Hlavní navigace

S odvodem záloh na daň nemusíte spěchat, máte pět dní k dobru

Autor: 258398
Dagmar Kučerová

Daň i zálohy na daň je možné platit s pětidenním zpožděním. Prodloužení splatnosti je možné vykládat jako „náplast“ na den platby daně po změnách od roku 2009. Zaměstnavatelé nemusí s odvodem záloh tolik spěchat. Pětidenní prodloužení lze využít dokonce dvakrát.

Od listopadu 2009 je dnem platby den, kdy je platba připsána na účet správce daně. Znamená to, že daně i zálohy je nutné platit s předstihem. Nyní to už ale neplatí. Mírné zpoždění je tolerováno. S účinností nového daňového řádu se lhůta pro placení daní prodloužila. Například daň z příjmu, pokud daňové přiznání nezpracovává daňový poradce, bylo letos možno bez postihu zaplatit až 8. dubna. O této skutečnosti v období zúčtování daní média průběžně informovala. Prodloužení termínu úhrady se však týká i daňových záloh. A to už si uvědomil málokdo. Čtěte více: Lhůta pro výpočet i odeslání daní je od listopadu kratší

Prodloužení termínu splatnosti daní

Podle § 252 daňového řádu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti včetně až do dne platby včetně. Znamená to, že můžeme uhradit daň minimálně s pětidenním zpožděním. Počítají se jen pracovní dny. Poté již na nezaplacenou daň nabíhá úrok. Výše úroku odpovídá reposazbě stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného pololetí, zvýšené o 14 procentních bodů. Aktuálně tedy činí 14,75 % (0,75 % aktuální reposazba + 14% zvýšení ). Čtěte také: Nepodali jste přiznání? Pokuta vás nemine a nebude zrovna nízká

Nemáte na výplaty? Vyčkejte se zálohou na daň

Obdobně to platí i u záloh na daň. Podle dostupných výkladů se úroky z prodlení uplatňují i u záloh. Platí úprava uvedená v ustanovení § 252 odst. 2 daňového řádu, tj. úroky se uplatňují počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti, potvrzuje pro server Podnikatel daňový poradce Jan Molín, ze společnosti MIVO. To může být výhodné v případech, kdy podnikatel na zálohu jednoduše zapomene nebo třeba „bojuje“ s krátkodobou platební neschopností. I pětidenní prodloužení splatnosti záloh může být přínosné. Pokud si takto podnikatel prodloužil odvod záloh ze závislé činnosti za měsíc duben, mohl bez jakýchkoliv sankcí odvést úhrn sražených záloh až 27. května 2011. Podle § 38 odst. 10 zákona o daních z příjmů totiž odvádí plátce zálohy nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. V případě dubnových výplat se tedy jedná o 20. květen a jestliže je tento termín prodloužen o pět pracovních dnů, zjistíme, že částku mohl bez postihu složit v pokladně finančního úřadu se sedmidenním zpožděním (připočítány dva dny pracovního klidu). Hovoříme však jen o dani. Ostatní srážky jako je sociální a zdravotní pojistné je nutné odvést v příslušném termínu. Na ty se legislativní úprava v podobě daňového řádu nevztahuje. Čtěte také: Okamžik „držby“ dokladu zákon o DPH nespecifikuje

Pětidenní benevolenci lze využít hned dvakrát

A aby toho nebylo málo, lze možné využít tuto pětidenní prodlevu hned dvakrát. U záloh totiž současně platí zvláštní ustanovení § 252 odst. 4 daňového řádu spočívající v uplatnění úroků z prodlení do dne splatnosti daně, na níž je záloha hrazena. Například modelově, pokud záloha splatná 15. prosince není uhrazena a 1. července 2011 je den splatnosti zálohované daně, končí tímto dnem penalizace zálohy. Úrok tedy bude počítán od 20. prosince (zjednodušeně, neřešíme pracovní a nepracovní dny) do 1. července 2011 včetně. Dále máme daň, ta je vyměřena k 1. červenci a opět zde platí pětidenní “benevolence”, takže je penalizována až od 6. července, vysvětluje Molín. Čtěte také: Kdy skartovat doklady pro daňovou evidenci?

Pokud tedy poplatník nezaplatí zálohu na daň, je v prodlení s placením zálohy, úrok se počítá od pátého pracovního dne. V okamžiku splatnosti daně je s prodlením se splatností daně, nikoliv zálohy na daň a běží nové pětidenní období.

Příklad:

Poplatník vlastní vozidla, jejichž roční sazba daně činí 7800 Kč. Měsíční zálohu ve výši jedné dvanáctiny (650 Kč) měl uhradit 15. prosince 2011. Tuto zálohu zapomněl zaplatit a zbývající částku uhradil až 5. února 2012 na účet příslušného finančního úřadu.

Protože nevíme, jaká reposazba bude stanovena pro další pololetí, budeme počítat s aktuální sazbou 14,75 %. Záloha je splatná 15. prosince, úrok bude počítán až od pátého pracovního dne, následujícího po splatnosti, tj. od 22. prosince. Splatnost daně je 31. ledna následujícího roku. Poplatník je tedy v prodlení se splatností daňových záloh 41 dní (22. 12. 2011 – 31. 1. 2012). Poté se daň stala splatnou a běží nová lhůta pro výpočet úroku z prodlení, tentokrát se jedná o prodlení se splatností daně. Úrok se opět počítá až od pátého pracovního dne, tedy od 6. února 2012.

dan_nemovitost

Výpočet úroku z prodlení zálohy: (650×14,75 % / 365) x 41 dní = 11 Kč.

Výpočet úroku z prodlení daně: úrok nebyl vyměřen, jelikož byla daň do pátého dne následujícího po splatnosti uhrazena.

Připomínáme, že úrok z prodlení nevzniká a tudíž se nepředepíše, jestliže nepřesáhne u jednoho správce daně (finančního úřadu) a jednoho druhu daně za jedno zdaňovací období částku 200 Kč. V uvedeném případě úrok předepsán nebude.
Našli jste v článku chybu?