Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Obchodníci a výrobci se přou o cenách potravin. Kdo si ukusuje větší díl?

Jana Knížková

Proč je české zboží v regálech řetězců dražší než to zahraniční? Obchodníci si určují marže podle sebe. Změnit to má novela zákona o cenách.

Čeští potravináři se opakovaně bouří proti vysokým cenám, které nastavují řetězce. Informuje o tom server Ihned.cz. Podle některých českých firem nabízejí řetězce české potraviny za vyšší ceny než ty zahraniční.

Nemáme prakticky žádný český řetězec, a proto ty zahraniční zvýhodňují zboží ze svých mateřských zemí, uvedla mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.

Psali jsme: Neumíte spočítat marži? Pak radši vraťte živnostenský list

Obchodníci se ale brání. Odmítají, že by dávali různé ceny na potraviny podle země původu. Argumentují také tím, že zemědělství a zpracovatelský průmysl v Německu, Dánsku nebo Holandsku je mnohem efektivnější.

O tom, že by měla rozdílná výše marží, které si nadnárodní obchodní řetězce stanovují u zboží podle jeho původu, skončit, mluvil ministr zemědělství Marián Jurečka už v únoru tohoto roku.

Požádali jsme ministerstvo financí, aby v obchodních řetězcích v Česku udělalo cenové šetření. Nejvíce zarážející bylo, že u stejných potravin dovážených z Německa a České republiky se prokázalo, že průměrná marže na české zboží byla až na jednu výjimku vyšší než na dovážené zboží z Německa, uvedl už dříve Jurečka.

Aktuální šetření ale mluví jinak, na což upozorňuje Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR: Průzkum ministerstva financí odhalil zásadní fakt, a to že u zahraničních výrobků jsou nižší průměrné nákupní ceny. Je možné, že české firmy mají slabší efektivitu v porovnání se zahraniční konkurencí, a nejsou tak schopny nabídnout srovnatelné ceny, uvádí Marta Nováková, prezidentka SOCR ČR. 

Inspirace ve světě

V některých zemích fungují zákony, které regulují byznys řetězců. Například v Maďarsku musí nastavovat jednotnou marži u stejných domácích i dovážených zemědělských produktů a potravin. A to bez ohledu na náklady dovozu a měnových kurzů. Rumunští obchodníci musí nakupovat minimálně 51 % potravin u místních výrobců.

V Česku si obchodníci určují marže podle sebe. Řešením by mohla být novela zákona o cenách, kterou chystá Ministerstvo zemědělství ČR. 

Našli jste v článku chybu?