Hlavní navigace

Od července se zaměstnanci dočkají "královské" nemocenské

29. 5. 2008
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 244974
Od července se ruší ta část zákona, která se týkala vyplácení nemocenské. Stát ji bude muset opět hradit i v prvních dnech nemoci. Ne však v míře, v jaké se vyplácela vloni. Oproti roku 2007 bude vyšší o 35 procent. Odboráři se radují, firmy se hrozí důsledků.

Před měsícem zrušil Ústavní soud ČR část reformního zákona, který se týkal vyplácení nemocenské. Od 1. července 2008 tak stát musí opět vyplácet nemocenskou i v prvních třech dnech nemoci. A to dokonce „královskou”, zaměstnanci si přijdou i na počátku onemocnění na 60 % z denního vyměřovacího základu

Vývoj nemocenského pojištění

Během roku 2007 se vyplácela v prvních třech dnech nemoci nemocenská ve výši 25 % z denního vyměřovacího základu (maximálně však 160 Kč za den) a 69 % od čtvrtého dne nemoci. Výpočtu a konkrétním novinkám se již server Podnikatel.cz věnoval. Reforma veřejných financí přišla se změnou. Od 1. ledna tohoto roku se přestala nemocenská vyplácet v prvních třech dnech (v tzv. karenční době) stonání a další dny se snížila sazba na 60 %. Reformní novelu přivítali hlavně podnikatelé a dle jejich vyjádření se díky ní snížila nemocnost zaměstnanců. O to větší překvapení pak přineslo v dubnu rozhodnutí Ústavního soudu ČR, které označilo neproplácení prvních tří dnů jako protiústavní a zrušilo jej.

Graf: Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění

Pro zvětšení klikněte
Od července se zaměstnanci dočkají královské nemocenské

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Vláda a podnikatelé s rozhodnutím soudu i jeho odůvodněním nesouhlasili.

Argumentovali mimo jiné tím, že karenční doba je v západní Evropě zcela běžná. Business server Podnikatel.cz se proto zaměřil na existenci (a délku) karenční doby v ostatních evropských státech. Ve většině států původní E-15 skutečně karenční doba existuje (viz Tabulka). Jen ve čtyřech z těchto zemí není zavedena. Nejčastější její délka je 3 dny (v 8 státech). Ve Finsku se dokonce neproplácí prvních 9 dnů nemoci. Pro úplnost je nutné podotknout, že ve státech střední a východní Evropy, které teprve nedávno rozšířily Evropskou unii, je karenční doba spíše výjimečná (existuje jen v Lotyšsku a Estonsku).

Délka karenční doby v původních 15 zemí EU
Stát Délka karenční doby (ve dnech)
Belgie 1
Dánsko 0
Finsko 9
Francie 3
Irsko 3
Itálie 3
Lucembursko 0
Německo 0
Nizozemí 0
Portugalsko 3
Rakousko 3
Řecko 3
Španělsko 3
Švédsko 1
Velká Británie 3

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Od července se opět marodí za peníze

Rozhodnutí Ústavního soudu naopak přivítali odboráři. Podle našeho názoru rozhodl Ústavní soud správně a hlavně spravedlivě. Karenční dobu zavedla vláda v rámci reformy veřejných rozpočtů a Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) tato restriktivní opatření odmítla, řekla pro business server Podnikatel.cz Hana PopelkováČMKOS. Odbory sdílí názor soudu, že zaměstnanci jsou v rámci veřejného systému nemocenského pojištění pojištěni pro případ nemoci, pojistné platí ze své celé mzdy a není proto žádný důvod, aby byli po určitou dobu nemoci bez jakéhokoli příjmu.

Největší otázkou v současnosti je, jak vysoká bude nemocenská v prvních třech dnech nemoci. Ústavní soud totiž nezrušil celou část Zákona č. 261/2007, o stabilizaci veřejných rozpočtů, která se týkala nemocenského pojištění, nýbrž jen pasáž se zavedením karenční doby. Co to znamená v reálu? Tato skutečnost má za následek, že v prvních dnech nemoci se nebude proplácet 25 % z denního vyměřovacího základu jako v roce 2007, nýbrž 60 % jako od čtvrtého dne nemoci. Vzhledem k časové náročnosti legislativního procesu se nedá předpokládat, že by se do začátku července stihl schválit zákon, který by navracel míru nemocenské do stavu v roce 2007, či ji jinak pozměňoval. Vláda sice předloží návrh zákona, který situaci upravuje, ale nejdříve má šanci vstoupit v platnost až od 1. září. Zaměstnanci, kteří od 1. července onemocní, si tak i v prvních dnech nemoci přijdou na 60 % z denního vyměřovacího základu.

Firmy se obávají, že tak vysoká částka bude pracovníky motivovat k simulování a myslí si, že se opět zvýší nemocnost.

Daně x

Firmy a odbory. Odlišné vize do budoucna

Od roku 2009 má navíc vstoupit v platnost Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který má převést náklady na nemocenskou v době prvních 14 dnů na vrub podnikatelů. Tyto náklady budou součástí celkových osobních nákladů zaměstnavatelů, jejichž nárůst lze v případě skokového zvýšení nemocenské na 60 % vyměřovacího základu po dobu jednoho měsíce očekávat, uvedla již dříve pro business server Podnikatel.cz Jitka Hejduková, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR. To by mohlo být pro malé firmy zničující. Proto firmy nyní požadují snížení částky pojistného v prvních dnech nemoci. Návrh zákona, s kterým přijde do sněmovny Ministerstvo práce a sociálních věcí, předpokládá, že zvýšené výdaje by firmám kompenzovalo snížení odvodů na pojistném. Navrhujeme, aby vyplácená výše nemocenské byla v prvních třech dnech co nejnižší. Pokud již firmy mají nést další finanční břemeno, měla by alespoň jeho výše odpovídat původnímu věcnému záměru, doplnil předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich.

S tímto návrhem ale nesouhlasí odboráři. Velice nízká nemocenská v prvních třech dnech nemoci není vhodná. Dvě třetiny zaměstnanců pracují za mzdu nižší než průměrnou, nemají tak možnost si vytvářet dostatečnou finanční rezervu a nemohou si proto dovolit takové snížení příjmu, myslí si Hana Popelková. Odbory argumentují stejně jako v případě protestů proti zavedení karenční doby. Opět by to vedlo ke stejnému výsledku, jaký je dnes v důsledku karenční doby. Nemocní zaměstnanci by si v době nemoci brali dovolenou, která má však zcela jiné poslání, nebo by choroby přecházeli, dodala pro business server Podnikatel.cz Hana Popelková. Odborům se nelíbí především restrikce, které se s návrhy pojí. V rámci reformy se do zákona promítly restrikce (nižší procentní sazby náhrady mzdy i nemocenského, karenční doba atd.), které výrazně snížily úroveň ochrany nemocných, řekla dále Hana Popelková, a na závěr dodala: ČMKOS požaduje taková opatření, která by nemocným zaměstnancům garantovala zajištění na dostatečné úrovni.

Jak by se měla podle vašeho názoru platit nemocenská?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).