Podnikejte jako rovnocenní partneři – s.r.o. versus sdružení

Nejjednodušší a nejdostupnější formou spolupráce je sdružení fyzických osob. Je zakotveno v občanském zákoníku § 829 a následující. Jedná se o spolupráci dvou a více fyzických osob, které se sdružují za účelem naplnění sjednaného účelu. Zakládá se na základě smlouvy o sdružení, ve které je nutno stanovit veškeré náležitosti, jež nejsou stanoveny zákonem (správce majetku, podíly na majetku, rozhodovací pravomoci, podmínky vyloučení účastníků, vypořádání). Sdružení nemá právní subjektivitu a tedy ani způsobilost k právům a povinnostem. Účastníky sdružení mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. Veškeré právní úkony činí sami účastníci. Ze závazků vůči třetím osobám jsou všichni účastníci zavázáni společně a nerozdílně. Toto ručení nelze omezit ani ve smlouvě o sdružení (případná omezení nemají žádnou právní účinnost).

Co vedlo podnikatele k založení sdružení prozradil serveru Podnikatel.cz Petr Mošovský z Damotrans Cheb: K založení našeho sdružení fyzických osob jsme se rozhodli proto, abychom si vyzkoušeli v praxi společné podnikání, než založíme „s.r.o.“, takže je to pro nás takový praktický test „společného podnikání v jednodušší formě“, kterou můžeme začínajícím podnikatelům jenom doporučit.

Každý plátce DPH, který je účastníkem sdružení, je povinen postupovat podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Je nezbytné určit účastníka sdružení, který povede jak daňovou, tak účetní evidenci. Důležité je také ustanovit ve smlouvě způsob rozdělování příjmů a výdajů.

K zániku sdružení dochází:

• pokud po vystoupení nebo vyloučení účastníka zbývá pouze jediný účastník,
• uplynutím doby, pro kterou bylo sdružení založeno,
• splněním účelu, pro který bylo sdružení založeno,
• dohodou účastníků,
• z jiných důvodů určených ve smlouvě o sdružení.

Výhody:

• lze spojit několik podnikatelů bez zdlouhavého zakládání nové obchodní společnosti,
• lze se sdružit pouze na konkrétní projekt, vymezený účel či časově omezený úsek,
• není nutný žádný základní kapitál,
• vede se zpravidla pouze jednoduché účetnictví (protože se jedná o sdružení fyzických osob).

Nevýhody:

• jednotliví účastníci sdružení ručí celým svým majetkem za závazky sdružení,
• všichni účastníci sdružení ručí za závazky sdružení nerozdílně,
• sdružení nemá právní subjektivitu, účastníci musí vystupovat svým jménem, nebo jménem jednoho z nich,
• pokud je alespoň jeden člen sdružení plátcem DPH, pak i ostatní účastníci sdružení mají povinnost se k této dani registrovat.

Druhou, již finančně náročnější možností (min. základní kapitál u s.r.o. je 200 000 Kč), je založení obchodní společnosti. Společnost s ručením omezeným je nejjednodušším typem kapitálových společností a je také nejčastěji volenou formou právnické osoby pro podnikání, zejména pro malé a střední podniky. Právní úprava je zakotvena v obchodním zákoníku v §105 a následujících. Zakládá se společenskou smlouvou. Lze ji založit i na jiné účely než pro podnikání. Společnost již má stanovenou určitou organizační strukturu, čímž se minimalizují nedostatky z předchozí formy podnikání, kde je nutné všechny činnosti a vztahy vymezit ve smlouvě o sdružení.

Výhody:

• omezené ručení za závazky společnosti (jen do výše všech nesplacených vkladů),
• dlouhodobá životnost společnosti (při odchodu společníka nehrozí její zrušení),
• může být založena i jen jednou osobou,
• do společnosti je možné vložit i nepeněžitý vklad.

Nevýhody:

• nutný základní kapitál,
• nutnost vedení účetnictví,
• zisk se zdaňuje sazbou pro právnické osoby,
• administrativní náročnost při zakládání a řízení společnosti.

Jistým kompromisem by mohla být veřejná obchodní společnost, která spadá do skupiny osobních společností. Postavení v.o.s. je upraveno v obchodním zákoníku §76 a následujících. Alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společně a nerozdílně celým svým majetkem. Proto ani není zákonem stanovena minimální výše základního kapitálu. Zakladateli mohou být jak fyzické, tak právnické osoby.

Výhody:

• není nutný počáteční kapitál,
• zisk se nejdříve rozdělí mezi společníky a teprve potom se zdaňuje sazbami určenými pro daň z příjmu fyzických osob,
• společenská smlouva nemusí být sepsána notářským zápisem,
• jednoduché vystoupení společníka ze společnosti.

Nevýhody:

• pro společníky platí zákaz konkurence,
• společnost lze založit pouze pro účely podnikání,
• každý společník ručí za společnost celým svým majetkem,
• problémy při zániku předposledního společníka.