Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Nezdanitelné části základu daně uplatnitelné pro rok 2016 a změny pro rok 2017

Dagmar Kučerová

Nezdanitelné části snižují základ daně zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným. Je třeba vědět, o kolik snížit a čím svůj nárok doložit.

Od roku 2017 dochází v této oblasti k několika změnám. Na ty je vhodné upozornit již nyní, kdy nastal čas na zvýšení plateb penzijního a životního pojištění.

Souhrn nezdanitelných částí základu daně

Nezdanitelné části základu daně upravuje § 15 zákona o daních z příjmů. Jedná se o:

  • bezúplatná plnění (dříve označované jako dary),
  • úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru,
  • pojistné na penzijní připojištění,
  • pojistné na soukromé životní pojištění,
  • členské odborové příspěvky,
  • příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání.

Zaměstnanci uplatňují nezdanitelné části základu daně v ročním zúčtování. K tomu musí podepsat a vyplnit 3. oddíl tiskopisu Prohlášení k dani. Stejně tak osoby samostatně výdělečně činné uplatní nezdanitelné části v daňovém přiznání na straně 2 základní části tiskopisu. V obou případech je třeba nárok řádně doložit. Způsob prokazování podrobně popisuje ustanovení § 38k a 38l zákona o daních z příjmů.

Bezúplatné plnění

Bezúplatné plnění (dar) může mít charakter finanční částky, nemovité věci, ale i poskytnuté služby. Věcný dar nebo službu je nutné ocenit. Pokud hodnota daru není známa, určí se cenou zjištěnou v souladu se zákonem o oceňování majetku. U darů fyzických osob uplatněných jako nezdanitelná část základu daně musí jejich úhrnná hodnota činit alespoň 1000 korun nebo přesáhnout 2 % ze základu daně. Postačí splnit jednu ze dvou uvedených podmínek. Může se jednat kupříkladu o deset darů v hodnotě 100 korun (podmínka minimální částky 1000 korun) nebo dar, jehož hodnota činí alespoň 2 % základu daně. Zákon však kromě minimální výše darů stanovuje i maximální hranici, a to 15 % základu daně.

V případě, kdy bezúplatné plnění poskytnou manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. Například dar ve výši 10 000 korun uplatní buďto jeden z nich, nebo si například manžel odečte 3000 korun a manželka zbývajících 7000 korun. Záleží jen na jejich rozhodnutí, ovšem limity pro uplatnění daru se posuzují u každého z manželů samostatně.

Za dar zákon považuje i bezpříspěvkové dárcovství krve a odběr složek krve provedený v jednom dni. Složkami krve se rozumí plazma, krevní destičky nebo kostní dřeň. Hodnota jednoho odběru je oceněna na 2000 Kč. Dále je možné snížit základ daně při darování orgánu žijícím dárcem. Pro daňové účely se hodnota takového daru ocení částkou 20 000 korun. Prokáže se potvrzením transplantačního centra nebo poskytovatele zdravotních služeb.

K navrhovanému zvýšení ocenění hodnoty jednoho odběru částkou 3000 Kč a zavedení nové nezdanitelné částky 8000 Kč, kterou by si poplatník uplatnil jednou za život při zápisu do registru dárců kostní dřeně, prozatím nedošlo. Novelu s číslem sněmovního tisku 848 čeká teprve druhé čtení. Čtěte více: Daňově výhodnější darování krve a kostní dřeně od roku 2017

Úroky z hypotečního úvěru a z úvěru ze stavebního spoření

Jestliže je účastníků úvěrové smlouvy více, uplatní úroky buď jeden z nich, anebo každý z nich, a to rovným dílem. Maximálně lze odečíst úroky v úhrnu 300 000 Kč ročně poplatníky téže domácnosti. Pokud poplatník platil úroky pouze po část roku, může uplatnit maximálně odečet 25 000 Kč za každý kalendářní měsíc.

Nadále je možné snížit základ daně o zaplacené úroky z úvěru stavebního spoření nebo z hypotečních úvěrů na financování bytových potřeb. Co je bytovou potřebou, podrobně popisuje § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. V některých případech musí jít výhradně o bytovou potřebu vlastní, jindy se může jednat o trvalé bydlení druhého z manželů, potomků nebo prarodičů. Podrobněji v ustanovení § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů.

V případě, že úvěr poplatník použil na koupi pozemku, musí do čtyř let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy zahájit na tomto pozemku výstavbu bytové potřeby. Pokud tak neučiní, podává daňové přiznání a zdaní prospěch plynoucí z nesprávně uplatněných nezdanitelných částek jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů v období, ve kterém k porušení podmínky došlo.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem

Poplatníci, kteří uzavřeli smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (případně mají uzavřenu starší smlouvu o penzijním připojištění – transformovaný fond), si mohou v roce 2016 odečíst zaplacené pojistné. Maximální výše odpočtu činí 12 000 Kč. Zaplacené penzijní připojištění (nebo doplňkové penzijní spoření) je nutné vždy snížit o 12 000 korun (roční státní podpora). Pro maximální možný roční daňový odpočet bylo v roce 2016 třeba naspořit 24 000 korun (24 000 – 12 000 = 12 000).

Dále je možné uplatnit pojistné na základě smlouvy s institucí penzijního pojištění nebo jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění. Poplatník ale dle ustanovení § 15 odst. 5 b zákona o daních z příjmů musí splnit dvě podmínky. Výplata plnění z penzijního pojištění je možná až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období (opět ale maximálně 12 000 korun ročně).

Zákon o daních z příjmů počítá i s možností přechodu ze systému penzijního připojištění se státním příspěvkem do nového doplňkového penzijního spoření. V takovém případě se využije pro daňové účely úhrnný limit 12 000 korun. Kupříkladu když poplatník, jenž je od ledna do dubna účastníkem penzijního připojištění, převede od května své prostředky do doplňkového penzijního spoření s měsíčním příspěvkem ve výši 1500 korun u obou produktů. Za první čtyři měsíce zaplatil 6000 korun příspěvků, za 8 zbývajících měsíců zaplatil 12 000 korun. Při splnění ostatních podmínek může uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně 6000 korun (po povinném odpočtu 12 000 korun od celkového součtu příspěvků zaplacených v daném roce na oba produkty).

Od roku 2015 byla zavedena desetiletá lhůta pro dodanění při zrušení smlouvy o penzijním připojištění před splněním zákonem stanovených podmínek. Jedná se o dříve uplatněné nezdanitelné části základu daně. Například při zrušení smlouvy o penzijním připojištění nebo doplňkovém spoření v roce 2016 se podaným daňovým přiznáním dodaní příspěvky uplatněné v letech 2006 až 2015. Čtěte více: Fakta a mýty o nově zaváděných odpočtech

I v této oblasti dochází k výrazné změně. Maximální nezdanitelná částka se u doplňkového penzijního spoření (eventuálně penzijního připojištění se státním příspěvkem) od roku 2017 zvyšuje ze dvanácti tisíc na dvacet čtyři tisíc. Současně se mění metoda výpočtu částky, kterou lze od základu daně odečíst v případě příspěvků zaplacených účastníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření. V roce 2016 se výše zaplacených příspěvků sníží o 12 000 Kč za zdaňovací období. Nově navržený algoritmus umožní od roku 2017 odečíst ty části měsíčních příspěvků, které v jednotlivých měsících kalendářního roku přesáhnou maximální výši příspěvku, od kterého náleží maximální státní příspěvek. Jedná se v podstatě o příspěvky poplatníka vyšší než 1000 Kč měsíčně.  

Soukromé životní pojištění

Daňoví poplatníci mohou rovněž snížit základ daně o zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění. Stejně jako v případě penzijního připojištění platí maximální hranice odečtu 12 000 korun. Akceptovatelné jsou pouze smlouvy, které neumožňují výplatu jiného příjmu, jenž není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Pro uplatnění nezdanitelné částky je nutné splnit zákonné podmínky, a to:

  • plnění sjednáno po 60 měsících od uzavření smlouvy,
  • plnění nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let,
  • u pojistné smlouvy s pevně sjednanou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň 40 000 Kč a u pojistné doby nad 15 let alespoň 70 000 Kč,
  • podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
  • pojistná smlouva je uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Pokud poplatník výše uvedené podmínky nedodrží a nechá si plnění vyplatit dříve, podává daňové přiznání a do § 10 zákona o daních z příjmů uvede částky, o které si v předchozích letech snižoval základ daně. Výjimkou jsou smlouvy, u nichž nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota je převedena na novou smlouvu splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné částky. I zde je zavedena maximální desetiletá lhůta na dodanění. Dříve uplatněné nezdanitelné části se dodaňovat nebudou.

Také v případě životního pojištění se od roku 2017 zvyšuje nezdanitelná část základu daně ze dvanácti tisíc na dvacet čtyři tisíc. Čtěte také: Čím doložit životní pojištění

dan_z_prijmu_form

Odborové příspěvky

Základ daně zaměstnanců snižují rovněž zaplacené členské příspěvky odborové organizaci. Tímto způsobem si mohou odečíst částku až do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, maximálně 3000 korun za zdaňovací období. Nárok se musí uplatnit potvrzením odborové organizace. Vždy se jedná o příspěvky v období od ledna do prosince skutečně zaplacené, nikoli zúčtované ve mzdě zaměstnance.

Příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání

Poslední nezdanitelnou částkou je příspěvek na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Základ daně lze snížit maximálně o 10 000 korun. Poplatníci se zdravotním postižením si mohou odečíst podle stupně zdravotního pojištění až 13 000 korun, a osoby s těžším zdravotním postižením dokonce až 15 000 korun. Podmínkou pro uplatnění této částky zůstává, aby úhrady za zkoušky nebyly hrazeny zaměstnavatelem, ani nebyly uplatněny jako výdaj poplatníkem. Nejedná se však o studium na střední či vysoké škole. Jde o zkoušky v souladu se zákonem o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (složení nebo uznání dílčí kvalifikační zkoušky).

Našli jste v článku chybu?