Hlavní navigace

Nový způsob zdanění souběžných příjmů od roku 2014 v praxi

28. 4. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: http://www.isifa.com/, podle licence: Rights Managed
Zaměstnavatelé, ale i zaměstnanci si pomalu zvykají na nový způsob zdanění. Pro některé je komplikací (budou povinně podávat daňové přiznání), pro jiné výhrou.

Novinkou roku 2014 je nový způsob zdanění, kdy se konečná srážková daň použije pouze pro dohody o provedení práce bez podpisu Prohlášení k dani. V podstatě to znamená, že na konci roku bude podávat daňové přiznání více zaměstnanců. Někteří povinně, jiní proto, že jim může být vrácena část zaplacené srážkové daně.

Nové podmínky zdanění srážkovou daní

Způsob zdanění souběhu různých druhů příjmů se od roku 2014 novelou zákona o daních z příjmů výrazně změnil. Konečná srážková daň se do roku 2013 použila v případech, kdy úhrn příjmů v měsíci u zaměstnance bez podpisu tiskopisu Prohlášení k dani nepřekročil částku 5000 korun. Nově je stanoven limit pouze pro odměny z dohody o provedení práce, a to v úhrnu (platí pro všechny odměny z dohody o provedení práce v jednom měsíci vyplacené jednomu zaměstnanci týmž zaměstnavatelem) nad 10 000 korun. Do limitu se započítají pouze odměny z dohody o provedení práce a nezáleží na tom, zda má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele i jiné zdanitelné příjmy.

skoleni_15_4

Ilustrační obrázek
Autor: http://www.isifa.com/, podle licence: Rights Managed

Nový způsob zdanění zamotal hlavu nejedné účetní. 

Srážková daň se již netýká jiných příjmů ze závislé činnosti. Bez ohledu na výši příjmů se u pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo např. odměny za výkon funkce ve spolcích či obcích a dalších příjmů ze závislé činnosti vždy použije daň zálohová. Zaměstnanec, který u zaměstnavatele podepíše tiskopis Prohlášení k dani, si může dále uplatnit slevy na dani a požádat o roční zúčtování daně.

Uplatnění srážkové daně v praxi

V praxi pak může docházet k různým situacím zdanění. Vždy je však rozhodující podpis Prohlášení k dani (takzvaný růžový papír):

  • Zaměstnanec podepíše u zaměstnavatele daňové prohlášení – všechny příjmy (včetně odměn z dohod o provedení práce) jsou zdaněny zálohovou daní s možností uplatnění slev na dani. 
  • Zaměstnanec nepodepíše u zaměstnavatele daňové prohlášení – konečnou srážkovou daní jsou zdaněny pouze odměny z dohod o provedení práce, které v úhrnu nepřekročí částku 10 000 korun. Od částky 10 001 korun jsou odměny z dohod zdaněny zálohovou daní (základem daně bude samozřejmě superhrubá mzda). Ostatní příjmy jsou vždy zdaněny zálohovou daní, bez možnosti uplatnění slev. Při souběhu příjmů (dohody o provedení práce a jiného příjmu) bez podpisu prohlášení tak může být u jednoho zaměstnance v jednom měsíci uplatněna jak srážková, tak zálohová daň. 

Příklady zdanění příjmů od roku 2014

  1. Zaměstnankyně si v rámci přivýdělku sjednala u jiného zaměstnavatele v měsíci dubnu dohodu o pracovní činnosti na pomoc při inventurních pracích s měsíční odměnou 2000 korun. Prohlášení k dani nepodepsala, protože má již podepsáno u svého „hlavního“ zaměstnavatele. Souběžný zaměstnavatel zdaní odměnu z dohody o pracovní činnosti zálohovou daní. Po ukončení dohody o pracovní činnosti vydá zaměstnankyni nejen zápočtový list, ale i Potvrzení o zdanitelných příjmech, jelikož je v souladu s § 38g zákona o daních z příjmů povinna podat na konci roku daňové přiznání. Jedná se totiž o souběžné příjmy zdaněné zálohovou daní (v roce 2013 by byl tento příjem zdaněn konečnou srážkovou daní a mohla zaměstnavatele žádat o roční zúčtování). 
  2. Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na pracovní poměr (podepsal tiskopis Prohlášení k dani) a současně s ním byla sjednána u stejného zaměstnavatele dohoda o provedení práce s měsíční odměnou 5600 korun (na jiný druh práce). Protože zaměstnanec podepsal Prohlášení k dani, bude odměna z dohody o provedení práce zdaněna daní zálohovou s možností uplatnění slev (bez ohledu na překročení nebo nepřekročení desetitisícového limitu). 
  3. Zaměstnankyně pracující u zaměstnavatele v rámci pracovního poměru si u stejného zaměstnavatele sjednala dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 8000 korun. Prohlášení k dani nepodepsala (například se mohlo jednat o starobní důchodkyni, osobu samostatně výdělečně činnou, která si hodlá slevy uplatnit až v rámci daňového přiznání nebo již má Prohlášení ve stejném období podepsáno u jiného zaměstnavatele). Příjmy z pracovního poměru jsou bez ohledu na jejich výši od roku 2014 vždy zdaněny zálohovou daní. Protože zaměstnankyně Prohlášení k dani nepodepsala, nemůže si u zaměstnavatele měsíčně uplatnit slevy na dani. U dohody o provedení práce nebyl překročen desetitisícový limit, odměna tedy bude zdaněna daní srážkovou. Jedná se o situaci, kdy příjmy jednoho zaměstnance mohou být ve stejném období zdaněny jak srážkovou, tak zálohovou daní. Právě pro tyto případy může být výhodná novinka roku 2014, v podobě zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní do daňového přiznání podle § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Poplatník si může daň sraženou z odměn z dohod o provedení práce započítat na jeho celkovou daň. Poprvé bude možné tuto změnu využít při podání daňového přiznání za rok 2014. Samozřejmě na základě potvrzení vydaného zaměstnavatelem. Pro takové situace je vhodné, aby zaměstnavatel vystavil dvě samostatná potvrzení o zdanitelných příjmech. Jedno na příjmy zdaněné zálohovou daní, které zaměstnanec ve většině případů v souladu s § 38g zákona o daních z příjmů povinně zahrnuje do daňového přiznání a druhé na příjmy z odměn z dohod o provedení práce zdaněné srážkovou daní, které si může do daňového přiznání zahrnout dobrovolně. Zaměstnanec sám na konci roku zjistí, zda je pro něj zahrnutí příjmů z dohody o provedení práce zdaněných konečnou srážkovou daní výhodné a může tím naplno využít slevy na dani a nezdanitelné části základu daně, a tím si snížit celkový daňový základ. 
  4. Student má uzavřeny souběžně dvě dohody o provedení práce u dvou různých zaměstnavatelů. Prohlášení k dani mohl podepsat pouze pro jednoho zaměstnavatele, kde také měsíčně uplatňuje základní slevu na dani a slevu z titulu soustavné přípravy na budoucí povolání. Měsíční odměna z dohody o provedení práce u druhého zaměstnavatele nepřekročila hranici 10 000 korun, je proto zdaněna srážkovou daní. V roce 2013 by se jednalo o daň konečnou. Od roku 2014 má student možnost zahrnout oba tyto příjmy do daňového přiznání, započítat si jak příjem, tak sraženou daň. Je pravděpodobné, že mu bude vlivem uplatnění slev na dani vrácena část nebo celá sražená daň (dle výše dosažených příjmů). 

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).