Hlavní navigace

Pozor, kvůli DPH musíte mít v pořádku daňové doklady. Čtěte jejich náležitosti

 Autor: www.isifa.com
Tereza Štanderová 20. 3. 2014

Daňová poradkyně vás seznámí s nejčastějšími typy daňových dokladů. Zároveň si projděte příklady důkazních prostředků pro správce daně.

V poslední době se velmi rozšířily výzvy správce daně k odstranění pochybností vážící se k dani z přidané hodnoty. Správce daně si kromě záznamní povinnosti přeje předložit i daňové doklady, případně další důkazní prostředky k uskutečněným a přijatým zdanitelným plněním. V následujícím textu vás seznámíme s nejčastějšími typy daňových dokladů a uvedeme příklady důkazních prostředků, jejichž předložení by mohlo napomoci k úspěšnému vyvrácení pochybností správci daně a zkrácení lhůty, v případě, kdy je ze strany správce daně zadržován nadměrný odpočet.

Ilustrační Obrázek
Autor: www.isifa.com

Udělejte si pořádek v daňových dokumentech. 

S účinností od 1.1. 2013 došlo k rozsáhlým změnám v oblasti vystavování daňových dokladů. Daňové doklady mohou mít listinnou nebo elektronickou podobu. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje, souhlasit.

U daňového dokladu v listinné i elektronické podobě musí být od okamžiku jeho vystavení do konce lhůty pro jeho uchování (deset let) zajištěna věrohodnost původu, neporušenost obsahu a čitelnost. 

Neporušenost obsahu není narušena v situaci, kdy příjemce plnění uvede na doklad poznámky (např. předkontaci k účtování), pokud tím nenaruší čitelnost původně uvedených informací vystavovatelem dokladu.

Věrohodností původu se rozumí skutečnost, že je zaručena totožnost osoby, která plnění uskutečnila. Příjemce plnění musí být v rámci postupu k odstranění pochybností či daňové kontroly schopen prokázat nejen, že se plnění opravdu uskutečnilo, ale také skutečnost, že plnění bylo poskytnuto osobou uvedenou na daňovém dokladu jako poskytovatel plnění. Způsob zajištění těchto důkazních prostředků je ponechán na daňovém subjektu. K prokázání může napomoci například uchování objednávek, schválení, která proběhnou před úhradou za přijaté plnění v rámci společnosti, doklady o platbách, smlouvy, příjemky, dodací a přepravní listy apod.).

Čtěte také: Jak na daňové doklady po novele zákona o DPH?

Pokud jako příjemce plnění obdržíte tzv. termoúčtenky či jinou formu daňových dokladů, u nichž není možné zajistit neporušitelnost jejich obsahu a čitelnost po celou dobu archivace daňových dokladů, doporučujeme takové doklady okopírovat či naskenovat a archivovat společně s originálem daňového dokladu.

Náležitosti daňových dokladů

Základní náležitosti všech daňových dokladů jsou v zákoně o DPH upraveny v §29 a jsou následující: 

  • Označení poskytovatele plnění, resp. dodavatele (zahrnuje obchodní jméno včetně dodatku ke jménu a sídlo) 
  • Daňové identifikační číslo dodavatele 
  • Označení příjemce plnění, resp. odběratele (zahrnuje obchodní jméno včetně dodatku ke jménu a sídlo)
  • Daňové identifikační číslo odběratele 
  • Číslo daňového dokladu 
  • Rozsah a předmět plnění
  • Den vystavení daňového dokladu 
  • Den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění vznikla povinnost ke dni přijetí úplaty přiznat daň, pokud se tyto liší od data vystavení daňového dokladu 
  • Jednotkovou cenu bez daně případně slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně 
  • Základ daně 
  • Sazbu daně 
  • Výši daně – výše daně musí být vždy uvedena v české měně. 

Tyto uvedené náležitosti by měl obsahovat každý daňový doklad.

Dále uvádíme poznámky, které náležitosti je možné v určitých případech vynechat a které je naopak na daňový doklad nutné doplnit včetně informací k specifickým daňovým dokladům jako je např. splátkový kalendář, doklad o použití, platební kalendář apod.

Je-li osobou povinnou přiznat daň příjemce plnění, daňový doklad musí obsahovat také tvrzení „daň odvede zákazník“ a naopak nemusí obsahovat sazbu a výši daně. Používá se např. u tzv. „lokálního reverse charge“ při dodání stavebních a montážních prací dle §92e zákona o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., (dále jen „ ZDPH“) či při dodání odpadů, které jsou uvedeny v příloze č. 5 zákona.

Nové Zakony.podnikatel.cz

Všechny právní normy od roku 1993, pravidelně aktualizované, ve všech dostupných znění. Porovnejte předchozí znění s aktuálním, zkoumejte budoucí znění. Hledejte v textu zákona konkrétní a vyznačené změny. 

Uložte si do záložek: zakony.podnikatel.cz

Poskytovatel plnění může k vystavení daňového dokladu zmocnit příjemce plnění (tzv. self billing). Takto vystavený daňový doklad musí kromě výše uvedených náležitostí ještě obsahovat tvrzení „vystaveno zákazníkem“.

Zjednodušený daňový doklad

Pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu nepřevyšuje 10 000 Kč, je možné vystavit zjednodušený daňový doklad. Zjednodušený daňový doklad nemusí obsahovat označení příjemce plnění, jeho daňové identifikační číslo, jednotkovou cenu bez daně, základ daně a výši daně. Neobsahuje-li zjednodušený daňový doklad základ a výši daně, musí vždy obsahovat úplatu za uskutečněné plnění celkem.

Zjednodušený daňový doklad nelze použít při dodání zboží do jiného členského státu EU, při vývozu zboží do třetí země (tj. mimo EU), při zasílání zboží ani u plnění, kdy je povinen přiznat daň příjemce plnění.

Souhrnný daňový doklad

Poskytovatel plnění může při poskytnutí několika samostatných plnění pro stejného příjemce vystavit tzv. souhrnný daňový doklad. Údaje, které jsou společné pro všechna samostatná plnění, tak mohou být uvedeny pouze jednou.
Pro každé jednotlivé plnění je nutné uvést zvlášť datum uskutečnění zdanitelného plnění či datum přijetí úplaty, podle toho, které nastane dříve, jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, základ daně, sazbu a výši daně.

Souhrnný daňový doklad je nutné vystavit do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, v němž se uskutečnilo první plnění, nebo byla přijata první úplata.

Splátkový kalendář

Splátkový kalendář je daňovým dokladem, pokud obsahuje veškeré výše popsané náležitosti daňového dokladu a zároveň tvoří součást nájemní smlouvy či smlouvy o nájmu podniku nebo je na něj v těchto smlouvách výslovně odkazováno. Splátkový kalendář musí obsahovat jednotlivá data uskutečnění zdanitelného plnění. Ve většině případů jsou ve splátkovém kalendáři sjednána dílčí plnění. V takovém případě je datum uskutečnění zdanitelného plnění dnem uvedeným ve smlouvě, resp. ve splátkovém kalendáři. K jednotlivým dílčím plněním pak není nutné vystavovat jednotlivé daňové doklady, daňovým dokladem je splátkový kalendář.

Povinnost odvést daň pro poskytovatele plnění a zároveň možnost uplatnit nárok na odpočet pro příjemce plnění vzniká bez ohledu na skutečnost, zda byla za takto upravené zdanitelné plnění přijata úplata.

Čtěte také: Je vytištěný doklad zaslaný mailem ve formátu pdf daňovým dokladem?

Pouze pokud by byla přijata úplata (záloha) přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění dle splátkového kalendáře, je poskytovatel plnění povinen vystavit daňový doklad k přijaté platbě (blíže viz. dále).

Platební kalendář

Platební kalendář je daňovým dokladem, pokud obsahuje náležitosti daňového dokladu, je na něm uveden rozpis plateb na předem stanovené období a osoba, pro níž se uskutečňuje zdanitelné plnění, poskytuje úplatu (zálohu) přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Platební kalendář nemusí obsahovat den uskutečnění zdanitelného plnění ani skutečný den přijetí platby. Pokud dojde k přijetí platby před datem uskutečnění zdanitelného plnění, a to v jiný den, než který je uveden v platebním kalendáři, zůstává platební kalendář daňovým dokladem.

Pokud však nedojde k přijetí úplaty poskytovatelem plnění, není poskytovatel povinen odvést daň, tj. příjemci plnění nevzniká na základě platebního kalendáře nárok na odpočet.

Doklad k přijaté úplatě před datem uskutečnění zdanitelného plnění – doklad k přijaté záloze

Poskytovatel plnění je povinen do 15 dní ode dne, kdy je přijata úplata přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, vystavit daňový doklad. Daňový doklad k přijaté platbě nebude obsahovat datum uskutečnění zdanitelného plnění. Doklad k přijaté úplatě dále nemusí obsahovat rozsah plnění a jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně. Poskytovatel plnění je zároveň povinen do 15 dní ode dne uskutečnění zdanitelného plnění vystavit běžný daňový doklad, kde uvede vyúčtování s přijatou zálohou.

Doklad o použití

Doklad o použití se použije v situaci, kdy nedochází k úplatnému dodání zboží či poskytnutí služby, ale plátce má povinnost přiznat daň. Jedná se např. o následující situace:

  • použití hmotného majetku kromě dlouhodobého majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností
  • uvedení dlouhodobého hmotného majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání
  • vložení majetkového vkladu ve hmotném majetku za podmínek stanovených ZDPH 
  • poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti
  • vydání podílu na likvidačním zůstatku nebo vypořádání podílu v nehmotném majetku

Doklad o použití musí obsahovat výše uvedené náležitosti, ale místo rozsahu a předmětu plnění bude uvedeno sdělení o účelu použití. U některých výše zmíněných situací tak bude poskytovatel a příjemce na dokladu stejná osoba.

Daňový doklad při osvobozeném dodání zboží do jiného členského státu

Daňový doklad při osvobozeném dodání zboží do jiného členského státu dle § 64 ZDPH ( tj. při dodání zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě, kdy zboží je odesláno či přepraveno z tuzemska do jiného členského státu Evropské unie prodávajícím, kupujícím či jimi zmocněnou třetí osobou) nebude obsahovat výši a sazbu daně.

Dle ZDPH musí takový daňový doklad obsahovat kromě výše uvedeného odkaz na ustanovení § 64 ZDPH či na příslušné ustanovení předpisu Evropské unie nebo jiný údaj uvádějící, že plnění je od daně osvobozeno.

Čtěte také: Poradna: Ztratil jsem daňové doklady, hrozí mi od finančáku sankce?

Daňový subjekt je povinen na vyžádání správce daně prokázat splnění podmínek pro osvobození od daně tj., že zboží bylo přemístěno z tuzemska do jiného členského státu, kdo přepravu zajistil a skutečnost, že zboží bylo dodáno osobě registrované k dani v jiném členském státě.

Proto doporučujeme při těchto dodávkách archivovat spolu s daňovými doklady také potvrzené dodací listy, přepravní doklady, smluvní dokumentaci obsahující dodací podmínky apod. Dle ZDPH může daňový subjekt prokázat osvobozené dodání zboží do jiného členského státu také písemným prohlášením pořizovatele nebo jinými důkazními prostředky.

Daňový doklad při fakturaci služeb s místem plnění mimo tuzemsko

U fakturace služeb, u nichž je místo plnění stanoveno dle ZDPH mimo tuzemsko, doporučujeme uvést na daňový doklad tvrzení „místo plnění je mimo tuzemsko“ a „daň odvede zákazník“. Tvrzení je možné uvést i v jazyce příjemce plnění např. v angličtině „regime reverse charge is applicable“. Daňový doklad nebude v tomto případě obsahovat sazbu a výši daně. 

I poskytnutí služeb mimo tuzemsko je nutné správci na žádost prokázat. U služeb může být situace ještě trochu komplikovanější. Proto doporučujeme zachovávat např. objednávku, cenovou kalkulaci s rozpisem poskytovaných služeb, smluvní dokumentaci, případnou fotodokumentaci, písemné či jiné výsledky poskytnutých služeb, akceptační protokol apod.

Daňový doklad při vývozu zboží

Daňovým dokladem při vývozu zboží není vystavená faktura, ale celní doklad prokazující ukončení režimu vývoz. Daňovým dokladem je i rozhodnutí celního úřadu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.

Daňový doklad při dovozu zboží

Podobně jako u vývozu zboží, není daňovým dokladem přijatá faktura, ale celní doklad osvědčující propuštění zboží do některého z celních režimů, které zakládají dovozci povinnost přiznat daň.

Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu EU a daňový doklad při přijetí služeb od osoby neusazené v tuzemsku – případy, kdy daň samovyměřuje příjemce plnění

Pokud jako příjemce plnění nejste oprávněni vystavit daňový doklad namísto poskytovatele plnění v případě pořízení zboží z jiného členského státu či při přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku, daňový doklad bude odpovídat pravidlům členského státu poskytovatele plnění.

V této souvislosti upozorňujeme, že od 1.1. 2013 nemáte jako příjemce plnění povinnost uvádět na doklad sazbu a výši daně. Sazbu a výši daně uvedete pouze v záznamní povinnosti. Pokud však neporušíte obsah daňového doklad způsobem, že by nebylo možné zjistit původní informace uvedené na daňovém dokladu, můžete na daňový doklad uvést poznámky např. sazbu a výši daně či předkontaci k účtování. Tímto dle informace Generálního finančního ředitelství nedochází k porušitelnosti obsahu daňového dokladu.

Vazba daňového dokladu na uplatnitelnost nároku na odpočet 

Neobsahuje-li Vámi přijatý doklad některou z výše uvedených náležitostí, není dle dikce ZDPH daňovým dokladem. Zákon vám jako příjemci plnění umožňuje prokázat nárok na odpočet jiným způsobem, což ovšem může dodatečně působit problém. Pokud doklad např. neobsahuje daňové identifikační číslo dodavatele, doporučujeme jej zjistit a k daňovému dokladu přiložit kopii ověření daňového identifikačního čísla z registru plátců. 

Čtěte také: Slevové vouchery si firmy mohou dát do daní. Živnostníci ostrouhají

Za správnost údajů na daňovém dokladu odpovídá vždy poskytovatel plnění tj. dodavatel. Zde upozorňujeme, že pokud dodavatel např. použije základní sazbu daně u plnění, které podléhá dle zákona snížené sazbě daně (např. při fakturaci za ubytování), příjemce plnění je oprávněn uplatnit nárok na odpočet pouze ve výši odpovídající ustanovením ZDPH ( tj. ve výši odpovídající snížené sazbě daně). To samé platí i v případě, kdy dodavatel má dle ustanovení ZDPH použít systém tzv. „lokálního reverse charge“ např. při dodání stavebních a montážních prací dle § 92e ZDPH (tj. má vystavit daňový doklad bez daně). Pokud v tomto případě dodavatel chybně na daňovém dokladu uvede daň, příjemce plnění není oprávněn uplatnit nárok na odpočet, protože tento není v souladu se ZDPH. Příjemce plnění by měl v tomto případě požadovat po dodavateli vystavení opravného daňového dokladu.

Našli jste v článku chybu?
Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?

DigiZone.cz: Filmbox Live pro předplatitele UPC DTH

Filmbox Live pro předplatitele UPC DTH

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

Podnikatel.cz: Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Italové dělají mozzarellu z mléka z Česka

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

120na80.cz: Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Podnikatel.cz: Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

Vitalia.cz: V SAPĚ našli nelegální porážku kachen

V SAPĚ našli nelegální porážku kachen