Jak je to s DPH u kombinace různých příjmů? Poradili odborníci

Jak na kombinaci několika druhů příjmů plátcem daně z přidané hodnoty a povinnost odvodu DPH na výstupu? S touto problematikou samozřejmě souvisí i otázka, které z příjmů podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů vstupují do obratu pro povinnou registraci k DPH?

Důležitý není druh příjmu, ale ekonomická činnost

Čtenářka paní Renata zjišťuje v diskuzním fóru, z jakých příjmů odvádí daň OSVČ (plátce DPH), který má příjmy z podnikání dle § 7, dále jako zaměstnanec podle § 6 a bude mít občasné příjmy dle § 9 a 10 zákona o daních z příjmů (příjmy z pronájmu a ostatní příjmy). Bude muset odvádět DPH i z příjmů dle § 9 a 10, jenž bude mít jako fyzická osoba – nepodnikatel? Dle § 9 bude pronajímat majetek, který vlastní jako soukromá fyzická osoba a podle § 10 bude mít občasné příjmy z prodeje vlastní vypěstované zeleniny (přebytky ze zahrádky). Je mi jasné, že daň z příjmu bude odvádět ze všech svých ročních příjmů, ale u DPH si nejsem jistá, doplňuje čtenářka. Čtěte také: Tuzemský reverse – charge: od ledna 2012 i pro stavební a montážní práce

Jak je to s DPH v případě kombinace různých druhů příjmů jsme zjišťovali z daňového poradce Jana Molína ze společnosti MIVO s.r.o.. Vysvětluje, že plátci DPH se rekrutují z množiny „osob povinných k dani“. Jedná se o osoby uskutečňující „ekonomické činnosti“ ve smyslu § 5 zákona o DPH. Ekonomickou činností se rozumí SOUSTAVNÁ činnost, ale i využití hmotného a nehmotného majetku k získání příjmů. Znamená to, že pronájem majetku, je zařazen do množiny „ekonomických činností“ za podmínky, že je takto využíván SOUSTAVNĚ. Čtěte také: Nakupujete pro firmu a přesto neplatíte silniční daň? Můžete na to doplatit

Co naopak není ekonomickou činností?

Z § 5 zákona o DPH dále vyplývá, co ekonomickou činností není. Z takového příjmu se nebude nikdy platit DPH, respektive kvůli takovému příjmu se osoba povinná k dani nestane plátcem DPH(příjem nevstupuje do obratu pro povinnou registraci). Jde o příjmy:

• ze závislé činnosti
• autorské honoráře zdaněné srážkovou daní dle § 36 odst. 2 písm. t zákona o daních z příjmů (honoráře uvedené v § 7 odst. 6 do částky sedm tisíc korun měsíčně od jednoho plátce, tj. například jedné redakce, jednoho vydavatelství at­d.).

Které příjmy do obratu a základu pro DPH vstupují?

Přistoupíme k činnostem, které naopak do obratu pro DPH a základu pro výpočet daně z přidané hodnoty vstupují. Na základě výše uvedených skutečností lze zjednodušeně konstatovat, že příjmy z ekonomických činností, které jsou vykonávány soustavně, budou muset být brány v úvahu ve vztahu k DPH, potvrzuje Jan Molín.

Prakticky tedy půjde podle osloveného daňového poradce tyto příjmy:

Obrat pro účely registrace je definován v § 6 zákona o DPH: Osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne částku 1 milion korun za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží, převod nemovitosti a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

• zdanitelné plnění,
• plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
• plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Jasné rovnítko co vše vstupuje do obratu u podnikatele s příjmy podle § 7 – 10 zákona o daních z příjmů nelze podle Jana Molína položit. Do obratu se například nezahrnuje úplata z prodeje hmotného majetku atp. Jinak jsou obecně do obratu počítány úplaty za uskutečněná plnění (kromě vyjmenovaných plnění – např. některých plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet), uzavírá daňový poradce. Čtěte také: Snížení paušálů nebo limitu pro DPH. Příležitost pro účetní a poradce