Hlavní navigace

Platíte zaměstnance správně za práci o víkendu?

31. 3. 2008
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: 258398
Povinnost vyplácet minimální výši příplatků za práci ve dnech pracovního volna stanovil zaměstnavatelům zákoník práce. Jeho novela přinesla od 1.1.2008 možnost vyplácet příplatky nižší. Naopak výplata příplatků nad stanovené minimum se může stát motivačním faktorem pro práci o víkendech.

Český název dne neděle vznikl od skutečnosti, že se v neděli obvykle „nedělá”. Právní úprava nedělního klidu byla u nás zavedena od roku 1905 a o šedesát let později (v roce 1968) bylo uzákoněno pracovní volno i v sobotu. Existuje však řada odvětví, která vyžadují pravidelnou práci i ve dnech pracovního volna.

Zákoník práce pamatuje na tyto zaměstnance mzdovou kompenzací – příplatkem k dosažené mzdě zaměstnance.

Příplatkem za práci v sobotu a v neděli se zaměstnancům kompenzuje zásah do osobního, případně rodinného života. V příplatku je vyjádřena obtížnost pracovních podmínek vyplývající z nutnosti pracovat ve dnech pracovního volna, který je pro většinu zaměstnanců dnem nepřetržitého odpočinku v týdnu.

Na jakou výši příplatků mají zaměstnanci podle zákoníku práce nárok?

Za dobu práce v sobotu a v neděli je zaměstnavatel povinen dle § 118 zákoníku práce zaměstnancům vyplatit dosaženou mzdu a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Doposud zákoník práce připouštěl kromě této výše kompenzace pouze kompenzaci vyšší, pokud tak byla stanovena ujednáním v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo mzdovém výměru zaměstnance. Novela zákoníku práce č. 362/2007 Sb. umožnila od 1.1.2008 vyplácet v souladu s kolektivní smlouvou i nižší (procentní) či pevnou sazbu příplatku.

Zaměstnancům z nepodnikatelské sféry odměňovaným platem přísluší dle § 126 zákoníku práce za hodinu práce v sobotu a v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. Možnost výplaty příplatků v jiné výši se nepřipouští.

Jsou zaměstnanci ochotni pracovat ve dnech pracovního volna?

S přitvrzováním podmínek na trhu práce, zejména pro některé kategorie prací, nabízejí zaměstnavatelé příplatky, které jdou častěji nad rámec zákonných minim. Příplatky se tak staly plnohodnotnou součástí boje o uchazeče. V některých oborech je víkendová práce brána jako samozřejmost – hospitality, cestovní ruch, zábavní průmysl apod. Pokud má někdo o tyto segmenty zájem, počítá s víkendy, uvedl pro business server Podnikatel.cz Jakub Hejsek, Branch Manager společnosti Grafton Recruitment Zájem o práci o víkendech je podle Jakuba Hejska především mezi studenty, kteří hledají částečné úvazky. Doplňují tak zaměstnance, kteří preferují „normální” pracovní dobu.

Je možný souběh příplatků za vykonanou práci?

Zaměstnanci mají podle příslušných ustanovení zákoníku práce právo na všechny složky mzdy. Náleží jim:

  • příplatek za práci v sobotu a neděli
  • plat za práci přesčas
  • příplatek za noční práci
  • příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
  • náhradní volno nebo příplatek za práci ve svátek

Zaměstnavatel je povinen všechny tyto příplatky poskytnout a nemůže je vyloučit svým jednostranným rozhodnutím (mzdový výměr, vnitřní předpis) ani ujednáním v pracovní smlouvě.

Příklady z praxe

1. Paní Máčalová pracuje v místním supermarketu. Dle rozvrhu pracovní doby pracuje 7 hodin od pondělí do pátku a 5 hodin v sobotu. Přísluší této zaměstnankyni pracovní příplatek za práci v sobotu?

Ano, paní Máčalová má nárok na příplatek minimálně 10 % průměrného výdělku za práci v sobotu, pokud nebyla v kolektivní smlouvě sjednána kompenzace v jiné výši. Skutečnost pravidelného rozvržení pracovní doby na sobotu neovlivňuje nárok na příplatek za dny pracovního volna.

2. Paní Smutná pracuje jako pedagog volného času v domě dětí. Dům dětí, jako příspěvková organizace, odměňuje zaměstnance podle zákona o platu. Zaměstnankyně se účastní příležitostných akcí pořádaných domem dětí v sobotu a v neděli. Za tyto odpracované dny si vybírá náhradní volno v následujícím pracovním týdnu.

Také paní Smutná má nárok na příplatek za práci v sobotu a v neděli, přestože si odpracované hodiny kompenzuje čerpáním náhradního volna. Jako zaměstnanci nepodnikatelské sféry jí přísluší 25 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu práce. V tomto případě však nelze v kolektivní smlouvě či jiným předpisem sjednat kompenzaci vyšší.

školení květen 24 - novinky

3. Pan Kolečkář pracuje v odvětví cestovního ruchu. Pracuje v hotelu s nepřetržitým provozem dle harmonogramu směn, včetně sobot a nedělí. Směny připadají také na noc. Má tento zaměstnanec pobírající příplatek za soboty a neděle nárok na příplatek za práci v noci?

Z dotazu vyplývá, že pan Kolečkář pracuje v sobotu a v neděli, současně může směna připadnout na práci v noci. Zákoník práce neobsahuje žádné ustanovení o souběhu příplatku, ale také tento souběh nevylučuje. Tomuto zaměstnanci náleží všechny příplatky za vykonanou práci. Obdrží tedy 10 % průměrného hodinového příplatku za práci v sobotu a v neděli, podle § 116 zákoníku práce, dalších 10 % průměrného hodinového výdělku za noční práci, pokud neobsahuje kolektivní smlouva jinou minimální výši, případně jiný způsob určení příplatku. 

Zákoník práce v platném znění

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).