Hlavní navigace

Která platební metoda konečně svrhne nadvládu dobírky?

 Autor: 329515
Daniel Morávek

Ještě před pár lety se očekávalo, že se v platebních metodách u e-shopů výrazně prosadí elektronické peněženky. Píše se rok 2011 a internetu v Česku stále vládne dobírka. Odborníci však nyní věří platebním branám a agregátorům.

Přestože mezi zákazníky v Česku stále vítězí jednoznačně dobírka, e-shopy by rozhodně měly nabídnout i další způsoby platby. Kromě platby v hotovosti (jestliže umožňujete osobní odběr) a převodu na účet existuje řada dalších metod, jejichž zavedení může obchodníkům až překvapivě zvýšit tržby. Nejde přitom zdaleka jen o platbu kartou, do popředí se totiž derou nové platební prostředky, které by brzy mohly převzít jednu z vůdčích rolí. Zapomeňte však na elektronické peněženky, které se v českém prostředí zatím neuchytily, budoucnost by podle odborníkům mohla patřit platebním bránám a platebním agregátorům.

Stále vévodí dobírka

Nabídka způsobů platby se samozřejmě odvíjí především od technických a finančních možností a zdaleka ne každý e-shop si může dovolit poskytnout tak široké spektrum platebních metod, jako mají třeba velké online obchody. Navzdory tomu byste neměli rezignovat s tím, že holt s převodem na účet a dobírkou vystačíte. Co zákazník, to jiná potřeba a čím menší výběr platebních metod nabídnete, tím vyšší existuje šance, že nakupující raději zamíří jinam. Čtěte více: 10 věcí, kterými v e-shopu odradíte zákazníka od koupě (2.díl)

Jak vyplývá z nedávno provedené Studie platebních metod 2011, kterou udělala Asociace pro elektronickou komerci (APEK), v současné době si e-shopy mohou vybrat z deseti různých druhů platebních metod, které bývají nabízeny za pomoci více jak třiceti produktů. Během přípravy Studie jsme si potvrdili, že nabídka na trhu platebních metod pro e-komerci je široká. S ohledem na konzervativní přístup českých zákazníků a medializaci možných rizik při nákupu na Internetu však nadále vévodí všem platebním systémům klasická dobírka, komentoval Jan Vetyška, výkonný ředitel APEK.

Platební metody v e-shopech

  • Platební karty
  • Platební brány
  • Platební agregátory
  • Nákup na splátky
  • Premium Rate SMS
  • M-platba
  • Elektronické peněženky
  • Převod na účet
  • Dobírka
  • Hotovost

Oblíbenost dobírky potvrdily i průzkumy, které se nabídkou platebních metod zabývaly. Podle interního průzkumu APEK z roku 2010 patří mezi samozřejmý standard právě dobírka a převod na účet, kterým zdatně sekunduje hotovostní úhrada při osobním vyzvednutí zboží. Úhradu platební kartou dle průzkumu poskytuje více než polovina respondentů. Zatímco v USA by se obchod bez možnosti platby kartou v podstatě nemohl provozovat, u nás je situace diametrálně odlišná, popisují autoři průzkumu.

Na druhém konci pomyslného žebříčku se pohybují mobilní platby pomocí Premium Rate SMS, které v současnosti nabízí pouze zlomek obchodníků. Důvodem pro jejich malé využití je především malý rozsah plateb a velké poplatky. Ze zaplacené částky, kterou zaplatí zákazník, si agregátor a mobilní operátor strhne poplatek za zprostředkování služby. Obchodník ve výsledku může obdržet jen 30 – 40 % z celé částky, píše ve studii APEK. Pomocí jedné SMS lze navíc platit pouze do 99 korun. I když by v letošním roce mělo dojít k navýšení limitu až na 600 korun, odborníci zvýšený zájem u tuto formu platby nepředpokládají.

Podobné výsledky poskytl i panelový výzkum mezi zákazníky, který připravil APEK ve spolupráci s agenturou Mediaresearch. Zkoumaný vzorek více než 500 respondentů potvrdil, že nejvíce využívanou platební metodou je skutečně dobírka. Výzkum též přinesl několik zajímavostí. Přestože dobírka zůstává nejpoužívanější formou úhrady, za nejpohodlnější ji zákazníci již nepovažují. Za nejpohodlnější způsob totiž označili platbu převodem přes účet. Dobírka obsadila až druhé místo a platební karty si zajistily z hlediska pohodlnosti třetí pozici. Čtěte více: Jan Vetyška: Český zákazník je náročný, e-shopy si vychoval do nadstandardních služeb

Patří budoucnost platebním branám?

Studie APEK ale nepopisuje pouze stávající situaci, nýbrž nastiňuje i očekávané trendy, u kterých by obchodníci měli zbystřit. Během následujících let by totiž mělo dojít k dalšímu pozvolnému přechodu od hotovostních plateb k dalším bezhotovostním nástrojům. E-shopaři, kteří na tento trend včas a správně zareagují, mohou získat nemalou konkurenční výhodu. Rozhodně přitom nejde pouze o platební karty, které například v případě slevových serverů už mají stejnou váhu jako bankovní převod. Podle předpokladů odborníků se budou trendy ubírat směrem k platebním branám (občas nazývaných platebními tlačítky) a agregátorům.

Zvýšený zájem o platební brány hlásí i samy banky. Náš systém ePlatby využívá asi 1000 obchodníků a ročně je přes ePlatby provedeno asi 100 tisíc transakcí. V posledních třech letech si naší platební bránu každý rok zřídí kolem stovky nových obchodníků, uvedl serveru Podnikatel.cz Tomáš Kofroň, tiskový mluvčí Raiffeisenbank. V posledních měsících zaznamenáváme vzrůstající zájem o služby online plateb jak ze strany e-shopů, tak i jejich využití. Předpokládaný nárůst počtu plateb prostřednictvím služby PLATBA 24 za 1. čtvrtletí roku 2011 bude přibližně 500 % (v porovnání s posledním čtvrtletím roku 2010), připojila se Klára Pačesová z tiskového centra České spořitelny.

Co je platební brána/tlačítko

Platební brána/tlačítko internetového bankovnictví je specifická služba provázaná s běžným internetovým bankovnictvím. Jedná se o zjednodušenou formu zadávání platebního příkazu s předvyplněnými údaji. Umožňuje obchodníkovi přijímat platby od zákazníků, kteří mají u banky provozující bránu zřízen účet s internetovým bankovnictvím.

Proces platby je poměrně jednoduchý. Zákazník vybere platbu prostřednictvím platební brány a je přesměrován do prostředí své banky. Zde zadá přihlašovací údaje, stejně jako při transakci prostřednictvím internetového bankovnictví. Na základě údajů o platbě a zboží od obchodníka je předvyplněn platební příkaz, který zákazník pouze potvrdí. Na rozdíl od běžného převodu z účtu na účet dostává obchodník informaci o platbě okamžitě, prostřednictvím komunikačního rozhraní. Pokud má obchodník účet u banky, která systém poskytuje (některé toto požadují), jsou peníze připsány na jeho účet v řádu hodin. Výše jednotlivé platby není nijak omezena.

Zdroj: APEK: Studie platebních metod 2011

Platební brány v Česku už nabízejí v podstatě všechny retailové banky. Samostatné brány mají Raiffeisenbank, ČSOB, Poštovní spořitelna, Česká spořitelna, mBank a Komerční banka. GE Money Bank, Fio banka a Volksbank umožňují platbu prostřednictvím služby PayMyWay. Čtěte více: Bez kvalitního zboží a služeb důvěryhodný e-shop neuděláte

Mezi hlavní výhody platebních bran se řadí jednoduchost, rychlost a bezpečnosti. Klient má při platbě rovnou přednastavený platební příkaz, nemusí tedy nic vyplňovat a nehrozí, že by třeba špatně vyplnil číslo účtu e-shopu nebo poslal jinou částku. Zákazník se navíc pohybuje ve známém prostředí internetového bankovnictví vlastní banky a nemusí zadávat citlivé údaje z platebních karet do neznámých platebních rozhraní. Důležitá je i rychlost převodu peněz, obchodník má peníze od klienta ihned na účtu, k převodu dochází online. Může tak ihned expedovat objednané zboží. Oproti platebním kartám mají platební brány výhodu též v transakčních nákladech, které se pohybují v závislosti na bance maximálně v jednotkách procent z objemu obchodu. Záleží ovšem též na objemu uskutečněných transakcí a jejich velikosti. Banky zpravidla sjednávají ceny individuálně s každým e-shopařem a cenu tají.

I platební brány však mají nevýhody. Jednotlivé bránu totiž mohou využívat pouze zákazníci, kteří u příslušných bank mají zřízený účet. Většina finančních ústavů navíc požaduje i po obchodnících, aby si u nich zřídili účet, bez kterého nemohou platební bránu využívat. Tento požadavek tak prodražuje využívání platebních bran. Pro menší obchodníky je tak v podstatě nemyslitelné, aby zákazníkům nabídli více než jednu bránu. Ani velcí hráči na tom nejsou lépe. Například Alza.cz nabízí pouze platební bránu Raiffeisenbank. Podobně je tam další velký obchod, nákupní galerie Mall.cz. Další gigant, e-shop Kasa.cz, zase nabízí platební bránu České spořitelny.

Pro drobnější e-shopy se tak zdá jako nejrozumnější varianta, jestliže se pro platební bránu rozhodnou, zřídit ji u banky, u které mají vedený účet. Další možností je umožnit zákazníkům platbu pomocí tzv. platebních agregátorů. Čtěte více: 10 věcí, kterými v e-shopu odradíte zákazníka od koupě (1.díl)

Platební agregátory, aneb deset plateb v jednom

Platební agregátory vlastně spojují dohromady několik platebních metod. Mezi hlavní zástupce se podle studie APEK v Česku řadí systémy PayMyWay a PayU. U prvního z nich však s malým e-shopem nepochodíte.

Co jsou platební agregátory

Platební agregátory jsou nové služby na trhu online platebních systémů, které se snaží sjednotit více platebních metod do jedné. Takové sjednocení se jeví jako logický vývoj v situaci, kdy trh nabízí celou radu platebních bran od jednotlivých bank.

Zákazník si zvolí platbu pomocí této platební metody a je následně přesměrován do prostředí své banky. Platební příkaz je systémem předvyplněn a zákazník jej pouze potvrdí. Obchodník dostane okamžitě po provedení informaci o platbě a peníze jsou mu připsány na účet u jeho banky, je-li tato součástí platebního agregátoru. Celý systém tím zjednodušuje situaci pro zákazníky, kteří nejsou omezeni tím, u které banky mají účet.

Zdroj: APEK: Studie platebních metod 2011

PayMyWay

Agregátor PayMyWay, který provozuje společnost BSC Praha, spojuje platební brány více bankovních domů. Účastníky tohoto systému však ještě nejsou všechny banky. V současnosti jej podporují zatím pouze 4 instituce. Jedná se o GE Money Bank, Fio banku, Komerční banku a Volksbank CZ. Na stránkách služby PayMyWay je uvedeno, že v současnosti probíhá jednání s dalšími bankami. Jak již bylo zmíněno výše, PayMyWay spojuje e-shopy s internetovými bankovnictvími, a to prostřednictvím univerzální platební brány. On-line platby PayMyway jsou ze strany bank garantované, což znamená, že banka garantuje odeslání peněz okamžitě poté, co ověří disponibilní zůstatek na účtu klienta.

Až potud by se zdál tento systém jako možná alternativa i pro malé obchody. Po přečtení podmínek zapojení a ceníku je však jasné, že menší e-shopy nemají šanci. „Do systému se mohou zapojit všichni zavedení obchodníci, jejichž měsíční obrat je vyšší než 1 milion Kč. Snažíme se tak vyhnout zapojení neověřených obchodníků, abychom eliminovali riziko neseriózního jednání,“ uvádí se na stránkách PayMyWay. Cena za využívání služby navíc činí 250 korun měsíčně plus provize z každé platby, která činí 1 % (s minimální hranicí dle výše platby od 10 korun do 120 korun). Není se tak čemu divit, že službu nyní využívá pouze 5 e-shopů.

PayU

PayU slouží podobně jak služba PayMyWay a sdružuje jako několik platebních možností do jednoho řešení. Na rozdíl od PayMyWay však PayU nabízí i možnost platby kartou.

Aktuálně služba nabízí tyto platební kanály:

  • Mojeplatba (Komerční banka)
  • ePlatby pro eKonto (Raiffeisenbank)
  • mPeníze (mBank)
  • rychlý online převod od GE Money Bank
  • rychlý online převod od Fio banky
  • rychlý online převod od Volksbank
  • platební karty MasterCard, VISA
  • hotovostní platba na terminálech Sazka a přepážkách České pošty

Provozovatelem platebního systému PayU je společnost Aukro s.r.o. Výše poplatků se podobně jako u bank odvíjí od průměrných plateb a měsíčního obratu. Oproti PayMyWay mohou systém PayU využívat i e-shopy s nižšími příjmy a v současnosti jej využívají desítky e-shopů. Čtěte více: Na přepravě zboží z e-shopu můžete ušetřit až desítky procent

Na českém trhu působí ale i další agregátory, jde například o službu GoPay či Garantovaná platba (Gaapa), který by podle odborníků mohl najít uplatnění především mezi aukčními servery.

Zda se naplní předpoklady autorů studie však zdaleka není jisté. V předchozí studii z roku 2007 totiž předvídali světlou budoucnost hlavně třem druhům platebních metod: platebním kartám, elektronickým peněženkám a mobilním platbám. Až na platební karty se žádná forma úhrada v českém prostředí neprosadila. Jak sama navíc přiznává APEK, i v dalších letech si udrží své výsadní postavení dobírka.

Našli jste v článku chybu?

16. 7. 2016 14:30

Marki (neregistrovaný)

Dáky za článek a za zajímavé informace.

16. 7. 2016 21:11 redakčně upraveno, důvod: Nepovolený odkaz

15. 5. 2012 0:04

Vláďa (neregistrovaný)

No myslím že důvodem jsou především podmínky poskytovatelů platebních bran, počáteční poplatky a poplatky z transakcí ... a také cena za implementaci brány do eshopu, pokud si ho obchodník nedělá sám nebo nemá k dipozici nějakej modul pro open source shopy ... Nevím jak je to teď, ale zatímco u dobírky může obchodník tyto náklady v pohodě přidat k ceně zboží (dopravné, balné, dobírka, ...), když to udělá u platby kartou, tak ho vynese z zubech buď zákazník, nebo poskytovatel brány (banka). Co je…

Podnikatel.cz: Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

DigiZone.cz: Skylink: zpožděný kanál Prima +1

Skylink: zpožděný kanál Prima +1

Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Vitalia.cz: V SAPĚ našli nelegální porážku kachen

V SAPĚ našli nelegální porážku kachen

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Vitalia.cz: Formičky naší babičky: Jak se zbavit rzi

Formičky naší babičky: Jak se zbavit rzi

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Vitalia.cz: I církev dnes vyrábí potraviny

I církev dnes vyrábí potraviny

Lupa.cz: Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Proč Stream netočí jen Kancelář Blaník?

Podnikatel.cz: Informovat o EET musí i e-shopy, nebo zaplatí

Informovat o EET musí i e-shopy, nebo zaplatí

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí