Hlavní navigace

Pokud úřady „klekly“ neprávem „jen“ na 19 firem, pak zajišťováky raději zrušme

21. 9. 2017
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
[KOMENTÁŘ] Pokud je podle ministra financí Ivana Pilného 19 neprávem odsouzených firem „jen“, pak by snad bylo lepší zajišťovací příkazy úplně zrušit.

Některé firmy totiž zajišťováky neoprávněně zcela zlikvidovaly, a pokud to ministr financí a šéf finanční správy považuje za drobnost, je lepší jim tento nástroj smrti odejmout.

„Jen 19 firem bylo odsouzeno neprávem“

Ministr financí na úterním jednání Rozpočtového výboru hájil postupy finanční správy u zajišťovacích příkazů. V rámci následného rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) pak uvedl několik věcí, které jsou buď cynismem nejvyššího ražení, nebo naprostým nepochopením toho, co vlastně zajišťovací příkazy znamenají a co způsobují. Je zřejmé, že pro některé firmy to znamenalo neoprávněnou likvidaci. Za to jsem se omluvil a snažíme se to minimalizovat, řekl Ivan Pilný v rozhovoru pro HN. Už tato věta je na pováženou, třešničku na pomyslném dortu arogance však tvoří následující Pilného doplnění: Jen devatenáct z nich bylo odsouzeno neprávem.

Podle Pilného je tedy 19 neoprávněně (nespravedlivě, chybně atd.) odsouzených firem vlastně dobrým výsledkem. Je to jen 19 firem (se stovkami zaměstnanců), na které finanční správa „klekla“, přestože tak učinit dle zákona neměla. Sorry jako, je to jen 19 firem. Pilný se tím přidal k argumentační aroganci šéfa finanční správy Martina Janečka, který už od počátku hájí zajišťovací příkazy podobně. Pár chyb jsme udělali, ale jde pouze o zlomek procent, takže se vlastně nic neděje. Od roku 2013, z celkového počtu pěti tisíc zajišťovacích příkazů, je jen v sedmi případech zrušil Nejvyšší správní soud, napsal například na začátku června Janeček.

Problematika zajišťovacích příkazů na serveru Podnikatel.cz:

I jedna neprávem zlikvidovaná firma je průšvih

Místo toho si ale ministerstvo financí a finanční správa vymýšlí všechna možná i nemožná zdůvodnění, proč je 19 neoprávněně postižených firem dobrý výsledek. Všechny hlasy, které upozorňují na to, že i jedna neoprávněně zlikvidovaná firma je neospravedlnitelný průšvih, pak vedení ministerstva a finanční správy zlehčují. Mediální štvanice a výroky, že finanční úředníci vykonávají tresty smrti, se mi zdají absurdní, uvedl například Pilný.

Ano, je pravda, že ne vždy musí zajišťovací příkazy znamenat konec firmy. Například u 20 největších daňových dlužníků byly vydány zajišťovací příkazy u 11 z nich a 5 firem skončilo v insolvenci. Ani neoprávněně uvalené zajišťováky naštěstí nepřinesly likvidaci všech firem. Bohužel pro některé, jako například u firmy Autotrans Petrol či FAU, konec společnosti znamenaly. V těchto případech skutečně finanční úředníci trest smrti firmy vykonali, a to neoprávněně. Jediné, co je absurdní, že si to Ivan Pilný a jemu podobní nechtějí připustit.

Jak už autor tohoto komentáře napsal před časem, i jedno neoprávněně zlikvidované podnikání je obrovská chyba, která by měla vést k naprostému přehodnocení přístupu finanční správy a k zamyšlení se zákonodárců nad tímto institutem. Už při jedné podobné chybě by měla finanční správa vyvozovat osobní důsledky a také změnu praxe a stát podnikatele iniciativně odškodnit a snažit se co nejvíce situaci napravit. O tom, že by si všichni měli sypat popel na hlavu a omlouvat se od rána do večera, netřeba mluvit.

Zajišťovací příkazy se musí radikálně změnit

Před týdnem sice finanční správa zveřejnila, že bude postupovat u zajišťovacích příkazů vstřícněji a že změní metodiku, je ale otázkou, zda to bude dostačující. Z rétoriky vedení ministerstva financí a finanční správy totiž vyplývá, že si chyby neuvědomují a že výraznější změny odmítají. Ukazuje to i analýza zajišťovacích příkazů vydávaných Finanční správou ČR, kterou v té souvislosti finanční správa zveřejnila.

V analýze, kterou vytvořila sama finanční správa, například v závěru uvádí: Z výše popsané provedené komplexní analýzy zajišťovacích příkazů a dílčích závěrů tedy vyplývá, že s tímto nástrojem se ve správní praxi pracuje obezřetně a účelně. Nedochází k eskalaci zajišťovacích příkazů a nebyla potvrzena závažná pochybení přisuzovaná Finanční správě ČR. Naopak je nutné konstatovat, že Finanční správa ČR svou správní praxi precizuje.

Vzhledem k tomu, že díky „precizovaní správní praxe finanční správy“ bylo zlikvidováno několik firem, aniž by si ministerstvo a finanční správa byly schopné přiznat, že jde o problém první kategorie, stojí za vážné zamyšlení, zda raději institut zajišťovacích příkazů výrazně nezměnit, nebo dokonce zcela nezrušit. Kontrola nad vydáváním zajišťovacích příkazů by se minimálně měla přenést pod soudy, a to ještě před jejich vydáním.

Brand24

Tuto možnost zmínil v rozhovoru pro server Podnikatel.cz ostatně i Karel Šimka, soudce Nejvyššího správního soudu, který nastínil i jinou alternativu. Další cestou, kterou se lze vydat, je i pro dosud nesplatné daně zřizovat zástavní práva k existujícímu majetku podnikatele, bez toho, abychom museli nejprve vydat univerzální a i jinak než zástavou exekvovatelné zajišťovací příkazy, dodal Šimka. Každopádně je lepší, když státní kase unikne několik miliardy korun, než aby úřady zničily někoho, kdo nic špatného neudělal.

Čtěte také: Jak změnit zajišťovací příkazy, aby nelikvidovaly poctivé podnikatele?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).