Nový občanský zákoník: Diktuje bezmála dva roky, už se v něm chystají změny

Nový občanský zákoník přinesl do celé řady oblastí nejasnosti. Novela, která má problémy s ním spojené odstranit, teď dostala zelenou.

Nový občanský zákoník, který je platný od 1. ledna roku 2014, se dočká své první novely. Vláda teď dala zelenou změnám, které upřesní některé nejasnosti a odstraní nejčastější problémy s ním spojené. Týkají se jak oblastí běžného života, ale také podnikání.

Psali jsme dříve: 5 velkých změn, které přinese malá novela občanského zákoníku

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Novela občanského zákoníku platného od 1. ledna 2014 dostala zelenou. 

Důvodem předložení změn je snaha poskytnout řešení pro některé zásadní problémy, s nimiž se praxe po účinnosti nového civilního kodexu potýká, a pro které úprava v tomto kodexu neposkytuje uspokojivá řešení, uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Návrh novely občanského zákoníku mluví například o zavedení svěřenských fondů. Ministerstvo spravedlnosti chce zavést zápisovou povinnost svěřenských fondů do veřejného rejstříku (zápis do evidence svěřenských fondů). Evidenci svěřenských fondů bude upravovat zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osobV návaznosti na zavedení povinného zápisu do evidence svěřenských fondů se navrhuje rovněž zavedení konstitutivního výmazu z této evidence. Tento rejstřík by měl být součástí systému veřejného rejstříku právnických osob a podléhat i stejným pravidlům.

Čtěte také: Další novela zákoníku práce. Čtěte, co přináší

Jaké další důležité změny novela občanského zákoníku obsahuje: 

  • Úprava předpokladů pro zaměstnávání osob starších 15 let s cílem umožnit nezletilým zřízení pracovněprávního vztahu již po dovršení 15 let, avšak se dnem nástupu nejdříve po ukončení povinné školní docházky. Důvodem je i odstranění nejistoty na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců způsobené možností zákonných zástupců pracovněprávní vztah před dovršením 16 let zaměstnance ukončit
  • Úprava podmínek pro rozhodování o omezení svéprávnosti fyzických osob. Prodloužení doby, na níž lze svéprávnost nejdéle omezit, ze tří na pět let, aby bylo možné napříště lépe zohlednit odlišné potřeby osob, jejichž celková situace odůvodňující dané opatření je spíše nevratná, a nebyly tak vystaveny častému opakovanému přezkumu. Prodloužení doby, po jejímž uplynutí se osoby, které byly dříve omezeny nebo zbaveny způsobilosti k právním úkonům, stanou automaticky plně svéprávnými, aby byl v zájmu takto dříve omezených osob vytvořen dostatečný časový prostor pro přezkum jejich případu a zvážení možnosti uplatnit do budoucna méně omezující opatření.
  • Vyjasnění pochybností stran úpravy tzv. patologicko-anatomických pitev, které jsou způsobeny nesouladem mezi občanským zákoníkem a zákonem o zdravotních službách, aby již bylo napříště zřejmé, že i tyto pitvy lze za podmínek stanovených zákonem o zdravotních službách provádět i bez souhlasu zemřelého,
  • Zrušení požadavku na sepsání plné moci ve formě veřejné listiny ve všech případech, kdy zákon požaduje pro samotné právní jednání formu veřejné listiny, aby byl ulehčen právní styk a nevznikaly při něm osobám další náklady.
  • Odstranění pochybnosti o tom, že nabývá-li manžel za trvání manželství obchodní podíl v obchodní korporaci způsobem nezakládajícím jeho výlučné vlastnictví, stává se druhý manžel oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, která je součástí společného jmění, ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu.
  • Odstranění pochybnosti o tom, že povinnost rodiče pečovat o jmění dítěte zaniká prohlášením konkurzu, nikoli zjištěním úpadku.
  • Usnadnění pořizování závěti osobám nevidomým a osobám se smyslovým postižením, které nemohou číst a psát v případě závěti pořízené formou veřejné listiny.
  • Zrušení požadavku úpravy názvu spolků a společenství vlastníků vzniklých před účinností nového občanského zákoníku.
  • Vypuštění pojmu „pobočné odborové organizace“ a „pobočné organizace zaměstnavatelů“ v občanském zákoníku a dalších zákonech, poněvadž jejich užití skýtá podklad pro možné narušení autonomie odborových organizací a organizací zaměstnavatelů ve vnitřních záležitostech a může odporovat závazkům České republiky z mezinárodních smluv.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+