Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Odškodnění kvůli sopečnému popelu nedostanete, vzkazují svým klientům cestovky

Autor: 258398
Michael Hovorka

Česko otevřelo přesně v poledne svůj vzdušný prostor. Zatímco aerolinky pláčou nad denními ztrátami v řádech stovek milionů dolarů, klienti cestovek řeší své problémy po svém. Zákon jim v případě sopečného oblaku nepomůže.

Právní důsledky v podobě vyšší moci klienti cestovních kanceláří, kteří v době uzavření českého vzdušného prostoru neodletěli na svou dovolenou, pocítili na vlastní kůži. Pokud nepřistoupili na změnu v podobě náhradního zájezdu či kompenzaci za pozdější odlet, na vrácení peněz bez sankcí mohou zapomenout. Na sopečný popel z islandské sopky, který uzavřel vzdušný prostor nad celou západní Evropou, se vztahuje tzv. vyšší moc, která neuznává pro klienty žádný nárok na finanční kompenzaci či odškodnění.

Nízkonákladovky peníze za zrušené lety nevrací

Aerolinky prodělávají kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru stovky milionů dolarů denně. Vyplývá to alespoň z odhadů Mezinárodní asociace leteckých společností. Ty se ostatně kvůli striktnímu zákazu létat na území západní Evropy velmi vzpouzely. Po finanční krizi je to pro aerolinky další rána do jejich rozpočtu. Proto také vyvinuly velký tlak na letecké úřady, aby prostor uvolnily. Některé z nich provedly i testovací lety, aby přinesly zprávu o tom, že vzdušný prostor je bezpečný. Tlak aerolinek, kterému napomohla i meteorologická situace, slaví úspěch. Český vzdušný prostor se přesně v poledne pro velká dopravní letadla opět otevřel. Jenže jak to bylo s cestujícími, kteří měli ještě v době zákazu odletět zrušenými spoji?

Pokud by za běžných okolností byl zpožděn či zrušen let, mají cestující nárok na kompenzace v podobě například občerstvení či ubytování a v případě zrušení letu i na odškodnění v rozmezí 250 až 600 eur na osobu dle délky zrušeného letu. Jenže to za současné situace neplatí. V případě mimořádných událostí jako je výbuch sopky, kdy vznikly povětrnostní podmínky neslučitelné s uskutečněním dotčeného letu a bezpečnostní rizika, je letecká společnost z těchto kompenzací či odškodnění vyviněna. Klienti tedy nemají na odškodnění či kompenzace právní nárok, upozornil Tomio Okamura, mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří i agentur (AČCKA).

Volby: Banner Zelení

Jeho slova potvrdil i Tomáš Večl, ředitel Evropského spotřebitelského centra ČR (ESC), který však doplnil, že cestující mají díky Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU i další práva. Mají především právo na informace a právo na poskytnutí asistence, tedy na občerstvení, stravu a v nutných případech i na zajištění ubytování. Dále mají cestující možnost výběru mezi refundací, tedy vrácením ceny letenky při zrušení letu, nebo přesměrováním do jejich cílové destinace, pokud je to možné, upřesnil Večl.

V praxi to pak znamená, že i když klienti tedy nemají v tomto případě nárok na kompenzace nebo odškodnění, tak by letecké společnosti měly vyvinout veškeré možné úsilí k tomu, aby byly zaplacené služby klientům zajištěny. Měly by tedy nabídnout přesun odletu na nejbližší možný termín. Klienti však nemají nárok na okamžité vrácení peněz, nejprve přichází na řadu právě přesun na nejbližší možný odlet či nalezení jiné schůdné alternativy k realizaci cesty či pobytu, doplnil Tomio Okamura.

Jenže ne všechny aerolinky mohou, respektive budou takto postupovat. Například u nízkonákladovek je situace naprosto jiná. Zde se peníze za letenky rozvíří v nicotu stejně jako oblak sopečného popela. Jak upozornil Okamura, například nízkonákladová společnost WizzAir má ve všeobecných podmínkách smluvní doplněk: Bude-li zpoždění způsobeno vyšší mocí, nevzniknou nám vůči vám žádné další závazky. Tento doplněk bohužel neodporuje nařízení Evropské unie, proto ten, kdo měl s WizzAir v době uzavření vzdušného prostoru odletět, si může jít rovnou koupit letenku novou. Peníze ani náhradní let nedostane.

Cestovkám hraje na ruku občanský zákoník

Popel z islandské sopky v ledovci Eyjafjallajökull budou vidět delší čas černě i cestující českých cestovních kanceláří, kteří měli v době uzavření vzdušného prostoru odletět na svou dovolenou. Jak vyplývá z občanského zákoníku, cestovní kanceláře nenesou žádnou odpovědnost za zrušení letů a zájezdů. Vzhledem k tomu, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí, kterou cestovní kancelář a ani její dodavatelé služeb (v tomto případě letecké společnosti) nezavinily a ani jí nemohly zabránit, může se kancelář zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou odstoupením od cestovní smlouvy, upozornilo ministerstvo pro místní rozvoj, které se odvolává na výklad paragrafu 852j občanského zákoníku.

Klienti cestovek tak za část zrušené dovolené nemusejí dostat zpět své peníze. Mohou se však dohodnout na přehození termínu nebo na jiné schůdné alternativě. I přesto se některé z cestovních kanceláří snaží na své vlastní náklady peníze za část zrušených zájezdů vrátit zpět. Čtěte více: Podnikání v cestovním ruchu: Ne vždy je třeba vzdělání a praxe

U klientů, kteří uzavřeli jedno z možných připojištění mimo cestovní smlouvu, a to storno zájezdu u pojišťovny, je situace jiná. Podmínky tohoto připojištění má však každá pojišťovna rozdílné. Záleží, jak je smlouva postavena, tedy, zda také neodkazuje na vyšší moc. Ti ostatní, kteří si storno zájezdu nesjednali, musí počítat při zrušení z jejich strany se sankcemi, které ze storna zájezdu vyplývají. Nejlepším řešením proto zůstává se s cestovní kanceláří dohodnout.

Ti klienti, kteří zůstali “viset” v zahraničí, se nesmějí podle zákona dostat do stavu nebezpečí nebo nouze. Měli proto po dobu zákazu letů nárok na ubytování i stravu, jenže v této situaci nemají zákonný nárok na stejné ubytování, které měli doposud podle cestovní smlouvy. Záleží opět na cestovních kancelářích, jak se zachovají. Čtěte více: Proč krachují cestovky? Je to podnikání jako každé jiné

START17

Jenže jejich škody se už nyní pohybují v řádech milionů korun a jejich ochota s případnými dalšími obtížemi, které z nestálosti meteorologické situace vyplývají, bude zřejmě opadat.

Co bude dál, ptají se všichni

Vzdušný prostor je nyní otevřen nad Českou republikou i pro velká dopravní letadla na dobu zkušebních 48 hodin. Potvrdilo to Řízení letového provozu, které umožnilo přelety dálkovým spojům nad Českou republikou již od půlnoci s omezení pro lety nad 7450 metrů, pro dopravní letadla od dnešního poledne. I přesto oblak ze sopečného popela visí ve vzduchu dál. Jeho hustota, směr a výška bude proto osud aerolinek i jejich cestujících prozatím řídit dál.

Našli jste v článku chybu?