Podnikatelé umí z periferie udělat místo, do kterého zve i The New York Times

Stačí pár nadšených lidí a z ulice, která byla jen pro ostudu, je nové centrum. Zásluhu na tom mají zdejší podnikatelé. Pojďte se podívat do Krymské ulice.

Před pěti lety byla Krymská ulice v pražských Vršovicích ospalou špinavou dírou. Kromě starousedlíků ji znali snad už jen gambleři, prodejci a uživatelé drog a policie. Kdo tu nebydlel, raději si trochu zašel, než aby si to domů namířil přes Krymskou. Nechvalná pověst ale ulici paradoxně prospěla. Klesly v ní ceny nájmů a začala přitahovat mladé a kreativní lidi, kteří si v ní začali otevírat své podniky. A dnes, v roce 2015, už je Krymská legendou. Mnozí ji přirovnávají k takovým fenoménům jakými jsou Kreuzberg v Berlíně, Montmartre v Paříži, Bricklane v Londýně nebo East Village v New Yorku. Křivolaká ulice plná parkujících aut, domů s omlácenými fasádami a asfaltem plátovaným dlážděním si stále udržuje svoji syrovost, ale i tak se nedávno dostala na prestižní seznam amerického deník The New York Times, který ji zařadil mezi dvanáct nejpopulárnějších ulic Evropy. A to díky zdejším podnikatelům, kteří se nebáli přijít na periferii a vtisknout jí nového ducha.

Začal to Shakespeare, ale důležitější byl Kobza


Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed

Mark Divo ve své pracovně, v prostoru zvaném obytná socha. 

Vůbec prvním podnikem v Krymské byla kavárna s knihkupectvím Shakespeare a synové, která ale po několika letech svého provozu zanikala. V tu dobu se na scéně objevil muž, který je dnes považován za zdejšího průkopníka. Shakespeare tomu místu dal nějakou energii, ale když ho původní majitelé pouštěli, tak už nefungoval. Já se o tom prostoru dověděl díky kamarádům a jelikož to nebyl špatný prostor, rozhodl jsem se tu otevřít svůj vlastní podnik kavárnu Café V lese. Krymská tehdy ještě nebyla tou Krymskou a šlo spíš o náhodu než záměr. Mám hodně kamarádů, kteří by do mojí kavárny chodili kamkoli. Kdybych ji otevřel v Karlíně, šli by ni do Karlína, popisuje kavárník Ondřej Kobza

Postupem času se zde začaly otevírat další podniky všeho druhu. Vedle klubů a barů jsou tu i veganské restaurace Plevel, centrum jógy, reklamní agentura Družina nebo krejčovský podnik zvaný Strojovna. Bydlela jsem poblíž a znala jsem Krymskou i pár majitelů místních podniků už delší dobu. Bylo evidentní, že její popularita poroste, a zrovna v tu chvíli se nabízel volný prostor k pronájmu. K tomu všemu jsem přemýšlela, že bych si z jistoty zaměstnaneckého poměru chtěla zkusit splnit svůj sen a otevřít vlastní podnik, vypráví, co ji do Krymské přivedlo, Martina Novotná ze Strojovny. Před rokem a půl se tu otevřelo také dětské knihkupectví Baobab. Přišli jsme do Krymské ne kvůli její pověsti. Věděli jsme o zdejším trendu, ale zároveň nás lákal dostupný nájem. Tyto dvě věci se hezky spojily a bylo rozhodnuto, říká Kristýna Svatá z Baobabu.

Psali jsme: Městská cyklistika významně podporuje obchody. Profitují z ní v New Yorku

Pionýrská léta, kdy tu zákazníků příliš nebylo, už má Krymská za sebou. Nemůže se ale vyrovnat velkým a zavedeným bulvárům plných Pražanů a turistů. Proto se nabízí otázka, jak dlouho trvá na takové ulici rozjet podnik? A nebyla lokalita spíše překážkou? My bychom rádi přivítali všechny. Necílíme jen na lidi, kteří do Krymské chodí kvůli její atmosféře. Spousta našich zákazníků o ní ani neví, a přichází sem jen proto, že mají rádi nakladatelství Baobab a našli si nás. Když jsme tu otevírali, měli jsme už vybudované jméno. To nám pomohlo. Kdybychom byli jen knihkupectví, bylo by to určitě složitější, zamýšlí se Kristýna Svatá. Problém se zákazníky neměla ani Martina Novotná. A to proto, že podnik, který by nabízel kompletní služby jako opravy a úpravy oděvů, zakázkovou výrobu, kurzy, pronájmy a tak dále na jednom místě, široko daleko není. Asi by trvalo déle rozjet bar, kavárnu nebo hospodu, kterých už je tu poměrně dost. Ale ani to, jak se ukazuje, není nemožné, dodává Martina Novotná.

Pospolitost podporuje podnikání

Tím, co dělá z Krymské Krymskou, je oživování uličního prostranství. Jak se během posledních let ukázalo, jde to i bez nákladných investic do domů a ulice jako takové. Stačí jen občanská aktivita, respektive pár nadšených podnikatelů, kteří se nebojí vyjít se svým artiklem a uměním na chodník. Dveře jsou tady obrazně, ale i v reálu otevřené prakticky kdykoli a komukoli. Důkazem je i umělecký salon a výstavní prostor The Solution. Živé centrum umění založené Markem Divem nabízí každý měsíc výstavu jednoho místního a jednoho světového umělce. The Solution je inspirována světovými nezávislými centry a už jen pohled dovnitř člověka přenese do zcela jiného časoprostoru.

Největší ohlasy mají u lidí pravidelná sousedská setkání pod názvem Korso Krymská. Funguje tu synergický efekt. My podnikatelé se scházíme, řešíme program každé pouliční akce a kooperujeme. Hašteřivost a rivalita tady není. Objeví se jen občas, kdy se otevře podnik až příliš podobný některému z těch, který tady už je, říká kavárník Ondřej Kobza.

Dále čtěte: Kulturní a kreativní ekonomika. Když jedna plus jedna jsou tři

widgety

Nelze opomenout, že zdejší starousedlíci měli s některými podniky problém. Vadil jim typ lidí, kteří do nich chodí, rušil je noční hlahol na ulici. Ale to je daň za oživení jejich ulice. Jisté napětí mezi lidmi zvyklými na totální klid v zapadlé ulici a nadšenými podnikateli stále existuje, ale pomalu se otupuje. A to i díky tomu, že Krymská je dnes bezpečnou lokalitou. Její někdejší divokost připomínají už jen bezpečnostní kamery chráněné mohutným mřížovým. Dnes je z Krymské nové centrum umění, zábavy i běžného byznysu.

Podle zdejších podnikatelů je možné tímto způsobem oživit i jiné zapadlé ulice a veřejná prostranství s nevalnou pověstí. Ideální je podle mě začít právě nějakým barem nebo kavárnou, kde vznikají všelijaké nápady, zkrátka místem pro setkávání lidí. K úspěchu bude předurčen i podnik, který si otevře veřejně známá osoba nebo osoba známá jisté skupině lidí. Určitě se uchytí všelijaké služby, které z ulic měst také pomalu mizí a soustředí se do velkých nákupních center, myslí si Martina Novotná. Ondřej Kobza dá hodně na aktivity, které místu dodají tvář. Podle něj to ale chce spolupráci alespoň dvou nebo tří podniků a hlavně motivaci a chuť tvrdě zapracovat. Ano, musí se sejít lidi, které spojuje jedna idea. Musí do toho dát vlastní energii a nic si od toho neslibovat. Na začátku jde o dobrovolnou práci ve jménu oživování ulice, která se nemusí hned vrátit, dodává Kristýna Svatá.

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+