Podívejte se, jak dopadlo místo, kam s oblibou chodil Masaryk, Burian či Havel

Barrandovské terasy nechal postavit v roce 1929 otec Václava Havla. Brzy po otevření si je oblíbila řada osobností, včetně herců či politiků. Dnes areál chátrá.

Je to místo, kde se scházely hvězdy stříbrného plátna, přední českoslovenští průmyslníci a politici a další osobnosti českého nejen kulturního života. Je to místo, které s velkou pompou otevíral první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a které později vlastnil poslední československý prezident Václav Havel. Je to však i místo, které se v současnosti, navzdory tomu, že jde o kulturní památku, v podstatě rozpadá před očima. A plánovaná rekonstrukce se neustále odkládá. Řeč není o ničem jiném než o Barrandovských terasách.

Čtěte také: Zašlá sláva vysočanské Pragovky. Podívejte se, jak dnes areál vypadá

Za stavbou stál otec Václava Havla

Dnešní pražskou čtvrť Barrandov proslavily především filmové ateliéry. Od 30. let minulého století však měl Barrandov i jinou dominantu. Jednalo se o komplex budov se jménem Barrandovské terasy, kterému vévodila funkcionalistická vyhlídková restaurace Terasy Barrandov. Terasy nechal postavit podnikatel Václav M. Havel (otec československého a českého prezidenta Václava Havla) poté, co se vrátil ze své cesty po USA. Na americkém kontinentu se mu totiž zalíbila restaurace Cliff House v San Franciscu, která se tyčila (a dodnes tyčí) nad Tichým oceánem a rozhodl se podobnou stavbu realizovat i v Československu.

Havel americkou restauraci pečlivě nafotil a po návratu předložil snímky architektovi Maxovi Urbanovi, který Terasy následně navrhl. Peníze na stavbu poskytl bratr Václava M. Havla Miloš Havel, který působil ve filmovém průmyslu a mimo jiné vlastnil Lucernu. Přestože mnoho lidí restauraci na vrcholu barrandovských skal nevěřilo, na podzim roku 1929 byla stavba hotova a slavnostně otevřena. Během pár dní navštívilo restauraci okolo 50 tisíc lidí.

Do plného provozu se Terasy ale dostaly až v létě 1930, kdy je navštívil také československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ten si Terasy hodně oblíbil a často do nich zavítal z Lán na soukromé i pracovní obědy. Terasy si nezamiloval jen Masaryk a Barrandov se brzy stal vyhledávaným místem pražských elit a středních vrstev. Oblibě Teras pomohlo také vybudování plovárny pod Barrandovskou skálou v roce 1930, která se stala nejmodernější plovárnou v Evropě. Nedaleko plovárny se pak nacházely tenisové kurty, hřiště na volejbal a basketbal a soukromé loděnice.

Čtěte také: Podívejte se, jak dnes chátrá kladenská Poldovka, dřívější ocelářská chlouba

Terasy si zamilovali českoslovenští herci

V roce 1937 se Terasy rozšířily o noční bar Trilobit, který býval otevřen až do ranních hodin. Do 19 hodin vyhrával na Terasách k poslechu a tanci orchestr R. A. Dvorského. Poté se část osazenstva přesunula do Trilobit baru, který navazoval na provoz restaurace. Celé oblasti též výrazně napomohlo zprovoznění barrandovských ateliérů a Terasy se tak staly oblíbeným místem hvězd československého filmu. Mezi časté návštěvníky patřil Oldřich Nový, Vlasta Burian, Svatopluk Beneš nebo Adina Mandlová. Celý projekt rovněž několikrát posloužil jako exteriér pro filmy a natočila se zda například slavná Burianova scéna z filmu Tři vejce do skla.
 

Druhá světová válka zahájila konec Teras

První problémy přinesla pro Barrandovské terasy druhá světová válka. Restaurace sice zůstala v provozu, proměnila se však klientela. Vesměs se jednalo o příslušníky německého Wehrmachtu, pro které se stal Barrandov navíc strategickým místem protiletecké obrany.

EBF

Lepší časy nepřišly ani po konci války. Po únoru 1948 byly Barrandovské terasy znárodněny a mělo z nich být vytvořeno rekreační centrum pro pracující lid. Místo “obyčejných” lidí se ale Terasy staly místem pro návštěvy komunistických pohlavárů z celého východního bloku. Komunisté ale do komplexu budov nijak neinvestovali a areál začal pomalu a jistě chátrat. Jako první přestal fungovat v 50. letech bazén, na který se zřítila skála. Dříve udržovaná a krásná zeleň zarostla a z nádherných zahrad se stalo strniště. Trilobit bar pak vydržel až do 1982. V roce 1988 se celý areál stal kulturní památkou, což však bylo již pozdě.

Samotná restaurace Terasy se ještě dožila konce vlády jedné strany, už se nad ní ale také stahovala černá mračna. Poslední menu uvařila restaurace v roce 1994. V roce 1992 byl celý komplex vrácen bratrům Ivanu a Václavu Havlovým. Ti své podíly poté převedli na manželky, které v podstatě završily zkázu Teras. Druhá manželka Václava Havla Dagmar odkoupila od švagrové podíl na Terasách a následně založila firmu Barrandovské terasy. Svůj podíl ve společnosti však v roce 2003 prodala neznámému kupci. To už byl celý areál chudší o Trilobit bar, který shořel v roce 2001. Nový majitel společnosti Barrandovské terasy plánoval rekonstrukci objektu a jeho rozšíření, doposud ale zůstává pouze u slov. Z dřívější barrandovské chlouby jsou tak v současnosti trosky.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 7. 2015 14:07

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení Instagram pro firemní i osobní marketing

  •  
    Jak zakládat a používat účty.
  • Jak publikovat a vyhodnocovat.
  • Jak si poradit s hastagy.

Detailní informace o školení Instagram»

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+