Hlavní navigace

Podnikatelé nevymáhají sankce, nezaplacené faktury je ale mohou zničit

6. 3. 2013
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: http://www.isifa.com
Většina podnikatelů neuplatňuje vůči svým odběratelům sankční úroky. Kvůli špatné platební morálce dlužníků jim pak hrozí i druhotná platební neschopnost.

Počet podnikatelů, kteří jsou nuceni ukončit svoji činnost, opět vzrostl. Častým důvodem je druhotná platební neschopnost. Není se čemu divit, podle údajů společnosti OMEGA solutions je každá třetí faktura zaplacena s více než 30 denním zpožděním. To má dopad především na menší firmy a osoby samostatně výdělečně činné, které nemají vybudovanou dostatečnou finanční rezervu a na včasně placených fakturách jsou závislí.

Špatnou platební morálku svých odběratelů ale často podporují sami podnikatelé, kteří ji tolerují. Většina subjektů má ve smlouvách zaveden takzvaný sankční úrok. Ten je uplatněn v případech, kdy jsou faktury placeny se zpožděním. Nejčastěji se jedná o 0,05% z dlužné částky za každý den zpoždění, říká Bedřich Vít, ředitel společnosti OMEGA solutions. 98% podnikatelů ale sankční úroky nevymáhá. Jde především o malé podnikatele, kteří se bojí, že by jejich využití mohlo narušit vzájemné vztahy.

Ilustrační obrázek.
Autor: http://www.isifa.com

Ilustrační obrázek.

Vymáhání sankcí přitom pomáhá zlepšit platební morálku dlužníků. A navíc, ačkoli se úrok 0,05 % může zdát jako malá částka, v konečném důsledku nejde o zanedbatelnou položku. Podle statistik společnosti OMEGA solutions se OSVČ každý rok připraví průměrně o 86 000 korun. U firem se pak tyto sankce mohou vyšplhat na statisíce. Čeští podnikatelé se stále zaměřují na generování obratu s vírou, že každý klient je dobrý. Neuvědomují si ale, že dobrý klient je ten, který opakuje své nákupy, ale také za ně v čas a řádně platí, dodává Bedřich Vít.

Daně x

Co na to platné zákony

Úrok z prodlení je sankční institut, který postihuje nedodržení splatnosti pohledávky. Může být uveden přímo ve smlouvě nebo je možné využít výši úroku stanoveného dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. V takovém případě je výše úroku z prodlení stanovena ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Právo na sankční úrok vzniká věřiteli přímo ze zákona. Smlouva tedy nemusí sankční úrok obsahovat a přesto je tento institut využitelný.

Úrok z prodlení se počítá za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (ode dne následujícího po dni, kdy mělo být nejpozději zaplaceno) do uspokojení pohledávky, tedy do dne zaplacení.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).