Hlavní navigace

Ušijí politici finančnímu systému nový kabát?

 Autor: 329515
Daniel Morávek

Politici chtějí řešit finanční krizi v globálním měřítku. Za 14 dní se tak setkají na summitu, kde se budou snažit dohodnou na společném postupu a reformě finančního systému. Ekonomové se však k jejich snaze staví velice skepticky.

Burzy dále klesají a obrat ne a ne přijít. Státníci se rozhodli situaci globálně řešit a v půlce listopadu se tak sejdou na summitu v USA. Ekonomové však jejich snahu neoceňují a obávají se toho, že situaci ještě zhorší.

Burzy stále míří dolů

Z finančních trhů přichází poslední dobou jedna horší zpráva za druhou. Trhy stále klesají a nikdo nedokáže odhadnout, na jaké hranici se zastaví a kdy dojde k obratu. Pokud přijde náhlý nárůst cen akcií, následuje jej o pár dní později ještě drtivější propad. K tomu mnoho ekonomik směřuje k recesi, která investorům na burze náladu příliš nepřidává. Zatím poslední černou zprávou je informace z USA, kde klesl ukazatel spotřebitelské důvěry na historické minimum. Index americké burzy Dow Jones se pohybuje kolem 8000 bodů, což je hluboko pod tzv. psychologickou hranicí optimismu 10 000 bodů. Čtěte více: Janoušek: Pokles akcií láká na burzu nové investory.

Evropské burzy svoji americkou kolegyni věrně následují a i když včerejší den uzavřely v mírném zisku, nedá se o pozitivním trendu rozhodně hovořit.

Listopad ve znamení summitů

Hlavy světových mocností se proto odhodlaly vzít situaci kolem finanční krize do svých rukou. Mílovými kroky se tak blíží globální summit o finanční krizi, který svolal americký prezident George Bush. Setkání by se měli zúčastnit představitelé skupiny zemí G20. Do skupiny G20 patří jak nejrozvinutější ekonomiky světa tzv. G7, tak důležité rozvíjející se státy jako např. Čína, či Indie. Summit se uskuteční 15. listopadu v USA a měl by se především zaměřit na principy reformy finančního systému, které by do budoucna zajistily celosvětovou prosperitu a zabránily opakování krize. Listopadový summit však nebude jediným, následovat by měla i další setkání, na kterých se projedná a zhodnotí plnění stanovených cílů.

Francie se jako předsednická země Evropské unie rozhodla také činit a ještě před celosvětovým summitem svolala mimořádnou vrcholnou schůzku EU. Naplánovala ji na 7. listopadu, ale podle slov francouzského prezidenta se bude jednat pouze o neformální schůzku, v jejím závěru se nebude přijímat žádný dokument. EU o krizi již jednala na svém předchozím summitu, kde schválila tzv. záchranný balíček. Včera navíc Evropská unie zveřejnila plán finanční injekce pro Maďarsko. Maďarsko dostane od EU možnost úvěru, o jehož výši se však zatím nerozhodlo. V Maďarsku zkolaboval trh s obligacemi a výrazně poklesl kurz forintu, což dostalo zemi do velkých problémů. Úvěr od Unie by měl pomoci maďarským bankám dostát svým závazkům a uklidnit zahraniční investory. Čtěte více: Léčí státní pomoc příčiny krize, či jen její příznaky?

Ekonomové se zásahů politiků obávají

Ekonomové se však povětšinou staví k záchranným akcím politiků velice rezervovaně. Státní autority ve snaze řešit problémy, které napáchaly svými předchozími chybnými rozhodnutími, vytváří stále nové a nové problémy. Samočistící funkce trhu byla narušena zásahy státních autorit. Trh by si s těmi „neposlušnými“ zajisté poradil lépe, komentoval již dříve pro business server Podnikatel.cz ekonom Miroslav Ševčík, ředitel Liberálního institutu.

Odborníci kritizují většinu záchranný balíčků pro finanční trhy a označují je za škodlivé a kontraproduktivní. Finanční injekce se podle nich stávají dárkem pro privilegované finanční společnosti, který ze svého zaplatí všichni daňoví poplatníci. Kromě toho finanční podpora vytváří také tzv. morální hazard. Finanční instituce totiž dostávají na srozuměnou, že přehnaně rizikové investování se vyplatí, jelikož stát se za ně v případě ztrát postaví.

Dalším argumentem proti státním zásahům je skutečnost, že hospodářské cykly (a s tím související pokles) neoddělitelně patří k charakteristikám tržní ekonomiky a jakékoli zásahy „z venku“ nemusí krizi vyřešit, nýbrž ji dokonce mohou prohloubit. Vzhledem k časovým zpožděním totiž státní zásahy cykly místo stabilizace ještě více rozkolísávají. Čtěte více: Způsobil současnou finanční krizi trh nebo stát?

Anketa

Kdo podle vás může za současnou finanční krizi?

Analytici podporu schvalují

Analytici, kteří se pohybují v prostředí akciových trhů, mají však názor na státní podporu spíše kladný. Podle nich se trhy dostaly od takového stavu, ze kterého by si již nedokázaly samy pomoci. Nechat být byla spíše teoretická varianta. Situace dospěla do stádia, kdy by byly následky extrémní. Prioritou je zachovat fungování úvěrových trhů a vyspělé státy už podnikly masivní kroky, které by měly pomoci. Podpůrná hospodářská politika následně pomůže k zotavení ekonomik, domnívá se Tomáš Vlk, analytik firmy Patria.

Finanční sektor prakticky přestával fungovat a bohužel se bez něj neobejdeme, proto bylo nutné, aby zde přišla pomoc ze stran vlád a centrálních bank. Takže dle nás je v této situaci nejrozumnější podat pomocnou ruku, připojila se Lucie Vitamvásová, analytik společnosti X-Trade Brokers.

I podle analytiků by se ale nemělo jednat o neomezenou podporu, nýbrž o pečlivě připravený plán, který by měl mít pouze dočasný charakter.

Budoucnost v křištálové kouli

Snažit se odhadnout budoucí vývoj akciových trhů by byl obtížný úkol i pro věštce. Přesto se skoro všichni odborníci shodují, že v krátkém období bude na trzích převládat dále nervozita. Vývoj trhů také značně závisí na tom, zda americkou ekonomiku čeká recese, či nikoli. Dozajisté se i zpomalí růst celosvětového HDP v roce 2009, ale k absolutnímu poklesu by dojít nemělo.

Přesto analytici přinášejí částečně i optimistické zprávy. Akcie jsou již dost přeprodané. Pokud dojde ke stabilizaci na mezibankovním trhu, což ovšem nějakou chvíli ještě potrvá, potom se dá očekávat korekce směrem vzhůru. Každá krize jednou skončí. Když jsou akcie a nemovitosti velmi levné, přichází čas nakupovat. Kdo zachytí správný okamžik, vyhraje. Na dnešní krizi budeme jednou vzpomínat jako na epizodu, která byla nepříjemná, ale dala se přežít, dodal na závěr ekonom Marek Loužek.

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: Flix TV startuje i na Slovensku

Flix TV startuje i na Slovensku

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Vitalia.cz: Perníčky: na uležení i hned měkké

Perníčky: na uležení i hned měkké

Lupa.cz: Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Podnikatel.cz: Balíčky pokladních řešení k EET. Za kolik?

Balíčky pokladních řešení k EET. Za kolik?

Podnikatel.cz: Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatelům dorazí varování od BSA

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Root.cz: Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Měšec.cz: 6 změn v novele občanského zákoníku

6 změn v novele občanského zákoníku

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: Informovat o EET musí i e-shopy, nebo zaplatí

Informovat o EET musí i e-shopy, nebo zaplatí

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Podnikatel.cz: Dva doklady netřeba, dejte to na účtenku k EET

Dva doklady netřeba, dejte to na účtenku k EET

Vitalia.cz: I církev dnes vyrábí potraviny

I církev dnes vyrábí potraviny

Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat