Novela zákona o inspekci práce: Vyšší pokuty zaměstnavatelům

Na úseku inspektorátu práce se chystají významné změny. Zaměstnavatelé si budou muset více hlídat diskriminaci, dohody i výpovědní důvody.

Aktuálně je projednáván návrh novely zákona o zaměstnanosti s číslem sněmovního tisku 84, který by měl v případě jeho schválení přinést novinky v oblasti zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob a nelegálního zaměstnávání. Stejný návrh zákona obsahuje i důležité změny zákona o inspekci práce. Zejména se jedná o úsek přestupků zaměstnavatelů fyzických osob a správních deliktů zaměstnavatelů právnických osob. Nečekejte však žádné úlevy, jedná se bohužel o výrazné zpřísnění, tedy zvýšení maximální možné výše pokut.

Čtěte více:

Navržené změny zákona o inspekci

1. Nerovnost a diskriminace se nevyplácí

Aktuálně je za porušení zákazu diskriminace nebo nerovného zacházení se zaměstnanci ukládána zaměstnavatelům pokuta podle zákona o zaměstnanosti až do výše 1 000 000 korun. Ovšem za v podstatě stejné protiprávní jednání hrozí podle zákona o inspekci práce pokuta „jen“ do 400 000 korun. Zákon o zaměstnanosti se přitom uplatňuje při přijímání zaměstnanců do práce. V průběhu trvání pracovněprávního vztahu (případně při jeho ukončování) se jedná o postih dle zákona o inspekci práce. Za diskriminaci při přijímání do práce může být nelogicky uložena daleko vyšší pokuta než při propouštění ze zaměstnání. Navrhuje se tedy sjednocení výše sankce obou právních předpisů, a to na 1 000 000 korun. 

2. Pozor na maximální rozsah práce na dohody

V praxi jsou velmi často sjednávány dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Jedná se o dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Obě mají zákoníkem práce stanoven maximální možný rozsah práce.

  • Dohoda o provedení práce – rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. 
  • Dohoda o pracovní činnosti –  sjednává se maximálně v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Posuzuje se za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. V dohodě musí být uzavřen sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.

Podle důvodové zprávy k novele zákona o inspekci práce je ale tento rozsah v praxi často překračován, aniž by byla v zákoně o inspekci práce explicitně stanovena skutková podstata přestupku a správního deliktu, která by umožňovala toto jednání postihovat. Navrhuje se proto pokuta až do výše 2 000 000 korun. Její výše byla stanovena s ohledem na frekvenci porušení. Často se totiž jedná o zastírání výkonu nelegální práce.

Nově je tedy pro zaměstnavatele (fyzické i právnické osoby) do § 12 a 25 zákona o inspekci práce doplněn odstavec s písmenem c, který říká, že se dopustí přestupku nebo správního deliktu tím, že nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. 

Zaměstnavatel si musí na dodržení maximálního rozsahu u dohod dát pozor. To ostatně platí i dle současného znění zákona. V okamžiku, kdy k překročení dojde, měl by vzniknout pracovní poměr nebo jiná dohoda. Pokud je například dosažen maximální rozsah pro dohodu o provedení práce, další dohodu o provedení práce ve stejném roce již uzavřít nelze. Je ale možné se stejným zaměstnancem uzavřít pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti.

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Zaměstnavatelé nesmí překročit maximální možný rozsah práce u dohod.  

Pokud tak zaměstnavatel neučiní, vystavuje se riziku postihu pro umožnění nelegální práce. Dokazování tohoto přestupku nebo správního deliktu ze strany inspektorátu práce není jednoduché, nově by ale mohli mít oporu právě v novelizovaném zákoně o inspekci práce. Přestože to není zákoníkem jednoznačně stanoveno, měli by zaměstnavatelé i v případě dohod konaných mimo pracovní poměr evidovat odpracované hodiny. Jak jinak prokáží při případné kontrole nepřekročení maximálního možného rozsahu práce. 

Za neuvedení důvodu propuštění až 2 miliony

V současném znění zákona o inspekci práce je v ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) a ustanovení § 25 odst. 1 písm. a) pokuta 300 000 korun. Opět je stanovena dvakrát, zvlášť pro zaměstnavatele fyzické osoby a zvlášť pro zaměstnavatele právnické osoby. Jedná se o shodnou výši pokuty, ovšem u fyzických osob jde o přestupek, u právnických osob o správní delikt.

EBF

Zákonodárcům se ovšem třistatisícová pokuta jeví jako podhodnocená zejména s ohledem na to, o jaké protiprávní jednání zaměstnavatele se může jednat. Nově by mu mohl například za neuvedení výpovědního důvodu nebo okamžité zrušení pracovního poměru, pro které není žádný uznatelný důvod, inspektorát práce vyměřit až 2 000 000 korun

Z toho důvodu budou muset být zaměstnavatelé pečlivější na nezbytné náležitosti výpovědi a v případě pochybností důvodů k okamžitému zrušení pracovního poměru dle § 55 zákoníku práce zvážit využití výpovědního důvodu dle § 52g zákoníku práce.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 5. 2014 9:32

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení online marketingu - jak přivádět na web návštěvnost

  • Vyhledavače a PPC kampaně - jak fungují
  • Webová analytika - k čemu jí využít
  • Facebook a další sociální sítě - co a jak komunikovat

Detailní informace o Školení online marketingu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+