Nový občanský zákoník pod lupou advokáta. Jak je to se zástavou?

Rekodifikace soukromého práva může činit výkladové potíže. Mohou jich být až stovky, upozorňuje Petr Dobeš, advokát TaylorWessing.

Naším cílem není upozornit na všechna ustanovení, která budou v praxi činit výkladové potíže, takových mohou být spíše stovky než desítky. Jde přeci jen o zcela nový kodex, kterým se má naše společnost definitivně odstřihnout od socialistického zákonodárství. Výkladové potíže zaměstnají soudy, odbornou i laickou veřejnost pravděpodobně na několik příštích dekád. 

Čtěte 1. díl článku: Nový občanský zákoník pod lupou. Komentuje ho advokát

Vraťme se k zástavě

V předchozím díle jsme se zabývali zástavním právem a dnes se k němu ještě vrátíme, tentokrát však z jiného úhlu pohledu. V české legislativě se v případě zástavního práva tradičně rozlišuje mezi zástavcem (osobou, která vlastní zástavu) a dlužníkem (osobou, která dluží peníze). Ve většině případů vystupuje v obou rolích ta samá osoba, ale nemusí to tak být vždy. Dva příklady za všechny: rodiče ručí nemovitostí za úvěr svého dítěte nebo podnikatel ručí nemovitostí za dluhy své společnosti. 

Nová úprava

ILustrační obrázek.
Autor: http://www.isifa.com

Stovky ustanovení nového občanského zákoníku mohou v praxi činit výkladové potíže. 

Základním pravidlem dosud bylo, že převodem zastavené věci se poměry nemění (dlužník zůstává dlužníkem a nový vlastník pouze ručí hodnotou věci). Nyní se zavádí nové pravidlo, které zní (§ 1888 odst. 2 NOZ): Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn. Další ustanovení (§ 1889 NOZ) doplňuje: Nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu má však vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit.

Petr Dobeš, advokát, TaylorWessing e|n|w|c advokáti

Petr Dobeš, advokát, TaylorWessing e|n|w|c advokáti

Úmyslem zákonodárce pravděpodobně bylo zjednodušit možnost převzetí závazku (úvěru) v případě koupě zastavené nemovitosti (např. při koupi domu zatíženého hypotékou). Zvolená úprava však může vést k situacím, kdy na kupujícího přejdou často nedopatřením nebo bez jeho vědomí podstatné závazky přesahující hodnotu kupované věci. Doposud by takovýto kupující přišel nejvýše o hodnotu kupované věci. Nyní se může stát, že na něj přejde závazek v řádově vyšší hodnotě. 

EBF

Problémy v praxi 

Představte si, že určitá společnost vlastní areál skládající se z více nemovitostí a zastaví ho na částku 50 milionů korun. Někdo od ní následně koupí jednu z jeho částí (např. vrátnici v hodnotě 100 tisíc korun) a spolu s tím na něj přejde povinnost zaplatit 50 milionů korun. A co když se takto rozprodá celý areál vícero kupujícím, na koho z nich dluh přejde? 

Výše uvedená pravidla mohou být změněna dohodou stran, avšak je například nejasné, zda dohoda uzavřená mezi kupujícím a prodávajícím bude mít účinky vůči věřiteli bez jeho souhlasu; nepochybně bude zapotřebí dlouhé doby, než se v praxi ujasní, jak ve výše popsaných případech postupovat. Toto ustanovení tak zajisté zkomplikuje mnoho malých i velkých transakcí.

Petr Dobeš, advokát TaylorWessing e|n|w|c advokáti

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení e-mail marketingu

  •  
    Jak získat e-mailové kontakty
  • Jak udělat e-mailing více relevantní
  • Jak zavést automatizované kampaně

Detailní informace o školení e-mailingu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+