Novela zákona o DPH: Převrat ve vystavování daňových dokladů

Novela zákona o DPH zásadně upravuje pravidla vystavování i použití daňových dokladů. V listinné i elektronické podobě. Zjistili jsme podrobnosti.

Připravovaná novela zákona o dani z přidané hodnoty má zásadně změnit pravidla pro vystavování daňových dokladů. A to jak listinných, tak i elektronických. Základním záměrem je širší využití elektronických systémů pro vystavování, předávání a uchovávání daňových dokladů. To by mělo přispět ke snížení nadměrné administrativní zátěže podnikatelů, ale i správců daně. Čtěte také: Tuzemský reverse – charge: od ledna 2012 i pro stavební a montážní práce

Navržené změny ve vystavování daňových dokladů

Cílem této úpravy, který vychází ze Směrnice Rady 2010/45/EU, kterou se mění směrnice 2006/112/ES je:

  • jasně definovat elektronický daňový doklad, 
  • zjednodušit pravidla vystavování daňových dokladů a odstranit stávající administrativní zátěže a bariéry v obchodním styku, 
  • umožnit použití elektronických daňových dokladů v rámci všech obchodních transakcí a u všech typů daňových dokladů, které jsou definovány v zákonu o dani z přidané hodnoty, 
  • posuzovat daňové doklady v listinné i elektronické podobě naprosto shodně (rovný přístup),
  • nově definovat věrohodnost původu daňového dokladu, neporušenost jeho obsahu a jeho čitelnost, přičemž tyto vlastnosti musí být zajištěny po celou dobu od okamžiku vystavení daňového dokladu do konce lhůty pro jeho uchovávání, a to bez ohledu na to, zda jde o daňový doklad v listinné nebo elektronické podobě, 
  • podpořit využití elektronické fakturace zavedením svobodné volby způsobu zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu, neporušenosti jeho obsahu a jeho čitelnosti,
  • zavést nová pravidla pro vystavování daňových dokladů.

Souhlas s použitím elektronického daňového dokladu

Daňový doklad má být posuzován naprosto shodně v listinné i elektronické podobě. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě však musí osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, souhlasit. Jedná se o rozšíření povinnosti souhlasu, neboť osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, musí souhlasit s použitím elektronického daňového dokladu. V aktuálním znění zákona o dani z přidané hodnoty § 26 odstavec 4 je souhlas osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, vyžadován pouze při vystavení daňového dokladu v elektronické podobě. Nově se má tedy souhlas rozšířit pro veškeré použití elektronického daňového dokladu. To zahrnuje nejen vystavení daňového dokladu, ale i jeho předání nebo zpřístupnění, včetně jeho uchování po celou dobu stanovenou pro uchovávání daňových dokladů. Čtěte také: Reverse-charge jako největší legislativní komplikace roku 2012

Navržené znění § 26 zákona o dani z přidané hodnoty:

  1. Daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně.
  2. Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu. 
  3. Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje.
  4. Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje.

Odpovědnost a doplnění údajů do daňového dokladu

Dále je z původního § 26 odst. 5 zákona o dani z přidané hodnoty přesunuta do nového odstavce 4 odpovědnost osoby, která plnění uskutečňuje za správnost údajů na daňovém dokladu (případně zjednodušeném daňovém dokladu). Stejně tak i za jejich vystavení ve stanovené lhůtě. Má být zrušena povinnost doplňovat údaje přímo na dokladu (původní § 31, § 32 a § 35 zákona o dani z přidané hodnoty), protože obsah daňových dokladů v listinné a elektronické podobě musí zůstat po celou dobu uchovávání nezměněn. Povinnost doplnit některé údaje se přesouvá do evidence pro daňové účely. Zrušením paragrafu 35 odst. 3 prakticky přestává platit skutečnost, že datum doplnění údajů na daňovém dokladu je považováno za datum vystavení daňového dokladu. Datem vystavení má být nově datum vystavení daňového dokladu uvedené vystavitelem na tomto daňovém dokladu. Čtěte také: Vysvětlujeme přenesení daňové povinnosti u DPH v příkladech 

Elektronický daňový doklad

Elektronickou podobu mají mít daňové doklady pouze, pokud budou vystaveny a obdrženy elektronicky. Při vystavování daňových dokladů v elektronické podobě nebude nutnou podmínkou elektronický podpis nebo značka. Bude však nutné jiným způsobem prokázat věrohodnost a neporušenost daňových dokladů. Čtěte také: Daňová reforma v praxi, tisíce podnikatelů se stanou plátci DPH 

Návrh novely zákona se v oddílu 7 věnuje zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů.

Navržené znění § 34 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty:

Věrohodnost původu elektronického daňového dokladu a neporušenost jeho obsahu lze vedle kontrolních mechanismů procesů osoby zajistit také: 

  • zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb („uznávaný elektronický podpis“), 
  • elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb („uznávaná elektronická značka“), nebo
  • elektronickou výměnou informací (EDI), jestliže dohoda o této výměně stanoví užití postupů zaručujících věrohodnost původu a neporušenost obsahu.

Poznámka: Elektronická výměna dat je výměna strukturovaných zpráv mezi počítači, respektive mezi počítačovými aplikacemi. Zkratka EDI vznikla z anglického originálu Electronic Data Interchange.

EBF16

Uchování daňových dokladů

Nové ustanovení § 34 obecně upravuje uchovávání daňových dokladů. Je zde přesněji specifikována osoba povinná k dani, která je povinna uchovávat daňové doklady. Jedná se o vystavené daňové doklady za všechna uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, případně přijatá v souvislosti se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku u osob, které mají sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a které jsou plátcem nebo identifikovanou osobou. Délka doby jejich uchovávání zůstává stejná, tj. 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo. Rovněž je zachována povinnost uchovávat doklady v tuzemsku (výjimkou je způsob umožňující nepřetržitý dálkový přístup). Čtěte také: Snížení paušálů nebo limitu pro DPH. Příležitost pro účetní a poradce

V návrhu novely zákona o dani z přidané hodnoty se dále píše, že daňový doklad lze převést z listinné podoby do elektronické a naopak. Daňový doklad lze uchovávat elektronicky prostřednictvím elektronických prostředků pro zpracování a uchovávání dat. Při uchovávání daňových dokladů prostřednictvím elektronických prostředků musí být rovněž elektronicky uchovávána data zaručující věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 5. 2012 12:55

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Jak na firemní Facebook prakticky

  •  
    Jak efektivně propojit Facebook s webem.
  • Jak vše měřit a vyhodnocovat.
  • Jak řešit krizové situace.

Detailní informace o školení Facebooku »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+