Hlavní navigace

OSVČ na neschopence. Hloupost, nebo se to může vyplatit?

 Autor: Shutterstock, podle licence: Rights Managed
Zdeněk Vesecký

Je živnostníkům k něčemu pracovní neschopnost? Ačkoli se to tak nemusí jevit, někdy ji využije i živnostník. Čtěte, kdy se vyplatí a kdy ne.

Zatímco zaměstnanci v případě pracovní neschopnosti pobírají od čtvrtého dne nemoci náhradu mzdy od zaměstnavatele, živnostníci a podnikatelé stonají na vlastní náklady. Náhradu mzdy jim totiž nemá kdo vyplácet. V případě pracovní neschopnosti jsou tak OSVČ v prvních dvou týdnech bez financí. Nemocenskou od patnáctého dne nemoci pak dostanou jen někteří. A to ti, kteří jsou účastníky nemocenského pojištění. To je dobrovolné a počet lidí, kteří si ho platí, neustále klesá. K poslednímu březnu tohoto roku si ho platilo jen 87 134 OSVČ.

Co tedy dělat v případě, že má živnostník závažnější zdravotní problémy, musí k lékaři a ten se ho zeptá, zda chce či nechce vystavit neschopenku? Je to jen zbytečné úřadování nebo ne? Záleží samozřejmě na konkrétní situaci, ale neschopenku by lidé odmítat neměli hned z několika důvodů. Jedním z nich může být třeba zproštění záloh pojistného na zdravotní pojištění.

Může například dojít k situaci, že živnostník přijde k úrazu a nebude schopen pracovat i několik měsíců. Pokud si neplatil nemocenské pojištění, nebude mít žádné příjmy a pravidelné platby záloh na zdravotní pojištění ho mohou zatěžovat. Právě tady je neschopenka velmi potřebná. Zálohy na pojistné živnostník platit nemusí za ty kalendářní měsíce, v nichž byl uznán po celý měsíc neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa. Tuto skutečnost je ale třeba zdravotní pojišťovně doložit právě lékařským potvrzením. Po ukončení pracovní neschopnosti musí zálohy znovu začít platit, a to včetně měsíce, kdy pracovní neschopnost netrvala celý kalendářní měsíc. 

To, zda za toto období měl nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, bude podstatné až pro stanovení výše pojistného na zdravotní pojištění za kalendářní rok. Pokud byste pobíral jako OSVČ nemocenské, byl by váš minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění o takové měsíce snížen. Zákon uvádí, že minimální vyměřovací základ se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy osoba samostatně výdělečně činná měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského jako OSVČ, uvádí Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jestliže byl živnostník uznán práce neschopným, ale nepobíral nemocenské, bude muset i za měsíce pracovní neschopnosti uhradit pojistné na zdravotní pojištění alespoň v minimální výši.

Ilustrační obrázek.
Autor: Shutterstock, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Důležité je dodat, že pokud má OSVČ nízký příjem i po ukončení pracovní neschopnosti, protože například přišla o klienty, může požádat o snížení záloh. Ty nelze snížit jen v případě, že si OSVČ platí jen minimum, letos tedy 1797 korun. Ani snížení záloh nebude mít vliv na stanovení vyměřovacího základu a platbu pojistného na zdravotní pojištění za kalendářní rok. Při podání Přehledu o příjmech a výdajích bude živnostník muset provést dopočet tak, aby odvedené pojistné bylo nejméně ve výši pojistného stanoveného z minimálního vyměřovacího základu OSVČ.

Může ale dojít i k situaci, kdy je živnostník uznán práce neschopným, ale přesto nějaký příjem má, protože to jeho zdravotní stav umožňuje. V pracovní neschopnosti by neměla být prováděna žádná výdělečná činnost. Pak je lépe pracovní neschopnost ukončit, protože nemá nárok na výplatu nemocenské (v případě, že si ji platí). Smysl by pracovní neschopnost měla jen tehdy, pokud by živnostník chtěl uplatňovat svůj nárok u některé z komerčních pojišťoven.

Psali jsme: OSVČ zůstanou prvních 14 dnů nemoci bez peněz, státní úředníci si naopak polepší

Klasická nemocenská se živnostníkovi nevyplatí

Výše nemocenských dávek, na které mají OSVČ nárok, je závislá na měsíčních platbách dobrovolného nemocenského pojištění. Platí tu přímá úměra, čím vyšší měsíční platba na dobrovolném nemocenském pojištění, tím vyšší nemocenská. Je ale potřeba počítat s tím, že v prvních dvou týdnech OSVČ nedostane ani korunu. A částky vyplácené státem od 15. dne nejsou nijak závratné. Pro názornost je tu příklad České správy sociálního zabezpečení:

Začátek nemoci od 3. 1. 2015, účast na nemocenském pojištění od 1. 1. 2013, měsíční pojistné na nemocenské pojištění ve výši 115 Kč (minimum).

V rozhodném období nebyly uplatněny dávky nemocenského pojištění, nebudeme tedy odečítat žádné vyloučené doby.

Rozhodné období pro výpočet dávky je leden 2014 až prosinec 2014 = tj. 365 dnů.

Vyměřovací základ pro výpočet dávky pojistné NP 1/2014–12/2014 á  149 Kč – VZ  6 479 Kč; 6 479 × 12 =  77 748 Kč. 

Denní vyměřovací základ pro dávku činí  213,01 Kč (77 748 : 365).

Tento základ se redukuje dle uvedených hranic, tj.:

  • do 888 Kč se započítává ve výši 90 %, tj. 191,71 Kč,
  • nad 888 Kč do 1 331 Kč redukce na 60 %, tj. 0 Kč,
  • nad 1 331 Kč do 2 662 Kč redukce na 30 %, tj. 0 Kč,
  • nad 2 662 Kč se nezohledňuje.Redukovaný denní vyměřovací základ činí 192 Kč.

Za prvních 14 dnů OSVČ nemocenské nenáleží, od 15. dne bude OSVČ pobírat denní dávku nemocenského ve výši 60 % z redukovaného DVZ, tj. 116 Kč. 

Tato částka samozřejmě na pokrytí základních potřeb nestačí. Vyplatí se tedy být na pracovní neschopnosti? A kolik by si živnostník měl platit, aby v případě nemoci finančně vystačil? Těžké otázky. Jak vysoké pojistné by OSVČ měly hradit na nemocenské pojištění, totiž jednoznačně stanovit nelze. Živnostník si může hradit pojistné podle svého uvážení v rozmezí mezi minimem (letos částka 115 Kč) a jejím osobním limitem (záleží především na výši maximálního vyměřovacího základu OSVČ pro stanovení pojistného, který se odvíjí od jejích předchozích příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a určuje tedy strop výše pojistného. Limit se stanoví z průměru určeného vyměřovacího základu připadajícího na jeden měsíc výkonu činnosti na naposledy podaném přehledu).

Dopředu nikdy nelze objektivně předjímat, zda vůbec a jak dlouho bude pojištěnec v pracovní neschopnosti. Je ke zvážení každého, jak velká část základních potřeb by měla být dávkami nemocenského pokryta. V případě, že pracovní neschopnost bude v řádech týdnů nebo dokonce měsíců, představují dávky nemocenského mnohdy jediný příjem pro plnění základních potřeb pojištěnce. OSVČ, která měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ, neplatí zálohy na důchodové pojištění, které by v opačném případě byly významným zásahem do příjmů, respektive výdajů pojištěnce v době nemoci. Jedná-li se OSVČ spíše o to, aby v době nemoci nemusela platit pojistné, než o samotnou výši dávky, pak postačuje platit uvedené minimum, komentuje Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Mohlo by vás zajímat: Vyplatí se zaměstnavatelům poskytování takzvaných „sick days“?

 

Potřebujete radu od odborníka? Využijte našich odborných poraden.

Zkuste komerční nabídku

Aby měli živnostníci a podnikatelé nárok na optimálně vysoké nemocenské dávky, museli by platit velké zálohy na sociálním pojištění. A stejně by na dávku měli nárok až od 15. dne. Zaměstnanec s příjmem 30 000 korun hrubého dostane náhradu mzdy od zaměstnavatele a od 15. dne nemoci každý kalendářní den 515 korun. Aby měla OSVČ obdobnou nemocenskou, musela by na nemocenské pojištění platit 690 korun měsíčně, což zároveň znamená povinnost platit zálohy na sociální pojištění ve výši 8760 korun, celkem tedy 9450 korun měsíčně. Za to sjednáte hodně nadstandardní životní pojistku, která bude krýt všechna důležitá rizika. Kdyby chtěl 30letý podnikatel do svých 75 let sjednat pouze pojištění pracovní neschopnosti od 15. dne nemoci na částku 500 Kč, platil by měsíčně jen 491 korun, vypočítává Jana Jirásková, mluvčí Pojišťovny České spořitelny.

Pro případ nemoci je proto lépe krýt se místo u státu u některé z komerčních pojišťoven. Dělají to tak dokonce i někteří zaměstnanci, kteří chtějí mít jistotu rozumné výše nemocenské. Hradíme skutečnou ztrátu na příjmu za každý kalendářní den pracovní neschopnosti. Zákazník prokazuje příjem a je-li dostatečný, může pobírat více než je maximální dávka z veřejných zdrojů. OSVČ lze pojistit i bez prokazování příjmu obnosovým pojištěním až do výše 1000 korun v závislosti na vykonávaném povolání, říká Eva Svobodová, mluvčí UNIQA pojišťovny a dodává: Denní dávka by měla být stanovena v takové výši, aby nahradila skutečnou ztrátu na příjmu. Záleží také na tom, jaké jsou stálé náklady, které poběží bez ohledu na dočasný výpadek příjmu, například splátky půjček, hypotéky, leasing, výživné a podobně.

Při průměrném čistém měsíčním příjmu 20 000 Kč lze pojistit s prokazováním příjmu: 

OSVČ plátce nemocenského pojištění na 260 Kč. 
OSVČ, který není účasten nemocenského pojištění na 600 Kč. 

Při průměrném čistém měsíčním příjmu 30 000 Kč lze pojistit s prokazováním příjmu: 

OSVČ plátce nemocenského pojištění na 450 Kč. 
OSVČ, který není účasten nemocenského pojištění na 1 000 Kč. 

OSVČ lze pojistit i bez prokazování příjmu obnosovým pojištěním až do výše 1 000 Kč (v závislosti na vykonávaném povolání).

Kromě nemocenského pojištění se lze pro případ nemoci pojistit i životním pojištěním. To má výhodu v tom, že si ho pak lze uplatnit v daňových odpočtech a ponížit si tak daňový základ o 12 000 korun. Zde ale musí být splněno několik zákonných podmínek. Pojistník musí být zároveň také pojištěným, mít na smlouvě pojištění pro případ dožití, smrti nebo dožití. Výplata pojistného plnění – důchodu nebo jednorázového plnění – je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, dodává Jana Jirásková.

Našli jste v článku chybu?

24. 6. 2015 8:19

Alice (neregistrovaný)

LOL - bože ty jsi ale vůl :-D

25. 11. 2016 8:51

lada (neregistrovaný)

Vilen, řekl komouš s rudou hvězdou na prdeli a jitrnicí na čele:-)))

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Podnikatel.cz: Změny v cestovních náhradách 2017

Změny v cestovních náhradách 2017

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Root.cz: Firefox hodí za rok přes palubu stará rozšíření

Firefox hodí za rok přes palubu stará rozšíření

Podnikatel.cz: Dva doklady netřeba, dejte to na účtenku k EET

Dva doklady netřeba, dejte to na účtenku k EET

Vitalia.cz: Típněte to! Kde všude si už nezakouříte?

Típněte to! Kde všude si už nezakouříte?

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Vitalia.cz: Formičky naší babičky: Jak se zbavit rzi

Formičky naší babičky: Jak se zbavit rzi

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

Lupa.cz: Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Podnikatel.cz: Informovat o EET musí i e-shopy, nebo zaplatí

Informovat o EET musí i e-shopy, nebo zaplatí

Podnikatel.cz: Zařízení pro EET zbytečně, vrátí vám peníze

Zařízení pro EET zbytečně, vrátí vám peníze

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Root.cz: Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Certifikáty zadarmo jsou horší než za peníze?

Vitalia.cz: Perníčky: na uležení i hned měkké

Perníčky: na uležení i hned měkké

Vitalia.cz: Jedlé kaštany jsou trpké, je třeba je tepelně upravit

Jedlé kaštany jsou trpké, je třeba je tepelně upravit