Hlavní navigace

Je benzin drahý? Bude možná ještě dražší, vláda chystá novou daň z ropy

18. 4. 2012
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Cena paliv se blíží 40korunové hranici, a odborníci proto volají po nižší spotřební dani. Vláda ale pokles odmítá a místo toho zváží zavedení nové daně z ropy.

Ceny pohonných hmot překonávají v posledních týdnech jeden rekord za druhým. Přestože by podle odborníků mohlo přinést zlevnění snížení spotřební daně z pohonných hmot, vláda to tvrdošíjně odmítá. Místo toho chce zavést novou daň z ropných produktů, která by cenu pohonných hmot zřejmě vytlačila ještě vzhůru.

Ceny benzinu atakují rekordy

V současnosti se ceny pohonných hmot pohybují blízko svých rekordních hodnot a v případě benzinu je dokonce pravidelně překonávají. V pondělí se dle údajů společnosti CCS prodával Natural 95 v průměru za 37,78 koruny a nafta za 36,80 koruny. Na některých pumpách na dálnicích se pak cena benzinu blížila dokonce „magické“ hranici 40 korun. Pohonné hmoty tak zdražují, až na drobné výkyvy, už tři roky po sobě. Oproti dubnu 2009 ceny stouply o více než 10 korun za litr, tehdy se Natural 95 prodával okolo 26 korun za litr a nafta stále mírně přes 25 korun za litr.

Cena benzinu a nafty 2009 až 2012

Zdroj: CCS

Podle analytiků stojí za stávajícím zdražováním především vysoké ceny ropy a relativně slabá koruna vůči americkému dolaru. Ceny ropy se v posledních týdnech pohybovaly nad hladinou 120 USD za barel u ropy typu Brent. V korunovém vyjádření cena ropy překonala i rekordní hodnoty z poloviny roku 2008. S vysokou cenou ropy úzce souvisí nejistá situace kolem jaderného programu v Íránu a výpadku íránské ropy na světových trzích, respektive embarga ze strany EU, USA a dalších zemí. Rovněž zásoby ropy nebyly v poslední době v celosvětovém měřítku nijak vysoké, což tlačilo její cenu vzhůru. Z uváděných domácích faktorů se v poslední době velmi často skloňuje otázka vysokých distribučních marží. Samostatnou kapitolou je poté otázka spotřební daně, doplnil serveru Podnikatel.cz Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

Vláda se zuby nehty brání snížení daně

Právě výši spotřební daně už dlouhodobě kritizují dopravci i řada odborníků, podle kterých zdražuje ceny pohonných hmot, aniž by do rozpočtu přinášela větší objem peněz. Spotřební daň z benzinu a nafty zvýšil od 1. ledna roku 2010 o jednu korunu tzv. Janotův balíček. Vyšší daň se prakticky ihned skokově promítla do cen. Už tehdy někteří odborníci upozorňovali, že nárůst daně příjmy rozpočtu nezvýší. Vysoké ceny nafty totiž podle nich odradí „přeshraniční“ zákazníky a tranzitní kamionové zákazníky, kteří budou raději tankovat palivo v zahraničí. 

Statistiky za poslední roky dávají za pravdu spíše kritikům vyšší spotřební daně. Přestože se na výnosu daní podílí samozřejmě i další faktory, vyšší inkaso nárůst daně nepřinesl. Ve třech posledních letech činily příjmy ze spotřební daně z pohonných hmot podle statistik Celní správy ČR vždy přibližně 82 miliard korun. Sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia pak dokonce tvrdí, že kdyby daň zůstala na úrovni roku 2009, státní rozpočet by si každý rok polepšil o 6 až 8 miliard korun. Čtěte více: Vláda odmítá snížit daň z nafty. Přitom máme pátou nejdražší naftu v Evropě

Autodopravci proto volají po opětovném snížení spotřební daně. Vláda však její pokles odmítá a nedávný návrh opoziční ČSSD, která chtěla daň snížit, nepodpořila. Ministerstvo financí argumentuje propadem příjmů státního rozpočtu a rozpory s Manchesterskou dohodou z roku 2005, která zavazuje unijní státy, že nebudou na výkyvy cen ropy reagovat změnou daňových sazeb. Nedomníváme se, že by snížení spotřební daně vedlo k růstu příjmů státního rozpočtu, či alespoň k udržení stejné úrovně. Rovněž by to zřejmě vyvolalo snahy okolních států reagovat také snižováním sazeb, což by relativní rozdíly v cenách pro nás opět zhoršilo, uvedl serveru Podnikatel.cz Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí.

Analytici: Snížení daně by neuškodilo

Co se týče spotřební daně z nafty, analytici víceméně souhlasí s autodopravci. Podle nich rozdíly ve zdanění mezi jednotlivými státy existují a dají se označit za klíčový faktor, který vede k rozdílným cenám paliv v jednotlivých státech EU. Z pěti středoevropských zemí (tj. ČR a okolní země) máme druhé nejvyšší zdanění nafty i benzinu a prostor k minimálním úrovním dle direktivy EU tady je, domnívá se Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus. Čtěte také: Účtování spotřební daně

Jak zase ukazují data, které serveru Podnikatel.cz poskytl Petr Čermák, analytik společnosti Colosseum, v současnosti patří Česká republika mezi země s vyšší cenou nafty v Evropě. Levněji naftu prodávají v 17 zemích, dráže pak v 9. V případě cen benzinů se Česko pohybuje mezi zeměmi s nižší cenou. Za nižší cenu se dá benzin pořídit v 10 státech Evropy, za vyšší pak v 16. „Snížení daní by bezesporu pomohlo a s největší pravděpodobností by se projevilo v plné výši u čerpacích stanic. Osobně jsem pro pokles spotřební daně a DPH na úroveň před zvýšením v roce 2010,“ dodal serveru Podnikatel.cz Petr Čermák. „Přikláním se k variantě, že mírné snížení spotřební daně (o cca 1 korunu) by mělo na příjmy rozpočtu neutrální dopad a dopravci by ve větší míře mohli začít tankovat v ČR,“ připojil se Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.

Ceny benzinu

Země Cena za litr
Rumunsko 31,7
Bulharsko 32,8
Kypr 34,3
Polsko 34,8
Estonsko 35,6
Litva 35,6
Lucembursko 36,4
Lotyšsko 36,5
Slovinsko 36,9
Španělsko 37,1
Česko 37,3
Malta 37,4
Maďarsko 37,4
Rakousko 37,4
Slovensko 38,9
Irsko 39,6
Francie 40,9
Velká Británie 42,0
Belgie 42,1
Německo 42,1
Portugalsko 42,4
Finsko 42,4
Švédsko 44,1
Dánsko 44,2
Holandsko 44,8
Řecko 45,4
Itálie 45,6

Zdroj: Colosseum

Ceny nafty

Země Cena za litr
Bulharsko 31,8
Lucembursko 32,0
Rumunsko 33,0
Litva 33,4
Slovinsko 33,8
Polsko 34,3
Malta 34,4
Kypr 34,4
Španělsko 34,5
Lotyšsko 35,1
Estonsko 35,4
Francie 35,7
Rakousko 35,7
Belgie 36,1
Holandsko 36,1
Portugalsko 36,6
Slovensko 36,6
Česko 37,1
Maďarsko 37,2
Německo 37,5
Dánsko 37,5
Irsko 38,8
Finsko 39,1
Řecko 39,4
Švédsko 41,6
Itálie 43,0
Velká Británie 44,0

Zdroj: Colosseum

Podle včerejších zpráv však vláda nejen že neplánuje snížení spotřební daně z pohonných hmot, naopak dokonce zvažuje zavedení nové daně z ropných produktů. S nápadem přišel ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, který by rád daní financoval zvýšení strategických rezerv ropy z 90 na 120 dní. Informaci přinesl deník E15. Výše daně by měla být 140 korun za 1000 litrů ropných produktů či 140 korun za tunu ropných produktů, upřesnil deníku Tomáš Paták z odboru komunikace ministerstva průmyslu a obchodu. Čtěte také: Zdražení: Máme aktuální sazby mýta a ceny dálničních známek

skoleni_15_4

Hranice 40 Kč/l asi odolá

Navzdory nejistému výhledu do budoucna se však odborníci domnívají, že cena pohonných hmot hranici 40 korun za litr hned tak nepřekoná. Záležet bude především na dalším vývoji konfliktu s Íránem, evropské dluhové krize a chování americké centrální banky. Čistě hypoteticky, cena 40 Kč za litr by byla reálná, pokud by například při současném kurzu CZK vůči dolaru vystoupala cena ropy na trzích na úrovně kolem 145–150 dolarů. Stejný efekt by mělo při současných cenách ropy oslabení české koruny vůči americkému dolaru nad 22,5 CZK/USD, uzavřel Martin Hatlapatka.

Foto: www.isifa.com

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).