Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Nezapomeňte. Máte poslední den na žádost o roční zúčtování

Autor: 258398
Redakce

Kdo do dnešního dne nepožádá o roční zúčtování nebo nedoloží slevy či zvýhodnění, má smůlu. A pokud navíc nepodá daňové přiznání, čeká ho pětistovka pokuty.

Patnáctý únor je posledním dnem k podpisu žádosti o roční zúčtování příjmů ze závislé činnosti. Zaměstnanec, který nemá povinnost podat daňové přiznání, má právo požádat o zúčtování prostřednictvím tiskopisu daňového prohlášení, takzvaného růžového papíru. Ke stejnému dni však musí doložit veškeré své nároky na uplatnění slev, daňového zvýhodnění či nezdanitelných částí základu daně. Čtěte také: Umíte správně vyplnit tiskopis daňového prohlášení?

O roční zúčtování žádejte posledního zaměstnavatele

Poplatníci, kteří si v průběhu roku pouze přivydělávali nebo pracovali počátkem roku a poté byli například evidování na úřadu práce, často zapomínají na své právo žádat o roční zúčtování svého posledního zaměstnavatele. Pokud neměli v uplynulém zdaňovacím období více zaměstnavatelů souběžně a neměli jiné zdanitelné příjmy, daňové přiznání podávat nemusí. Nemají ani povinnost žádat o roční zúčtování. To ovšem neznamená, že to pro ně není výhodné. Mohou totiž využít slevy a daňová zvýhodnění neuplatněná v měsících, kdy neměli žádné nebo jen velmi nízké příjmy. Čtěte také: Také nezdanitelné částky pro rok 2011 se změnily. Čtěte jak

Pozor na zaměstnání vykonávaná souběžně

Jiná situace je u zaměstnání vykonávaných souběžně, byť jen na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. Takový zaměstnanec nemůže žádat o roční zúčtování a povinně podává daňové přiznání. Za nesplnění této povinnosti hrozí vyměření pokuty minimálně 500 korun dle daňového řádu

Content

V souladu s § 250 daňového řádu vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu, jestliže nepodá daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo tak učiní po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši:

  • 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
  • 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
  • 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Pokud by vypočtená částka na základě předchozího odstavce byla nižší než 500 Kč, činí výše pokuty za opožděné tvrzení daně 500 Kč.

Kdo podává daňové přiznání, určuje zákon  

Důležitým ustanovením je totiž § 38g zákona o daních z příjmů. Ten popisuje, kdy je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání. Píše se zde, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani, s výjimkou příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána srážková daň a současně nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6000 Kč. Jedná se samozřejmě o příjmy z podnikání, pronájmu nebo jiné výdělečné činnosti do stanoveného limitu, kterým jsou myšleny hrubé příjmy, tj. tržby, nikoli příjmy po odpočtu výdajů. Čtěte také: Kdy nepodáváme daňové přiznání? Vysvětlujeme na příkladech

Našli jste v článku chybu?