Hlavní navigace

Otírat se o "Pakul" je povoleno?

25. 5. 2008
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 244086
S diskuzí o Národní knihovně Jana Kaplického se v poslední době veze také Kongresové centrum. Arbitr českého vkusu Milan Knížák dostal nápad - šup s knihovnou do "Pakulu". Centrum a Kaplického tak spojuje jediná otázka: "Chcete mě?"

Ředitel Národní galerie Milan Knížák měl nápad a neváhal ho prezentovat v televizi: Přestavme pražské Kongresové centrum na Národní knihovnu. Návrh Jana Kaplického, který vyhrál mezinárodní architektonickou soutěž, tak můžeme v klidu zamést pod koberec. Knížákovi se totiž stavba Kongresového centra nelíbí. Takže by se zabily dvě mouchy jednou ranou – hnusné Kongresové centrum (neboli kravské lejno mamutích rozměrů) a kontroverzní Kaplického knihovna. Bylo by však možné škodolibě poznamenat, že by si měl Knížák v době, kdy sílí kritika proti jeho působení na postu ředitele Národní galerie, spíše hledět svého. Na druhou stranu, kdo nekomentuje blob, jako by snad ani neexistoval.

Z komára udělejme velblouda… a je o čem psát

Média se návrhu chytila a zjišťovala, co si o nápadu myslí původní architekti Kongresového centra. Jaroslav Trávníček, který se na stavbě podílel, byl například podle Práva z 29.4. nápadem nadšen. Budova podle něj potřebuje novou funkci. Naopak Vladimír Ustohal prý považuje přestavbu za těžko realizovatelnou a navíc velice nákladnou.

Za Kongresové centrum se tentýž den na serveru Tyden.cz postavil projektant Jaromír Šišma. Byla by to obrovská škoda, řekl Šišma tomuto serveru. Budova nemá v Česku obdoby. Je tam jeden z pěti nejlepších akustických sálů na světě a vůbec má jedinečné technické a bezpečnostní vybavení.

Na paškál si média vzala také otázku financí. Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek na serveru Tyden.cz tvrdil, že oddlužení Kongresového centra přijde město na spoustu peněz. A autor článku dodal, že Kongresové centrum je ztrátové. Jaroslav Trávníček zas mluvil o chátrajícím Kongresovém centru, které, když se pro něj nenajde nová funkce, bude muset Praha dále dotovat (Lidovky.cz 29.4.). Jak podle autora Praha Kongresové centrum dotuje, není známo. Ani co Ježek myslí tím, že Kongresové centrum stojí Prahu peníze.

Prestižní mezinárodní akce nejsou „funkce”?

Kongresové centrum, které je největším kongresovým prostorem v Praze, čeká příští rok dostavba – ta nejen zvýší jeho kapacitu, ale také by podle informací z tisku měla snížit jeho energetickou náročnost. Stále se také hovoří o jeho prodeji.

Kongresové centrum je akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je město Praha. Hostilo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, summit NATO a chystá se na české předsednictví Evropské unii. Už tím trochu vyvrací názory, že neví, co se sebou. Minimálně při velkých mezinárodních reprezentativních akcích v Česku zjevně nemá konkurenci a politikům se hodí. A k perličkám patří, že právě v Kongresovém centru vyškrtli astronomové na Mezinárodním astronomickém kongresu Pluto ze seznamu planet.

Běžně se o Kongresovém centru psalo a píše jako o „Pakulu”, symbolu komunismu, který bojuje s dluhy a hledá svoji novou tvář. Kongresové centrum ale svoji funkci zjevně má, proto není jasné, proč by se mu měla nová funkce hledat. Stačí si, kromě uvedených akcí, otevřít internetové stránky a letmo projít program: Mezinárodní kongesy, semináře, společenské akce, koncerty, divadlo… Nezdá se, že by v Kongresovém centru nevěděli, čím budovu zaplnit a tápali v otázkách její „funkce”.

Půl miliardy do státního rozpočtu se nepočítá?

Poměrně zajímavé čtení je výroční zpráva Kongresového centra za rok 2006 (za 2007 zatím online dostupná není). „V loňském roce se akcí pořádaných v našich prostorách zúčastnilo více než 130 tisíc zahraničních delegátů. Jejich výdaje v ČR převýšily dvě miliardy korun. Daňové výnosy z kongresové turistiky – z akcí pořádaných přímo v našem centru – tak přesáhly půl miliardy korun. Tento přínos do státního rozpočtu by si jistě zasloužil silnější odezvu i od státních institucí,“ píše se tu například.

Brand24

K zadluženosti Kongresového centra podotýká výroční zpráva kupříkladu toto: „Dlouhodobé bankovní úvěry a vydané dluhopisy souvisí s rekonstrukcí a dostavbou budov
Společnosti pro potřeby konání zasedání Mezinárodního měnového fondu a skupiny Světové
banky v Praze roku 2000. Hlavním iniciátorem a objednavatelem rekonstrukce a dostavby byl stát
prostřednictvím Ministerstva financí. Vydané úvěry však stát pouze garantoval a vlastní splácení
dluhů připadlo Společnosti.“

Otři se

Zarážející je, že nejmenší potřebu vyjadřovat se k situaci a mediálním diskuzím má právě Kongresové centrum a jeho ředitel Michal Kárník. Média vesměs citovala jeho slova pro ČTK, že by přestavba byla neekonomická a Kongresové centrum je fungující objekt, který přináší peníze. Z vnějšího pohledu to vypadá, že za sebe v médiích Kongresové centrum kope zoufale málo. Ukazuje tak, že otírat se o „Pakul” je povoleno?

Jakou roli hraje podle vás Kongresové centrum v domácí kongresové turistice?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).