Nezapomeňte. Máte poslední den na žádost o roční zúčtování

Patnáctý únor je posledním dnem k podpisu žádosti o roční zúčtování příjmů ze závislé činnosti. Zaměstnanec, který nemá povinnost podat daňové přiznání, má právo požádat o zúčtování prostřednictvím tiskopisu daňového prohlášení, takzvaného růžového papíru. Ke stejnému dni však musí doložit veškeré své nároky na uplatnění slev, daňového zvýhodnění či nezdanitelných částí základu daně. Čtěte také: Umíte správně vyplnit tiskopis daňového prohlášení?

O roční zúčtování žádejte posledního zaměstnavatele

Poplatníci, kteří si v průběhu roku pouze přivydělávali nebo pracovali počátkem roku a poté byli například evidování na úřadu práce, často zapomínají na své právo žádat o roční zúčtování svého posledního zaměstnavatele. Pokud neměli v uplynulém zdaňovacím období více zaměstnavatelů souběžně a neměli jiné zdanitelné příjmy, daňové přiznání podávat nemusí. Nemají ani povinnost žádat o roční zúčtování. To ovšem neznamená, že to pro ně není výhodné. Mohou totiž využít slevy a daňová zvýhodnění neuplatněná v měsících, kdy neměli žádné nebo jen velmi nízké příjmy. Čtěte také: Také nezdanitelné částky pro rok 2011 se změnily. Čtěte jak

Pozor na zaměstnání vykonávaná souběžně

Jiná situace je u zaměstnání vykonávaných souběžně, byť jen na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. Takový zaměstnanec nemůže žádat o roční zúčtování a povinně podává daňové přiznání. Za nesplnění této povinnosti hrozí vyměření pokuty minimálně 500 korun dle daňového řádu. 

V souladu s § 250 daňového řádu vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu, jestliže nepodá daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo tak učiní po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši:

• 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
• 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
• 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Kdo podává daňové přiznání, určuje zákon  

Důležitým ustanovením je totiž § 38g zákona o daních z příjmů. Ten popisuje, kdy je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání. Píše se zde, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani, s výjimkou příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána srážková daň a současně nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6000 Kč. Jedná se samozřejmě o příjmy z podnikání, pronájmu nebo jiné výdělečné činnosti do stanoveného limitu, kterým jsou myšleny hrubé příjmy, tj. tržby, nikoli příjmy po odpočtu výdajů. Čtěte také: Kdy nepodáváme daňové přiznání? Vysvětlujeme na příkladech