Patří do potvrzení o příjmech pro úřad práce daňový bonus?

Daňový bonus a přeplatek z ročního zúčtování je v poslední době aktuálním tématem. Na rozdíl od minulých let se podle některých aktuálních právních výkladů zahrnuje do čisté mzdy pro účely exekucí a insolvencí. Ale jak je to s čistou mzdou pro účely potvrzení při skončení zaměstnání? 

Čtěte také: Daňový bonus a srážky ze mzdy. Další oříšek pro mzdové účetní 

Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely 

Výpočet průměrného měsíčního čistého výdělku upravuje § 356 odst. 3 zákoníku práce. Zde se píše, že při zjišťování tohoto výdělku se odečtou z průměrného měsíčního hrubého výdělku mj. zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. 

Jak pro server Podnikatel.cz připomenul Petr Sulek z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), vybírání a placení záloh na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti upravuje § 38h zákona o daních z příjmů (daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se platí prostřednictvím záloh). V ustanovení paragrafu 35ba tohoto zákona jsou uvedeny slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Právo poplatníka na daňové zvýhodnění (slevu na dani) na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti i formu jeho uplatnění stanoví § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů. V následujících dvou odstavcích se popisuje, že slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle zákona o daních z příjmů za příslušné zdaňovací období a jestliže je nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost za zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. 

Čtěte také: Máte zmatek v průměrech u výdělků? Poradíme, jak na výpočet

Daňový bonus není součástí zálohy 

Podle vyjádření Petra Sulka tak daňový bonus není součástí zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti vypočtené podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční výdělek zjišťuje. Mluvčí doplňuje, že daňový bonus je plněním sui generis ze strany státu (nikoliv ze strany zaměstnavatele) ve prospěch zaměstnance, které nelze považovat za plnění spojené s výkonem práce zaměstnance – mzdou, která je základem pro zjištění průměrného výdělku. Při zjišťování (kalkulaci) průměrného měsíčního čistého výdělku pro pracovněprávní účely podle ustanovení § 356 odst. 3 zákoníku práce se proto do zálohy na daň z příjmu fyzických osob započítávají slevy na daních poskytované zaměstnanci (poplatníkovi) podle výše uvedených ustanovení zákona o daních z příjmů, nikoliv však daňový bonus, ujišťuje Petr Sulek. 

Kalkulace s přeplatkem z ročního zúčtování daňových záloh pro účely průměrného výdělku je podle názoru mluvčího MPSV prakticky vyloučena, neboť rozhodným obdobím pro zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely je zpravidla (předchozí) „kalendářní čtvrtletí“ (§ 354 odst. 1 a 2 zákoníku práce).

Foto:  www.isifa.com