Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

O přestupcích firem a podnikatelů se nově může dozvědět i veřejnost

Zdeněk Vesecký

Od 1. 7. 2017 je účinný nový přestupkový zákon. Ten nově počítá i s novým pohledem na přestupky živnostníků a firem. Seznamte se s nimi.

Mnohokrát novelizovaný zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích přestal platit v poslední červnový den. Teď je tu nový a pro podnikatele přísnější zákon.

Dosavadní právní úprava byla zastaralá a řízení o přestupcích v ní nedostatečně upraveno. Navíc nebrala v potaz vývoj jiných zákonů, například toho o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a trestního zákoníku. Nový zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich má podle důvodové zprávy zajistit jednotnou a komplexní právní úpravu základů správněprávní odpovědnosti fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob doplňující jejich trestní odpovědnost spolu s právní úpravou specifického řízení k uplatnění správněprávní odpovědnosti. Předpis má být obecnou normou, která definuje přestupky a stanovuje pravidla pro jejich projednávání a vyřízení.

První a zásadní změna proto spočívá v tom, že zákon už řeší jen přestupky. Ty se nově týkají i podnikajících fyzických osob a právnických osob. Dosud byly přestupky páchány jen fyzickými osobami a firmy se dopouštěly jiných správních deliktů. Těch existovala celá řada a byly definovány ve zvláštních právních předpisech. Přestupkový zákon je vůbec neřešil. Jiné správní delikty postrádají obecnou právní úpravu podmínek odpovědnosti. Tyto podmínky jsou často nahodile a odlišně upraveny ve zhruba 250 zákonech, jež pro představu obsahují zhruba 2200 skutkových podstat přestupků a asi 5100 skutkových podstat jiných správních deliktů, upozornil Petr Mlsna, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, práva, archivnictví a správních agend. Nový zákon díky soustředění do jednoho předpisu zjednoduší a zkvalitní dosavadní praxi ve výkonu veřejné správy.

Teď už se tedy přestupky, které zahrnují i dosud užívané správní delikty, týkají i podnikatelů a firem. Samotný termín „přestupek“ definuje §5 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich jako společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Nahrazen je i pojem „sankce“, nově se užívá termín „správní trest“.

Prostudujte si: Předprázdninový souhrn legislativních novinek pro zaměstnavatele 

Odpovědnost právnické osoby a podnikající fyzické osoby za přestupek

Nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich má řešit obecnou úpravu odpovědnosti právnických a podnikajících fyzických osob za přestupky.

Právní úpravu odpovědnosti právnické osoby za přestupek obsahují § 20 a 21 zákona. Odpovědnost je založena na objektivní odpovědnosti právnické osoby s možností se jí zprostit prokázáním zákonem stanoveného liberačního důvodu. U právnické osoby se tedy neposuzuje zavinění.

Odpovědnost právnické osoby za přestupek vznikne při kumulativním splnění následujících podmínek:

a) porušení právní povinnosti uložené právnické osobě. Právnická osoba musí být označena jako subjekt přestupku ve skutkové podstatě postihující porušení povinnosti uložené buď výlučně právnické osobě, nebo povinnosti uložené obecně širšímu okruhu osob, do něhož náleží i právnické osoby.

b) povinnost poruší svým jednáním fyzická osoba, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě. K prokázání odpovědnosti právnické osoby za přestupek však není třeba zjištění konkrétní fyzické osoby (například konkrétního zaměstnance). Ani se u těchto osob nezkoumá zavinění pro účely posouzení odpovědnosti právnické osoby a přestupek.

Například podle zákona o ochraně spotřebitele se prodávající dopustí správního deliktu tím, že nevyznačí v dokladu o zakoupení výrobku v případě prodeje s následnou dodávkou místo určení a datum dodávky. Jestliže je takový doklad zajištěn, není rozhodné, který konkrétní zaměstnanec nevyznačil místo určení a datum dodávky, neboť je zjevné, že za porušení povinnosti nese odpovědnost právnická osoba, která doklad vydala nebo jejímž jménem byl doklad vydán, vysvětluje náměstek Petr Mlsna.

c) k porušení této povinnosti dojde při činnosti právnické osoby, v přímé souvislosti s její činností, ku prospěchu právnické osoby nebo v jejím zájmu.

Vysvětlení nabízí následující příklad: Pokud by člen statutárního orgánu právnické osoby naplnil svým jednáním znaky přestupku, za který může být odpovědná i právnická osoba, nicméně jednání člena statutárního orgánu by nemělo s právnickou osobou žádnou souvislost (například člen statutárního orgánu by se dopustil přestupku tím, že by zesměšnil svého souseda), právnická osoba by za takový přestupek nemohla být odpovědná.

Dále čtěte: Jaké zákony brzy začnou platit a u jakých není jisté, že stačí ještě projít

Odpovědnost právnické osoby a osoby, jejíž jednání je právnické osobě přičitatelné, jsou na sobě vzájemně nezávislé. Odpovědností právnické osoby tedy není dotčena odpovědnost osob, jejichž jednání je právnické osobě přičitatelné, a naopak. Odpovědnost právnické osoby za přestupek vznikne i v případech, kdy k jednání fyzické osoby došlo před vznikem právnické osoby, soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby, nebo pokud právní jednání, které mělo založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, je neplatné nebo neúčinné. V těchto případech pak může být pohledávka vzešlá z řízení o přestupku uplatněna v rámci likvidace právnické osoby, případně může dojít k přechodu odpovědnosti za přestupek nebo přechodu úhrady pokuty na právního nástupce. 

Otázku nástupnictví pak bude třeba řešit podle občanského zákoníku a zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Právnická osoba se odpovědnosti za přestupek zprostí, pokud prokáže liberační důvod spočívající ve vynaložení veškerého úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.

Podobné je to s podnikajícími fyzickými osobami. Právní úprava je podle § 22 a 23 stejně jako v případě právnické osoby založena na objektivní odpovědnosti s možností liberace. Ani u podnikající fyzické osoby se tedy neposuzuje zavinění. Přestupek se jí týká v případě, že dojde k porušení právní povinnosti uložené podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě. Podnikající fyzická osoba musí být zároveň označena jako subjekt přestupku ve skutkové podstatě postihující porušení povinnosti uložené buď výlučně podnikající fyzické osobě, nebo povinnosti uložené obecně širšímu okruhu osob, do něhož náleží i fyzické osoby. Stejně jako v případě právnických osob se nevyžaduje zjištění konkrétní fyzické osoby, jejíž jednání je přičitatelné podnikající fyzické osobě. Pokud podnikající fyzická osoba přestane být podnikatelem, její odpovědnost za přestupek nezaniká. Zproštění odpovědnosti podnikající fyzické osoby za přestupek řeší § 23.

Psali jsme: Novinky v oblasti zaměstnávání, které přichází s rokem 2017

Přestupky firem a podnikatelů mohou být zveřejněny

Mezi správní tresty napomenutí, pokuta, zákaz činnosti a propadnutí věci nebo náhradní hodnoty nově patří také zveřejnění rozhodnutí o přestupku. Podle § 50 se týká jen právnických a podnikajících fyzických osob a lze ho uložit pouze tehdy, stanoví-li tak zákon. Počítá se s tím například při porušení zákona o užitných vzorech nebo zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích.

Tento druh trestu spočívá v tom, že se výroková část rozhodnutí zveřejní na úřední desce správního orgánu a na náklady pachatele také ve sdělovacím prostředku, který správní orgán určí (tisk, televize, rozhlas, Obchodní věstník, internet). Správní orgán v rozhodnutí určí lhůtu, ve které musí ke zveřejnění dojít. Nesmí ale být kratší než 2 měsíce a delší než 6 měsíců od právní moci rozhodnutí. Na úřední desce správního orgánu musí být výroková část rozhodnutí zveřejněna po dobu nejméně 15 dnů a nejdéle po dobu 2 měsíců. Zveřejněné rozhodnutí o přestupku nesmí obsahovat údaje umožňující identifikaci jiné osoby než pachatele. Stejným způsobem se zveřejní i rozhodnutí, kterým bylo zrušeno pravomocné rozhodnutí, kterým byl správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku uložen, upřesňuje náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

Přestupky nově upravují dva zákony

Nový zákon je obsáhlý a vyplatí se ho podrobně prostudovat, zejména jeho pasáže a nová ustanovení týkající se podnikatelů. Ti by měli vědět například toto:

  • Zvyšuje se maximální výše pokuty uložené příkazem, tedy v případech, kdy přestupek nebyl řešen ve zkráceném blokovém řízení, a to ze 4000 korun na maximálně 10 000 korun.
  • Nově je zavedena promlčecí doba, kdy je její délka odstupňována podle závažnosti přestupku. Pro přestupky méně závažné bude promlčecí doba 1 rok, pro přestupky závažnější 3 roky. Závažnějším přestupkem je myšlen takový, za který zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí alespoň 100 000 korun.
  • Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku. Pokud se zákon změní během páchání přestupku, použije se zákon, který je účinný při dokončení jednání, jímž je přestupek spáchán. Jestliže se zákon změní po spáchání přestupku, použije se pozdější zákon jen tehdy, je-li to pro pachatele příznivější. Jestliže se zákon změní vícekrát, použije se zákon, který je pro pachatele nejmírnější.

Zároveň s nabytím účinnosti zákona č. 250/2016 Sb. nabyl účinnosti také zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích a takzvaný doprovodný zákon provádějící nezbytné změny v souvisejících právních předpisech. Jak už bylo řečeno v úvodu, většina přestupků už je řešena podle příslušných zákonů. Týká se to třeba dopravních přestupků nebo přestupků proti veřejnému pořádku. Nový zákon o některých přestupcích bude řešit ty, které nejsou obsaženy v jiných normách.

Norma číslo 251 stanovuje příslušné výše trestů, které se ve většině případů zvyšují. Až na desetinásobek současné pokuty, tedy na 100 000 korun, se zvyšuje například sankce za zmaření, ztížení nebo ohrožení poskytnutí zdravotní služby. Až 50 000 korun je nová výše pokuty za přisvojení si nalezené věci. Pokuta ve výši 10 000 korun teď hrozí za rušení nočního klidu, vzbuzení veřejného pohoršení nebo za ublížení na cti. A pokutou ve výši až 10 000 korun je možné sankcionovat znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci. Jde o nevhodné chování v podobě urážky či pomluvy pracovníků úřadů a veřejných institucí.

Je dobré vědět: Dlužník nebude mířit hned do insolvence, bude se moct jen „platebně zadrhnout"

Přestupky na úseku podnikání 

Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost bez veřejnoprávního oprávnění, je-li požadováno. Zároveň také tím, že nesplní povinnost:

1. uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zveřejňovaných způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o své obchodní firmě, a nemá-li ji, o svém jménu, sídle, zápisu do obchodního rejstříku, včetně oddílu a vložky, nebo do jiného veřejného rejstříku, popřípadě do jiné evidence, pokud jde o osobu nezapsanou ve veřejném rejstříku, a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno,

2. podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku, popřípadě v jiné evidenci nebo uložit listinu do sbírky listin, nebo 

EBF17

3. používat při podnikání svou obchodní firmu, a nemá-li ji, své jméno, a uvede na obchodní listině údaje, které jsou způsobilé vyvolat klamavý dojem. 

Za přestupek lze uložit pokutu do 100 000 korun, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a), nebo 50 000 korun, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b). Za přestupek podle odstavce 2 písm. b) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.

Našli jste v článku chybu?