Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Poskytujete správně zahraniční cestovní náhrady od roku 2012?

Autor: 258398
Dagmar Kučerová

Výklady změn v zahraničních cestovních náhradách, posouzení dvoudenní pracovní cesty i poskytování kapesného se značně liší. Jasno do problematiky vnáší MPSV.

Zahraniční cestovní náhrady letos zamotaly hlavu nejedné účetní. Změnil se způsob krácení i časová pásma. Bohužel se dostupné výklady odborníků k této tématice značně liší. Požádali jsme proto příslušné ministerstvo o výklad k uplatnění legislativních změn roku 2012 v praxi. Změny totiž přináší novelizovaný zákoník práce, který je v gesci ministerstva práce a sociálních věcí.

Změny v časových pásmech zahraničního stravného

Stravné na zahraniční cestě se poskytuje v souladu s § 170 zákoníku prá­ce zásadně v cizí měně. Zaměstnavatel obvykle určí zaměstnanci zahraniční stravné z výše základní sazby zahraničního stravného stanoveného vyhláškou.  Výše stravného se vypočítá podle základní sazby, a to stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. Za dobu strávenou mimo území České republiky se od 1. 1. 2012 poskytuje zahraniční stravné:

  • ve výši základní sazby, jestliže cesta trvá déle než 18 hodin,
  • ve 2/3 výši, jestliže pracovní cesta trvá déle než 12 hodin, nejvýše 18 hodin,
  • v 1/3 výši, jestliže pracovní cesta trvá 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území ČR právo na tuzemské stravné.

Potíže nastávají při souběhu tuzemského a zahraničního stravného. Příklady na kombinaci v posledním časovém pásmu, tj. při poskytování sazby v 1/3 výši jsme uvedli v článku: Zahraniční cestovní náhrady v roce 2012

Zaměstnavatelé by neměli opomenout odstavec 4 § 170 zákoníku práce, kde je uvedeno, že doby strávené mimo území Česka, které trvají 1 hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách v jednom kalendářním dni, se pro účely zahraničního stravného sčítají. Naopak doby, za které nevznikne zaměstnanci právo na zahraniční stravné, se připočítávají k době rozhodné pro poskytnutí tuzemského stravného. Čtěte také: Změny v cestovních náhradách 2012

A co zahraniční pracovní cesta delší 12 hodin?

Objevily se právní výklady, kdy pokud zaměstnanci vznikne právo na tuzemské cestovní náhrady, přísluší sazba zahraničního stravného dle § 170 zákoníku práce maximálně do výše 1/3 sazby zahraničního stravného. Sazbu ve výši 2/3 a hodnotu zahraničního stravného v základní sazbě při souběhu tuzemského a zahraničního stravného údajně poskytovat nelze. Čtěte také: změny v tuzemských cestovních náhradách

Jak potvrdil pro server Podnikatel.cz Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí, trvá-li doba strávená v zahraničí v kalendářním dni déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši 2/3 základní sazby zahraničního stravného, déle než 18 hodin, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby zahraničního stravného. U obou těchto pásem případný vznik práva na „tuzemské“ stravné nemá vliv na vznik práva na zahraniční stravné, ujišťuje Petr Sulek z MPSV.

Dvoudenní zahraniční pracovní cesta

Obdobně nejasné je posouzení dvoudenní pracovní cesty. Musí se posuzovat samostatně nebo lze posoudit dohromady, je-li to pro zaměstnance výhodnější? Podle vyjádření odborníků z MPSV je při zahraniční pracovní cestě třeba právo na stravné i zahraniční stravné vždy posoudit samostatně za každý kalendářní den jejího trvání. Podle § 166 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci stravné ve výši a za podmínek stanovených v § 163 zákoníku práce. Avšak s účinností od 1. ledna 2012 je podle Petra Sulka výslovně vyloučen postup podle odstavce 4 tohoto ustanovení, ve kterém je zakotveno upuštění od odděleného posuzování doby trvání cesty v kalendářním dni pro účely poskytování stravného při pracovní cestě spadající do dvou kalendářních dnů, je-li to pro zaměstnance výhodnější. Čtěte také: Chaos v dohodách o provedení práce. Víme, jak z toho ven

Krácená, nebo nekrácená hodnota kapesného? 

Další otázky vyvolává hodnota kapesného na zahraniční pracovní cestě při poskytnutí jídla, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře.  Poskytovat z plné nebo z krácené hodnoty stravného? Jak upozornil Petr Sulek, je při stanovení výše kapesného i po 1. lednu 2012 třeba vycházet především z jeho účelu. Tím je úhrada předem nespecifikovaných výdajů při zahraniční pracovní cestě, které nemají povahu žádného výdaje, za který zaměstnanci přísluší cestovní náhrady. Může se jednat např. o spropitné číšníkům či nosičům zavazadel, vstupné na společenské, kulturní či sportovní akce apod. Naopak účelem kapesného není, na rozdíl od zahraničního stravného, úhrada stravovacích výdajů zaměstnance v zahraničí, uvádí mluvčí MPSV. Dodává, že na uvedeném účelu kapesného novela zákoníku práce nic nezměnila. Čtěte také: Pracujete venku nebo na stavbě? Musíte mít v montérkách svou smlouvu

EBF17 tip Šulák

Zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce (státní sféra) je tedy nadále oprávněn poskytnout zaměstnanci kapesné až do výše 40 % zahraničního stravného určeného podle délky doby strávené při zahraniční pracovní cestě mimo území České republiky (viz. § 170 odst. 3 zákoníku práce), tj. před jeho případným krácením při poskytnutí bezplatného jídla. Petr Sulek připomíná, že do stejné maximální výše se posuzuje kapesné, poskytnuté zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce (podnika­telská sféra) za příjem, který nepodléhá dani z příjmů ani odvodům pojistného. V § 180 zákoníku práce bohužel nedopatřením zůstal odkaz na celý § 179, ačkoliv byl doplněn o nové odstavce 3 a 4, které se pro účely kapesného nepoužijí, stejně jako § 170 odst. 5, uzavírá Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Čtěte také: Pracujete na dohodu? Od dubna vás čeká povinná lékařská prohlídka

Z výše uvedeného vyjádření MPSV jednoznačně plyne, že: 

  • je možné poskytovat zahraniční stravné v 2/3 sazbě i v základní sazbě při souběhu nároků na tuzemské i zahraniční stravné,
  • dvoudenní zahraniční pracovní cestu nelze posoudit dohromady, ani za situace, kdy je to pro poplatníka výhodnější, 
  • kapesné se poskytuje až do výše 40 % stravného před jeho krácením. 

Foto: www.isi­fa.com

Našli jste v článku chybu?