Ministerstvo financí zapracovalo připomínky do zákona o evidenci tržeb. Některé věci se vyjasnily, nad některými však stále visí otazník. Například nad tím, koho všeho se nakonec elektronická evidence tržeb (EET) dotkne. Že nejsou řemeslníci a další podnikatelé na pořadu dne, totiž není úplná pravda. Připravili jsme přehled, co se všechno v návrhu zákona změnilo.
Pro porovnání čtěte: S elektronickou evidencí se pojí novinka, zákazníci budou muset převzít účtenku
Základ se nezměnil
Kdo v posledních týdnech sledoval prohlášení politiků a podnikatelských svazů ohledně EET, jistotu příliš získat nemohl. Každý totiž říkal něco jiného a často i protichůdného. Před pár dny nicméně ministerstvo financí ukončilo připomínkové řízení a návrh zákona upravilo. Oproti původnímu návrhu, který ministerstvo připravilo, došlo k řadě změn.
Čtěte také: Ministerstvo financí reaguje na kritiku. Mění zákon o evidenci tržeb
Co se týče vymezení evidovaných tržeb, k žádné výrazné změně nedošlo. Stále platí, že za evidovanou tržbu se považuje platba poplatníkovi (příslušnému podnikateli), která je uskutečněna prostřednictvím:
- a) hotovosti,
- b) bezhotovostního převodu peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat,
- c) šeku,
- d) směnky nebo
- e) jiných forem, které jsou stranami vnímány jako prostředek placení mající charakter obdobný prostředkům a) až d).
V písmenu e) se rozumí platby obdobné výše uvedeným platbám (např. dárkové karty apod.). Tím není rozuměn převod z účtu na účet, inkaso či akreditiv. Pod uvedenou definicí se rozumí zahrnout např. karty akceptované širšímu okruhu osob, jejichž vydavatel není poskytovatelem poštovních služeb,
vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě.
V zákoně nicméně ještě přibylo ustanovení, které stanovuje, že evidovanou tržbou je jen platba, která zakládá rozhodný příjem. Rozhodným příjmem se pak rozumí:
- u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmu, který
- není předmětem daně z příjmů,
- je nahodilý,
- podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo
- je z jiné činnosti než podnikání, nebo
- u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem, s výjimkou příjmu, který
- není předmětem daně z příjmů,
- je nahodilý,
- podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
- podléhá dani ze samostatného základu daně nebo
- je z jiné činnosti než podnikání.
Čtěte také: S jarem se probouzí také farmářský byznys. Dolehne na něj evidence tržeb?
Některé typy tržeb jsou nově vyjmuty
Ministerstvo v zákoně navíc vyjmenovalo některé druhy tržeb, na které se zákon nevztahuje. Jde o tržby:
- uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla,
- uskutečněné během 10 dní následujících po přidělení daňového identifikačního čísla,
- státu,
- územního samosprávného celku,
- příspěvkové organizace,
- banky,
- spořitelního a úvěrního družstva,
- pojišťovny a zajišťovny,
- investiční společnosti a investičního fondu,
- obchodníka s cennými papíry,
- centrálního depozitáře,
- penzijní společnosti,
- penzijního fondu,
- Fondu pojištění vkladů,
- z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona,
- z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích,
- držitele poštovní licence,
- z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi,
- z pracovněprávního vztahu a vztahu s tímto vztahem souvisejícího,
- z poskytování stravování a ubytování žákům a studentům v zařízeních školy určených pro tyto účely,
- z jízdného placeného ve vozidlech veřejné linkové a drážní dopravy,
- z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků.
I v nové verzi zákona si ale ministerstvo ponechalo možnost některé další tržby ze zákona vyjmout. Zákon připouští, aby ministerstvo financí ve vyhlášce stanovilo tržby, které z důvodu hospodárnosti nebo plynulého průběhu evidence tržeb budou z evidování tržeb vyloučeny.
Stejně tak v zákoně zůstala možnost zjednodušeného režimu evidence tržeb. Pokud ve vyhlášce ministerstvo nestanoví jinak, budou moci ale vybraní podnikatelé evidovat tržby ve zjednodušeném režimu jen na základě povolení. Podnikatelé budou mít ve zjednodušeném režimu oproti standardnímu dvě úlevy. Nebudou muset správci daně zasílat údaje o evidované tržbě v okamžiku uskutečnění tržby, nýbrž bude stačit údaje poslat do pěti dnů od uskutečnění tržby. Zadruhé pak podnikatelé nebudou muset uvádět na účtence fiskální identifikační kód účtenky.
Čtěte také: Elektronickou evidenci tržeb má kompenzovat nová sleva na dani, činí 5000 Kč
Náležitosti účtenky nově přímo v zákoně
Nezměnily se ani základní požadavky na poplatníky. Nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby musí poplatník
- zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a
- vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne.
V původní verzi zákona však byla vyjmenována jen část požadavků na informace, které se budou zasílat Finanční správě, a jen část požadavků na informace na účtence. Zbylé náležitosti měla upravit vyhláška. To se v nové verzi změnilo a více méně všechny požadavky obsahuje zákon.
Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je
- daňové identifikační číslo poplatníka,
- identifikace provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
- identifikace pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
- pořadové číslo účtenky,
- datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
- celková částka tržby,
- bezpečnostní kód poplatníka,
- podpisový kód poplatníka,
- určení, zda se tržba eviduje v běžném nebo zjednodušeném režimu.
Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je podle povahy věci také
- celková částka plateb určených k následnému čerpání,
- celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby.
Pokud je poplatník plátcem daně z přidané hodnoty, je údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou také
- základ daně z přidané hodnoty a daň dle sazeb daně z přidané hodnoty,
- celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu,
- celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží.
Jediné, co se stanoví vyhláškou, je způsob tvorby podpisového kódu a bezpečnostního kódu.
Co se týče účtenky, na ní musí být uvedeny tyto věci:
- fiskální identifikační kód,
- své daňové identifikační číslo,
- identifikace provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
- identifikace pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
- pořadové číslo účtenky,
- datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
- celková částku tržby,
- bezpečnostní kód poplatníka,
- určení, zda se tržba eviduje v běžném nebo zjednodušeném režimu.
I nadále platí, že ohledně elektronické evidence tržeb budou muset podnikatelé též podat žádost o autentizační údaje. Mohou tak učinit:
- prostřednictvím společného technického zařízení správce daně datovou zprávou s ověřenou identitou této osoby způsobem, kterým se lze přihlásit do její datové schránky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, nebo
- ústně do protokolu, a to u kteréhokoliv věcně příslušného správce daně.
Autentizační údaje slouží k přístupu na společné technické zařízení správce daně umožňující poplatníkovi správu certifikátu pro evidenci tržeb a údajů pro správu evidence tržeb.
Čtěte také: Pokud se zavede elektronická evidence tržeb, data se začnou prodávat, říká Bábek
Místo převzetí účtenky loterie
Oproti původnímu návrhu ze zákona vypadla povinnost zákazníka převzít účtenku, přestože bylo v důvodové zprávě vysvětleno, že by zákazníci nemuseli účtenky fyzicky převzít. Bližších kontur naopak nabyla účtenková loterie, která získala vlastní paragraf. Pravidla pořádání účtenkové loterie nicméně stanoví ministerstvo financí vyhláškou.
Koho se kdy EET dotkne? Stále nejisté
Klíčová věc pro řadu podnikatelů, tedy zda se EET dotkne všech podnikatelů s evidovanými tržbami, však stále zůstává otevřená. Ministerstvo v zákoně ponechalo možnost, že některé tržby lze z působnosti zákona dočasně vyloučit. V původní verzi zákona byl strop pro dočasné vyjmutí stanoven na tři roky, ten sice z aktuální verze vypadl, stále ale platí, že tržby musí vyjmout ministerstvo vyhláškou. Celou tuto problematiku tak má řešit vyhláška, která nemusí projít parlamentním schvalováním, což se nezamlouvá některým podnikatelským asociacím.
Ačkoli ministerstvo neustále opakuje, že se EET týká momentálně jen ubytovacích služeb, stravovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu, realita je poněkud odlišná. Pro prvních šest měsíců od data účinnosti opravdu platí, že se EET bude týkat (navíc postupně) jen výše zmíněných sektorů. Po půl roce se má EET vztáhnout na všechny evidované tržby. Výjimku může (ale také nemusí) stanovit ministerstvo vyhláškou. Musí ji navíc připravit do šesti měsíců. Že tak další obory podnikání nejsou na pořadu dne, není úplně pravda.
V neposlední řadě se v novém návrhu zákona mění systém, kterým budou podnikatelé, kteří zákon poruší, sankcionováni. Uzavření provozovny či pozastavení výkonu činnosti je pojímáno pouze jako předběžné opatření, které bude možné využít dočasně, a to do doby sjednání. Maximální výše sankce zůstala na úrovni 500 tisíc korun, ze zákona ale zmizela fixní pokuta ve výši 2000 korun a 5000 korun, kterou měl finanční úřad udělit v případě prvního a druhého provinění.
