Koncem května byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon číslo 169/2012 Sb., který novelizuje zákon číslo 455/1991 Sb. – živnostenský zákon. Tato novela je jedním z mezikroků, které směřují k plánovanému snížení administrativní zátěže podnikatelů jako fyzických osob. To vše v souladu s usnesením vlády číslo 238 z 6. dubna 2011, kterým stanovila ministrovi průmyslu a obchodu snížit tuto zátěž podnikatelů do konce letošního roku o pětadvacet procent.
Čtěte také: Velký rozcestník daňových změn roku 2012
Živnostenský zákon byl dosud předmětem častých drobných novelizací, výše zmiňovaná úprava se však snaží uplatňovat poznatky z praxe a zaměřuje se na aktuální problémy živnostenského podnikání i na eliminaci s nimi spojených nežádoucích jevů.
Ke snížení administrativní zátěže podnikatelů má dojít hlavně změnami těchto povinností:
- označovat provozovny podnikatele identifikačním číslem provozovny a povinnosti tento údaj běžně používat,
- oznamovat změny adresy místa podnikání při současné změně jeho bydliště, jedná-li se o totožné adresy,
- oznamovat změny údajů podnikatele, které oznámil správě sociálního zabezpečení, finančnímu úřadu, úřadu práce a zdravotní pojišťovně, prostřednictví centrálního registračního místa.
Identifikační číslo provozovny nemusí být vidět
Podnikatel je stále povinen zajistit pouze to, aby provozovna byla pro živnost způsobilá. Teď už ji však nemusí zvenku označovat jejím konkrétním identifikačním číslem. To dál bude mít vedeno v živnostenském rejstříku, aby byl splněn formální požadavek Českého statistického úřadu, v praxi však zůstane jen na zvážení každého konkrétního podnikatele, zda přidělené identifikační číslo provozovny bude používat, či nikoliv. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a identifikačním číslem podnikající osoby.
Čtěte také: Příjemná změna pro živnostníky. Od července jim ubude část administrativy
Tato úprava reflektuje zejména momentální znevýhodněné postavení subjektů podnikajících na základě živnostenského oprávnění oproti subjektům podnikajícím podle jiných právních předpisů (notáři, advokáti, architekti atp.). Těch se povinnost mít, zveřejňovat a oznamovat identifikační číslo provozovny podle stávající právní úpravy netýká.
Když se přestěhuji, nemusím oznamovat změnu místa podnikání
Další ulehčující novinkou je, že pokud podnikatel má jako adresu místa podnikání své bydliště, může požádat živnostenský úřad o to, aby mu se změnou bydliště automaticky měnil i adresu místa podnikání. Provozuje-li tedy živnost doma a přestěhuje se, živnostenský úřad změní místo podnikání automaticky. Živnostník tedy nemusí nikam chodit a nic oznamovat. Stát v minulosti na podnikatele uvalil řadu povinností, které se postupně staly reliktem doby, kdy státní správa pomalu neznala moderní informační techniku,
komentoval novelu tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
§ 47 odst. 4
(4) Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil živnostenskému úřadu, že při změně bydliště požaduje změnit místo podnikání na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu místa podnikání živnostenskému úřadu oznamovat.
Všem úřadům najednou
Již podle dřívější právní úpravy mohli podnikatelé s živnostenským oprávněním prostřednictvím svého živnostenského úřadu učinit podání rovněž vůči dalším orgánům státní správy a institucím (finanční úřady, správa sociálního zabezpečení, úřady práce, zdravotní pojišťovny). Prostřednictvím obecního živnostenského úřadu coby Centrálního registračního místa lze rovněž těmto institucím oznámit i změny.
Čtěte také: Potřebujete k živnosti odpovědného zástupce? Čtěte, jak s ním uzavřít smlouvu
Novela však ruší omezení, podle kterého bylo možné oznamovat změny ostatním orgánů prostřednictvím živnostenského úřadu jen tehdy, kdy se oznamovala změna zároveň i živnostenskému úřadu.
Změny v pokračování v živnosti při úmrtí podnikatele
Novela také upravuje možnost pokračování v živnosti při úmrtní podnikatele. Jejím cílem dál zůstává zajištění plynulého pokračování chodu podniku po úmrtí podnikatele. Nově se stanovují osoby, které jsou oprávněny k pokračování v živnosti až do skončení dědického řízení.
Podle paragrafu 13 jsou jimi správce dědictví, dědicové ze zákona, dědicové ze závěti, pozůstalý manžel nebo partner, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti, nebo i insolvenční správce. Zároveň se současně srozumitelnější formou definuje jejich postavení. Cílem je zajistit, aby byl v živnostenském rejstříku řádně a hlavně včas vyznačen zánik živnostenských oprávnění v důsledku úmrtí podnikatele.
Čtěte také: Identifikační číslo provozovny skončí dříve, než začalo platit
Dosud byl podnikatel povinen také hlásit změny některých údajů rejstříkovému soudu i živnostenskému úřadu. Proto byl i povinen hradit dva správní poplatky za oznámení jedné a téže věci.
Foto: www.isifa.com
