Od nového roku jsou v plánu změny ve zdanění závislé činnosti

Od roku 2015 se mění obsah příjmů ze závislé činnosti, dodanění vozidla poskytnutého zaměstnanci i osvobození příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění.

Připravují se změny zákona o daních z příjmů a dalších souvisejících zákonů. Ty má přinést novela s číslem poslaneckého tisku 252, která je momentálně ve fázi druhého čtení. Jen daň z příjmů obsahuje 290 změn. Server Podnikatel.cz postupně popisuje vybrané změny, důležité pro podnikatele a zaměstnavatele. Tento článek je zaměřen na ustanovení § 6 – příjmy ze závislé činnosti tak, jak by měly od roku 2015 vypadat v případě jejich schválení.

Čtěte také:

Příjmy ze závislé činnosti

Hned první odstavec tohoto ustanovení popisuje, které příjmy se zdaňují jako příjmy ze závislé činnosti. Novelou zákona účinnou od ledna roku 2014 byl upraven a za příjmy ze závislé činnosti se nově automaticky považují i funkční požitky (jsou pod pojmem „příjmy ze závislé činnosti“ podřazeny).

Příjmy ze závislé činnosti jsou (stávající znění § 6 odst. 1):

  • a) plnění v podobě: příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, funkčního požitku, 
  • b) příjmy za práci: člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným, komanditisty komanditní společnosti, 
  • c) odměnyčlena orgánu právnické osoby, orgánu právnické osoby, likvidátora, 
  • d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

V souladu s § 151 nového občanského zákoníku má i jedno osobový orgán právnické osoby člena (např. jednatel je členem statutárního orgánu s. r. o., obdobně statutární ředitel a. s.). Nerozlišuje se tedy již mezi osobou, která je orgánem právnické osoby, a osobou, která je členem orgánu právnické osoby. Rozlišení je proto nadbytečné i v zákoně o daních z příjmů. Odměny člena, ať již individuálního nebo kolektivního orgánu právnické osoby, jsou od 1. ledna 2014 v důsledku občanského zákoníku vždy zahrnuty v § 6 odst. 1 písmenu c) bod 1 zákona o daních z příjmů. Odměnu pak zákon o daních z příjmů chápe dle § 59 až § 61 zákona o obchodních korporacích jako upravenou smlouvu o výkonu funkce neboli práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu. Součástí smlouvy jsou údaje o odměňování, kde jsou zahrnuta veškerá plnění, která této osobě za výkon funkce člena orgánu právnické osoby od obchodní korporace náleží.

Zjednodušeně řešeno, jde jen o legislativně technickou úpravu. Vypuštění pojmu „odměna orgánu právnické osoby“ neznamená, že tato odměna nebude podléhat zdanění, ale zahrnuje se automaticky pod pojem „odměna člena orgánu právnické osoby“, protože každý jednatel nebo statutární ředitel je současně členem.

Změna pojmů v dodanění vozidla ke služebním účelům

Ve stávajícím znění § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů se hovoří o bezplatném poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely zaměstnavatelem. Za příjem se v takovém případě považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla (minimálně však 1000 korun) za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla (pokud vstupní cena nezahrnuje daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší). Zde se tedy nic nemění. Ovšem změna nastává v případě, kdy zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně. Tady se bude považovat za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel poskytnutých (dosud použitých) pro služební i soukromé účely.

Na to bude třeba brát zřetel kupříkladu při poruchách stávajícího vozidla a poskytnutí vozidla náhradního. Nebude již rozhodující, zda je stávající vozidlo používáno, ale zda bylo na základě smlouvy zaměstnanci v daném měsíci poskytnuto. Potom by se mu do částky 1 % vstupní ceny zahrnula obě vozidla.

Osvobození příspěvků zaměstnavatele

Další změnou jsou osvobozené příjmy dle ustanovení § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů. Tady je upraveno celé písmeno d), které nově zní:

Od daně z příjmů jsou osvobozena … nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě:

  1. použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 korun za zdaňovací období, 
  2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení (jedná se o reakci na připravovaný zákon o poskytování služby o dítě v dětské skupině – sněmovní tisk č. 82)
  3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce.

Evropský hospodářský prostor

V několika ustanoveních zákona o daních z příjmů (např. § 6 odst. 9 písm. p nebo § 6 odst. 16 písm. c) je užito větné spojení „v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu“. V návaznosti na zahájení jednání s Lichtenštejnským knížectvím o smlouvě o zamezení dvojímu zdanění budou provedeny úpravy tak, aby byly pro Lichtenštejnsko zavedeny stejné podmínky, které se týkají ostatních států tvořících Evropský hospodářský prostor (Norska a Islandu). Nově se tedy bude používat větné spojení: v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. 

Zabránění zneužívání životního pojištění

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Část příspěvků zaměstnavatele na investiční životní pojištění bude zřejmě zaměstnancům zdaněna.   

Z důvodu zamezení zneužívání soukromého životního pojištění k obcházení daňové povinnosti je doplněno omezení možnosti osvobození příspěvků zaměstnavatele na pojistné za soukromé životní pojištění zaměstnance. Množí se totiž případy, kdy je pojišťovnami nabízeno tzv. „investiční životní pojištění“ s tím, že tento typ pojištění splňuje podmínky pro daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatele. Takovýto pojistný produkt formálně splňuje kritéria soukromého životního pojištění, ve skutečnosti se ale jedná o investování jménem a na účet pojistníka, tj. o investice kolektivního investování. Zásadním rozdílem investičního životního pojištění od klasického kapitálového pojištění je způsob tvorby rezervy na účtech klientů. Rezervu tvoří investice do podílových fondů, pojišťovna přitom negarantuje plnění např. v podobě technické úrokové míry jako je tomu právě u kapitálového životního pojištění. Ke krytí pojistného rizika pak je pojišťovnou používána pouze minimální část placeného pojistného. Čtěte také:  Vyplatí se zaměstnancům vybírat z účtu životního pojištění?

widgety

Stále tedy v zákoně zůstane možnost osvobození příspěvků zaměstnavatele v celkovém úhrnu až do 30 000 korun ročně na penzijní a životní pojištění. Ovšem jestliže je součástí pojistného také částka určená k investování s pojišťovnou negarantovaným plněním, týká se osvobození od daně pouze té části příspěvku na pojistné za soukromé životní pojištění, která je určena ke krytí pojistného rizika ve výši ujednané pojistné částky, kterou se pojišťovna zavázala v případě vzniku pojistné události vyplatit. Příspěvky zaměstnavatele na investiční životní pojištění (pojištění, které umožňuje zaměstnancům pravidelné výběry příspěvků z mimořádného účtu) budou od daně z příjmů v úhrnném třicetitisícovém limitu osvobozeny i nadále. Bohužel pouze v poměru, v jakém se podílí pojistné a investiční riziko v celkové částce pojistného.

Důvodová zpráva k novele zákona uvádí příklad: 

Roční pojistné činí 50 000 korun s tím, že 10 000 korun je část pojistného určená ke krytí rizika vzniku nahodilé události (pojistná událost) a zbývajících 40 000 korun je pojišťovnou umístěno např. do podílových fondů. Toto celkové roční pojistné hradí ve výši 20 000 korun zaměstnanec a 30 000 korun hradí zaměstnavatel. V daném případě lze jako osvobozený příjem ze závislé činnosti uznat pouze částku ve výši 6 000 Kč (tj. 1/5 = 20 % z celkového ročního pojistného, resp. z částky hrazené zaměstnavatelem), zbylých 24 000 korun bude příjmem neosvobozeným a tato částka bude podléhat běžnému zdanění příjmů ze závislé činnosti (superhrubá mzda, včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění). 

Osvobození bezúročných půjček zaměstnancům

V ustanovení § 6 odst. 9 písm. v) zákona o daních z příjmů by mohl být nově osvobozen jen majetkový prospěch plynoucí zaměstnanci z bezúročné zápůjčky, a to u nesplacených zůstatků z těchto zápůjček (jistin) do úhrnné výše 300 000 Kč od téhož zaměstnavatele. Majetkový prospěch ve výši úroku obvyklého, který se zdaní jako příjem ze závislé činnosti, se vypočte z částky přesahující stanovený limit. Osvobozeny budou tedy jen bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnancům u jistiny do 300 tisíc korun.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 8. 2014 11:05

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení: Právo pro e-shopy

  •  
    Jak provozovat e-shop v souladu se zákonem.
  • Jak přistupovat k vrácení zboží a spory se spotřebiteli.
  • Jak v souladu s právem marketovat e-shop.

Detailní informace o školení Právo pro e-shopy »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+