Podnikatelům hrozí, že budou muset zaměstnancům proplácet první tři dny nemoci

Poslanecká sněmovna nechala včera projít do druhého čtení novelu zákoníku práce, která ruší karenční dobu a zavádí náhradu mzdy od prvního dne nemoci.

Zaměstnavatelé možná budou muset proplácet zaměstnancům náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Do druhého čtení totiž včera prošla novela zákoníku práce z pera komunistických poslanců, která ruší tzv. třídenní karenční dobu.

Čtěte také: Náhrada mzdy se v roce 2015 zvyšuje, dobrovolné pojištění se ruší

Zaměstnavatelům se prý zrušení karenční doby vrátí

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek

Do druhého čtení se včera dostala novela zákoníku práce, která ruší karenční dobu. Normu, kterou předložili komunističtí poslanci, podpořila kromě KSČM i většina poslanců ČSSD, Úsvitu a také Jan Bartošek z KDU-ČSL. Poslední zmiňovaný se však zřejmě spletl, jelikož předtím ve sněmovně vystoupil a podporoval zamítnutí zákona v prvním čtení.

Podle předkladatelů zákona snížila karenční doba zajištění zaměstnance v nemoci a zvýšila administrativu jak u lékařů, tak u zaměstnavatelů i správ sociálního zabezpečení. Zvlášť nepříznivý byl dopad pro zaměstnance s nízkými příjmy a zaměstnanců sociálně slabých (zejména matek samoživitelek), píše se v důvodové zprávě.

Autoři novely sice připouští, že by zrušení karenční doby dopadlo na podnikatele, negativní účinky by však byly údajně z části kompenzovány. Zaměstnanec nebude okolnostmi nucen i v době nemoci jít do práce zamezí šíření nemocí na pracovišti a zaměstnavatel se tak nebude muset vypořádávat v době epidemií s tak masivním úpadkem produktivity, vysvětluje se v důvodové zprávě. Konkrétní čísla sice důvodová zpráva neuvádí, ale při projednávání se nejčastěji skloňovalo číslo 9 miliard korun, na které by opatření podnikatele vyšlo.

Vývoj nemocenské od roku 2007

Karenční doba byla poprvé zavedena v lednu 2008, do té doby dostávali zaměstnanci, které postihla choroba, 25 % denního vyměřovacího základu v prvních třech dnech. Karenční doba se ale nelíbila Ústavnímu soudu ČR, a proto ji s platností od konce června zrušil. Vzhledem ke zdlouhavosti legislativního procesu se nepodařilo politikům hned prosadit změnu na stav jako v roce 2007. Návrat na 25 % v prvních dnech nemoci začal platit až od září a do té doby se v prvních dnech stonalo za 60 %, které se platily i od 4. dne nemoci. Od září do prosince 2008 se pak v první třech dnech platilo opět 25 %.

Tento problém by mohl nastat i v případě schválení stávající novely. Novela totiž pouze ruší příslušný odstavec o karenční době a pokud by byla schválena ve stávajícím znění, museli by zaměstnavatelé v prvních třech dnech platit 60 %.

EBF16

Čtěte více: Zase změna: Za 60 % se první dny stoná jen do konce srpna

Na začátku roku 2009 došlo k další změně, kdy se třídenní karenční doba opět zavedla a povinnost platit nemocenskou (nově „náhradu mzdy“) nemocnému zaměstnanci přešla v prvních 14 dnech na bedra podnikatelů. Od roku 2011 do roku 2013 navíc museli zaměstnavatelé poskytovat náhradu mzdy až do 21. dne pracovní neschopnosti.

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 10. 2015 23:43

Poradna – pokud si nevíte rady

Další poradny Nové téma

Školení Správa Stránek na Facebooku

  •  
    Jak pokročile spravovat Stránku, Události, Skupiny.
  • Jak tvořit i netvořit příspěvky.
  • Jak nepřijít o účet, nenaletět a neztratit všechno.

Detailní informace o školení Správa stránek na Facebooku »

Sledujte Podnikatel.cz

Facebook Twitter Google+