou a více subjektů za účelem spáchání trestného činu). V případě přijetí by tato změna znamenala, že již určitá dohoda týkající se majetku či finančního obnosu pocházejícího z trestné činnosti bude považována za trestnou a bude trestána jako v případě dokonaného trestného činu. Vina pachatele podle vládního návrhu nezávisí na spáchání činu, ale již na spolčení k němu.

Připravovaná novela se dotkne také úpravy skutkové podstaty nepřímého úplatkářství. Jde o protikorupční opatření sledující možný postih osoby, která si za své působení na výkon pravomoci úřední osoby nechala slíbit úplatek (blíže ustanovení § 333 trestního zákoníku). Pakliže dojde ke schválení návrhu, skutková podstata nepřímého úplatkářství bude naplněna bez ohledu na to, zda došlo k ovlivnění úřední osoby, či ne. V důsledku řečeného by mohla být stíhána jak osoba, která slíbí úplatek za uvedenou činnost, tak osoba, která si jej dá slíbit.

Zajištění majetku pachatele trestné činnosti

Na problematické jednání dlužníků v souvislosti s ukládáním peněžitých trestů a správou zajištěného majetku reaguje další z novinek právní úpravy. Ministerstvo spravedlnosti představilo jedno z řešení vztahující se k majetku pocházejícího z trestné činnosti. Připravovaná novela v listopadu loňského roku prošla prvním čtením sněmovny, přičemž její cíl spočívá v zajištění majetku pachatele na úhradu uloženého peněžitého trestu, případně v usnadnění jeho zpeněžení. Nově se tak bude dít bez souhlasu obviněného (např. pokud půjde o rychle se kazící potraviny, obviněný uprchne, majetek ztrácí cenu atp.). 

Stát v minulosti vynakládal finance na skladování, správu zajištěných věcí a jejich opravy, aniž by efektivně využíval jejich prodeje. Ve výsledku zajištěný majetek ztrácel na hodnotě. Úpravy se proto dočká i správa nemovitostí nebo podílu v obchodních korporacích, na něž bylo vydáváno nejvíce prostředků.

Čtěte také: Jak na svůj projekt získat dotace z EU? Přečtěte si příběhy úspěšných žadatelů

Druhou stranou problému je pak uspokojení poškozených, jimž vznikla činem pachatele újma. Na jejich místě se ocitá řada věřitelů, kteří se přihlásili se svým nárokem přímo v trestním řízení. Jejich postavení by se mělo zlepšit s ohledem na možnost zajistit majetek pachatele před zahájením trestního řízení, vzniknou-li důvodné obavy, že podezřelý maří či ztěžuje uspokojení nároku poškozeného (typicky se majetek snaží ukrýt, převést na jiného apod.). Jednání podezřelého však musí být důkazně podloženo

widgety

Sankce za špatné nakládání s dotacemi

Porušování rozpočtové kázně zastupuje další z nedostatků, proti nimž nebyly doposud zavedeny adekvátní postihy. Vzhledem k tomu přistoupil zákonodárce k reformě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Postihy čekají podnikatele při nezodpovědném nakládání s dotacemi. Právní úprava, schválená v prosinci loňského roku sněmovnou, se týká jak dotací ze zdrojů Evropské unie, tak z fondů národních. 

Za předpokladu porušení rozpočtové kázně nebo nedodržení účelu dotace smí podle novely poskytovatel dotace stanovit procentní pevný základ sankce z objemu poskytované dotace. Pokud se na základě svých kontrolních zjištění domnívá, že příjemce nedodržel podmínky dotace (či její účel), zažádá nově o její navrácení v plné nebo částečné výši. U nevyplacených částí dotací si poskytovatel ponechává právo zbylou částku za těchto okolností nevyplatit. Změny se nedotknout porušení pravidel nepřesahujících 1000 korun. O osudu navržené právní úpravy rozhodne v následujících týdnech Senát.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Měření a vyhodnocování kampaní

  •  
    Jak připravit a plánovat kampaně
  • Jak vyhodnocovat a využít důležité metriky
  • Jak to dělat u různých obchodních aktivit

Detailní informace o školení Měření a vyhodnocování kampaní»

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+