Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Porevolučním firmám hrozí krachy. Víme proč a jak tomu zabránit

Autor: http://www.isifa.com
Zdeněk Vesecký

Malé a střední podniky často fungují na velmi organické bázi a nemají jasně specifikované cíle. V následujícím desetiletí se to může stát důvodem jejich krachu.

Strategické plánování, tedy vize na tři až pět let dopředu, drobní živnostníci nebo menší firmy z různých důvodů vůbec neřeší. Uvádějí, že na to nemají finance, nebo že se zjištěnými výsledky neumí dál pracovat. Dosud se o strategickém řízení mluvilo hlavně v souvislosti s velkými firmami. Přitom je ale dokázáno, že výrazně podporuje konkurenceschopnost i u malých podniků, na které trh klade stále větší nároky. 

Je to důležité kvůli tomu, že česká ekonomika stojí právě na malých a středních podnicích. Ty tvoří 99 % všech registrovaných firem a výrazně podporují konkurenceschopnost státní ekonomiky. 95 % z této drtivé většiny představují mikrofirmy do deseti zaměstnanců. Na webu Ministerstva průmyslu a obchodu stojí, že takzvané SME podniky (malé a střední podniky), které zaměstnávají do 250 lidí, poskytují více než 60 % všech pracovních příležitostí, mají 50% podíl na dovozu a vytváří 54 % celkové přidané hodnoty. Krom toho se chovají výrazně společensky odpovědněji než velké korporace a přispívají k obnově střední třídy. Proto je nutné, aby tento výrazný segment fungoval.

Pro podnikatele je důležitější současnost

Standardní manažerský přístup doporučuje stanovovat si jasné cíle v časových horizontech a ty naplňovat. Situace v malých a středních firmách je ale specifická. Takové podniky musí mnohem více reagovat na změnu prostředí a podmínek. Nelze jim doporučovat, aby se řídily stanovených plánů v okamžiku, kdy se objeví tržní příležitost. Pro živnostníky je důležité ji ihned zmapovat a dokázat využít. Dlouhodobé horizonty se navíc v dnešním turbulentním prostředí zkracují. V budoucnosti je příliš neznámých, a proto se průměrná doba strategického řízení zkracuje na dva až pět let, říká hlavní koordinátorka projektu Alena HanzelkováProto vzniká mezinárodní projekt, který je má na rizika nesystémového plánování a stanovování cílů, upozornit. 

Ilustrační obrázek.
Autor: http://www.isifa.com

Na absenci strategického řízení může firma dojet. Ohroženy jsou hlavně podniky, kde dochází ke generační obměně.

Projekt na podporu strategického řízení malých a středních podniků řídí BIBS – vysoká škola společně s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČRAsociací POPAI a Mendelovou univerzitou v Brně. Je spolufinancován z evropských fondů a podle Evy Svobodové, generální ředitelky Asociace malých a středních podniků a živnostníků, budou tyto prostředky konečně moci prakticky využít i malé firmy: Ačkoli se neustále mluví o podpoře podnikání strukturálními fondy, realita je zcela odlišná. Malé firmy nemají na čerpání těchto peněz dostatečné kapacity ani znalosti. Neví, jak zpracovat a kde předložit své projekty. Podle analýz proto bylo do současné doby podpořeno jen kolem 4000 firem. V přepočtu se jedná pouze o půl procenta všech subjektů.

Projekt bude mít podobu online portálu, kde se podnikatelé budou moci seznámit s jednotlivými kapitolami strategického řízení podniků. Materiály budou sestaveny v podobě jasných příkladů na základě právě probíhajícího průzkumu a bude možné se k nim dostat zcela bezplatně.

Pro podnikatele je důležitější současnost

Projekt na podporu strategického řízení malých a středních podniků nabídne kromě klasického e-learningu také benchmarkový skóring. Firmy budou moci na základě dat porovnat svou konkurenceschopnost s dalšími 1200 podniky z nejrůznějších oborů. Odhalené slabiny jsou pro podnikatele často nejsilnějším motivem k dohnání konkurence, dodává Eva Svobodová z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Proces strategického řízení spočívá ve třech základních bodech:

1. Zhodnocení situace – kde se firma nachází, jak se tam dostala 

2. Stanovení cílů – kam by se firma měla dostat ve stanoveném horizontu

3. Cesta – jak lze stanovených cílů dosáhnout s ohledem na nějvětší efektivnost

Data se budou sbírat a vyhodnocovat celý tento rok v České republice, na Slovensku, ve Švédsku a Finsku. Severské státy byly vybrány kvůli tomu, že jsou podobně jako my a Slovensko malými otevřenými ekonomikami závislými na exportu. Srovnání tedy bude relevantní. Svou roli hraje i velký prvek inspirace, protože podnikatelský sektor je ve Skandinávii velmi dobře rozvinutý a podnikatelé mají mezi obyvateli dobrou image, říká Alena Hanzelková z BIBS. A Daniel Jesenský, viceprezident Asociace POPAI, doplňuje: Ve Finsku a Švédsku navíc dobře funguje vysoké ekonomické školství. Je hodně zaměřeno na podnikatelský sektor. Skrze státní vzdělání se tam snaží pomáhat živnostníkům. V České republice jdeme především po linii korporací a malé a střední podniky opomíjíme.

E-learningový portál o strategickém řízení podniků svou činnost zahájí koncem roku 2014. Podle jeho autorů to bude nejvhodnější doba, protože se malé a střední firmy blíží do kritické fáze.

Rizika příštích let

Po revoluci v roce 1989 začali podnikat především lidé ve věku od 30 do 40 let. Znamená to, že se pomalu blíží do důchodového věku a budou své firmy předávat mladší generaci. Mezigenerační předání je ale pro firmy kritickým bodem a 75 % z nich na něm podle celosvětových průzkumů ztroskotá. Krachují i firmy, které do té doby prosperovaly. Mezigenerační předání je jednou ze součástí strategického řízení a musí být náležitě připraveno. Není to jen o předání akcií, ale také o průběžném budování pozice nových manažerů, předávání kontaktů a utužování obchodních a sociálních vazeb. Příprava v časovém rozmezí deseti let není vůbec přehnaná, říká k problematice Daniel Jesenský.

Projekt se bude zabývat také problematikou nastavování cílů a pomůže v propojování osobních a podnikatelských vazeb ve firmách rodinného typu. To musí mít jasná pravidla zvlášť ve chvíli, kdy firma prosperuje.

EBF17 tip Šulák

Posledním důležitým aspektem je celková podpora podnikání, protože mladí absolventi škol o něj jeví stále menší zájem. Studenti jsou už od třetího ročníku vysoké školy oslovováni velkými korporacemi, které jim nabízí stáže a stipendia. V tom jim malé podniky nemohou konkurovat. Nabízí ale větší prostor k osobní realizaci a jsou také často kreativnější, komentuje Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Mladí lidé na sebe nechtějí brát riziko podnikání i z toho důvodu, že po absolvování školy se jim vlastní podniky rozjíždí kvůli nedostatku financí těžko. Banky je nechtějí podporovat bez náležité praxe. Svou roli hraje podle Asociace také určitá pohodlnost a současný trend, kdy se mladí chtějí prezentovat vizitkou se jménem známé firmy a mít rychlou možnost kariérního postupu.

Našli jste v článku chybu?