Obchodní podmínky jsou nepovinné. E-shop můžete provozovat i bez nich

Obchodní podmínky v podstatě nejsou ničím zákonně povinným. E-shop se klidně obejde i bez nich, ale s nimi je to jednodušší. Proč? Podrobnosti v článku.

Jednou z nejproblematičtějších stránek e-shopů jsou obchodní podmínky. Majitelé jednotlivých obchodů si s nimi neví a často ani nemohou vědět rady. Ti chytřejší se obrací na právníky a úřady, aby je s jejich pomocí dali do takové podoby, která odpovídá zákonu a chrání je i jejich zákazníky. Jiní naopak spoléhají na vzory obchodních podmínek nalezené na internetu, které jednoduše okopírují a použijí ve svém obchodě. Nezřídka se ale stává, že jsou takové volně dostupné podmínky nekvalitní a zastaralé. 

Když na to přijde Česká obchodní inspekce, může internetovému podnikateli uložit pokutu. O tom, že se tak skutečně děje, svědčí to, že v prvním čtvrtletí tohoto roku inspektoři zkontrolovali 308 e-shopů a drtivá většina obchodníků, konkrétně 279, pak dostala pokutu právě za to, že neměla v pořádku informační povinnosti, tedy obchodní podmínky. Pokud tedy nehodláte investovat své peníze, čas a energii do kvalitně sestavených obchodních podmínek, možná vás zaujme informace, že internetový byznys se dá dělat i bez nich.

Psali jsme: ČOIka si posvítila na e-shopy. Za klamání spotřebitele padaly pokuty 

Obchodní podmínky jako takové zákon nedefinuje. Co ovšem musí každý e-shop na svých stránkách kromě nabízeného zboží zveřejňovat, to jsou pravdivé a jednoznačné základní náležitosti smlouvy. Je tedy pravda, že se počítá s jejich využitím. Obchodní podmínky chápeme jako sousloví běžně používané jak prodávajícími, tak širokou veřejností a nejedná se o nic jiného než o obecné souhrnné označení informací, které musí být spotřebiteli ze strany prodávajícího sděleny před uzavřením kupní smlouvy. To stanovuje § 1811 občanského zákoníku a souvisejících zákonů. 

Tyto informace musí prodávající spotřebiteli sdělit na internetových stránkách běžně dostupnou formou a spotřebitel s nimi musí být seznámen. Běžnou formou jsou tedy takzvané obchodní podmínky, ale podnikatel může tento soubor pravidel nazvat třeba podmínkami uzavření kupní smlouvy či jinak, říká Jiří Fröhlich, mluvčí České obchodní inspekce.

Pojem obchodní podmínky si tedy můžeme vyložit jako soubor smluvních podmínek vztahujících se na blíže neurčený okruh adresátů, jinými slovy smluvních partnerů určitého subjektu. Obchodní podmínky představují pouze způsob, jakým podnikatelé mohou stanovit podmínky svého podnikání, určit obsah jejich smluvních vztahů s třetími osobami. Mají tedy možnost obchodní podmínky neužívat a jít cestou uzavírání klasických kupních smluv. Záležitosti, které nejsou v takovéto smlouvě upraveny, se automaticky řídí příslušnými ustanoveními zákona, nejčastěji občanského zákoníku, vysvětluje Markéta Cvrčková, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha. To bude podle ní platit i při časté praxi, kdy je smlouva uzavírána pouze potvrzením objednávky. V takovém případě obchodní podmínky stanovují prakticky výhradně obsah smlouvy, protože objednávka většinou obsahuje pouze specifikaci předmětu smlouvy (kupovaného zboží) a ceny (základní náležitosti smlouvy). Ale i v případě, že podnikatel obchodní podmínky použije, platí, že odchylná ujednání obsažená přímo ve smlouvě mají před ujednáními v obchodních podmínkách přednost.

Psali jsme: E-shopy mají poslední dva týdny, aby upravily obchodní podmínky podle zákona

Podrobně se tématu věnuje § 1811 zákona 89/2012 Sb. („občanský zákoník“), který obchodníkovi nařizuje následující:

(1) Veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

(2) Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku

a) svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj,

b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností,

c) cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní a poplatků,

d) způsob platby a způsob dodání nebo plnění,

e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány,

f) údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další podmínky pro uplatňování těchto práv,

g) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou,

h) údaje o funkčnosti digitálního obsahu, včetně technických ochranných opatření, a

i) údaje o součinnosti digitálního obsahu s hardwarem a softwarem, které jsou podnikateli známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu mohly být známy.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije na smlouvu

a) uzavíranou za účelem vyřizování záležitostí každodenního života, pokud má dojít k vzájemnému plnění bezprostředně po jejím uzavření, a

b) o dodání digitálního obsahu, pokud byl dodán na hmotném nosiči.

Obchodní podmínky tedy povinné nejsou, ale jak vyplývá z výše uvedených povinností, celý proces prodeje a podnikání jako takového usnadňují. Jejich vytvoření a používání se tedy dá jenom doporučit. Jak připomíná Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK), důležitou součástí internetového obchodu jsou i proto, že plní hned dvě funkce: Na jedné straně v nich e-shop naplňuje informační povinnosti, na straně druhé v nich upravuje smluvní vztah se spotřebitelem.

Když už obchodní podmínky, tak hlavně aktualizované

Pokud se provozovatel e-shopu rozhodne obchodních podmínek využívat, je potřeba, aby podmínky byly buď připojeny k nabídce na uzavření smlouvy, nebo byly druhé straně jinak známy. V praxi to u e-shopů bývá řešeno kolonkou o souhlasu s obchodními podmínkami, kterou musí zákazník odkliknout. Obchodní podmínky musí v případě jejich aplikace vůči spotřebitelům respektovat práva spotřebitelů. Při jejich přípravě je proto nutné brát v potaz řadu zákonů, především s ohledem na předmět podnikání. Stěžejními budou občanský zákoník, obsahující obecnou úpravu uzavírání smluv a obchodních podmínek jako takových, a zákon o ochraně spotřebitele, který stanovuje povinnosti podnikatelů vůči spotřebitelům a zabývá se i řešením spotřebitelských sporů.

Mohlo by se vám hodit: Vzory smluv

A jak moc se od sebe obchodní podmínky pro jednotlivé e-shopy liší? Je možné aplikovat do všech druhů obchodů vzory, které jsou ke stažení na internetu, tedy za předpokladu, že jsou kvalitní a odpovídající aktuální legislativě? Vzhledem k tomu, že obchodní podmínky mají obvykle obecný charakter a obsahují předpřipravená a opakovaně používaná ustanovení nahrazující nebo doplňující zákonnou právní úpravu pro daný právní vztah, je teoreticky možné pro všechny e-shopy aplikovat vzorové obchodní podmínky, pokud do nich obchodník řádně doplní firemní údaje a údaje o své provozovně, říká Kateřina Stanislava Dvořáková, obchodní ředitelka společnosti Shoptet. Zároveň ale dodává, že vždy je lepší, aby konkrétní obchod konzultoval svá specifika s odborníkem v oblasti spotřebitelského práva.

widgety

Samozřejmě záleží zejména na tom, z jakého zdroje vzorové podmínky pochází. Problematické je někdy třeba to, že podmínky nezohledňují konkrétní potřeby daného e-shopu, nejsou namodelovány na konkrétní případ. Obchodníci by například neměli zapomínat na obchodní podmínky pro ty subjekty, které nelze považovat za spotřebitele. Jakékoliv odchýlení od obchodních podmínek ze strany e-shopu, například platební podmínky, vrácení zboží a podobně, je už problematické. Účast právníka na tvorbě obchodních podmínek je více než vhodná u všech e-shopů. Jedná se sice o náklad navíc, je však třeba brát v potaz, že odborník na právo představuje prevenci potenciálních sporů a komplikací. Rozhodně nemůžeme doporučit upravovat podmínky vlastními silami, obzvláště v neprospěch spotřebitele, upozorňuje Markéta Cvrčková. 

Volně dostupné vzorové obchodní podmínky jsou například na webu APEKu, ty jsou vhodné pro běžné e-shopy, které prodávají primárně v České republice a spotřebitelům. Obecně ale i asociace vždy doporučuje konzultovat obchodní podmínky s odborníkem a nabízí jejich kontrolu v rámci certifikace APEK – Certifikovaný obchod.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Jak nastavit firemní značku a řídit ji v onlinu

  •  
    Jak si nastavit značku sami
  • Jak značku na internetu řídit
  • Jak značku dostat lidem pod kůži

Detailní informace o školení Jak nastavit firemní značku a řídit ji v onlinu »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+