Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Nový občanský zákoník pod lupou advokáta. Jak je to se zástavou?

Autor: http://www.isifa.com
Redakce

Rekodifikace soukromého práva může činit výkladové potíže. Mohou jich být až stovky, upozorňuje Petr Dobeš, advokát TaylorWessing.

Naším cílem není upozornit na všechna ustanovení, která budou v praxi činit výkladové potíže, takových mohou být spíše stovky než desítky. Jde přeci jen o zcela nový kodex, kterým se má naše společnost definitivně odstřihnout od socialistického zákonodárství. Výkladové potíže zaměstnají soudy, odbornou i laickou veřejnost pravděpodobně na několik příštích dekád. 

Čtěte 1. díl článku: Nový občanský zákoník pod lupou. Komentuje ho advokát

Vraťme se k zástavě

V předchozím díle jsme se zabývali zástavním právem a dnes se k němu ještě vrátíme, tentokrát však z jiného úhlu pohledu. V české legislativě se v případě zástavního práva tradičně rozlišuje mezi zástavcem (osobou, která vlastní zástavu) a dlužníkem (osobou, která dluží peníze). Ve většině případů vystupuje v obou rolích ta samá osoba, ale nemusí to tak být vždy. Dva příklady za všechny: rodiče ručí nemovitostí za úvěr svého dítěte nebo podnikatel ručí nemovitostí za dluhy své společnosti. 

Nová úprava

ILustrační obrázek.
Autor: http://www.isifa.com

Stovky ustanovení nového občanského zákoníku mohou v praxi činit výkladové potíže. 

Základním pravidlem dosud bylo, že převodem zastavené věci se poměry nemění (dlužník zůstává dlužníkem a nový vlastník pouze ručí hodnotou věci). Nyní se zavádí nové pravidlo, které zní (§ 1888 odst. 2 NOZ): Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn. Další ustanovení (§ 1889 NOZ) doplňuje: Nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu má však vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit.

Petr Dobeš, advokát, TaylorWessing e|n|w|c advokáti

Petr Dobeš, advokát, TaylorWessing e|n|w|c advokáti

Úmyslem zákonodárce pravděpodobně bylo zjednodušit možnost převzetí závazku (úvěru) v případě koupě zastavené nemovitosti (např. při koupi domu zatíženého hypotékou). Zvolená úprava však může vést k situacím, kdy na kupujícího přejdou často nedopatřením nebo bez jeho vědomí podstatné závazky přesahující hodnotu kupované věci. Doposud by takovýto kupující přišel nejvýše o hodnotu kupované věci. Nyní se může stát, že na něj přejde závazek v řádově vyšší hodnotě. 

Tip Content early

Problémy v praxi 

Představte si, že určitá společnost vlastní areál skládající se z více nemovitostí a zastaví ho na částku 50 milionů korun. Někdo od ní následně koupí jednu z jeho částí (např. vrátnici v hodnotě 100 tisíc korun) a spolu s tím na něj přejde povinnost zaplatit 50 milionů korun. A co když se takto rozprodá celý areál vícero kupujícím, na koho z nich dluh přejde? 

Výše uvedená pravidla mohou být změněna dohodou stran, avšak je například nejasné, zda dohoda uzavřená mezi kupujícím a prodávajícím bude mít účinky vůči věřiteli bez jeho souhlasu; nepochybně bude zapotřebí dlouhé doby, než se v praxi ujasní, jak ve výše popsaných případech postupovat. Toto ustanovení tak zajisté zkomplikuje mnoho malých i velkých transakcí.

Petr Dobeš, advokát TaylorWessing e|n|w|c advokáti

Našli jste v článku chybu?