Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Pozor na rodinnou výpomoc ve firmě. Hrozí kvůli tomu problémy

Zdeněk Vesecký

Od července tohoto roku platí nový zákon o odpovědnosti za přestupky, díky čemuž došlo mimo jiné i ke změně odpovědnosti OSVČ za přestupky. Ukážeme na příkladu.

Podmínky odpovědnosti za přestupky OSVČ jsou už pár měsíců podobné podmínkám pro právnické osoby a začínají se řešit první problémy. 

Řada drobných podnikatelů nemá tušení, že za přestupek nese odpovědnost i tehdy, když se ho sama nedopustila. Za přestupek je totiž považováno i to, pokud se něčeho nezákonného dopustí i jiné osoby, jejichž jednání je podnikateli přičitatelné.

Představme si například malý venkovský obchod nebo hospodu. Je poměrně běžné, že jde o živnost provozovanou jedním členem rodiny, ale její chod čas od času zajišťují další členové. Za výčepní pult se na chvíli postaví manželka podnikatele a syn nebo dcera zase v případě nutnosti zaskočí coby obsluha. Žádný z nich ale s tímto podnikáním nemá oficiálně nic společného. Nejde o zaměstnance ani brigádníky. Prostě jen vypomáhají bližnímu, v tomto případě otci živnostníkovi, který si potřeboval vyřídit jiné záležitosti. Jenže právě v těchto chvílích se mohou tyto nepoučené osoby dopustit přestupku. Jedním z nich je nezaevidování tržby nebo nevydání účtenky, tedy povinnosti vyplývající ze zákona o evidenci tržeb. Pokud úřady toto pochybení zjistí, bude odpovědnost padat přímo na provozovatele, tedy OSVČ. Pokud to zjistí finanční nebo celní úřad, odpovídá živnostník za přestupek na úseku evidence tržeb, jako kdyby tržby nezaevidoval on sám. Nemůže se při tom obhajovat tím, že dotyčná osoba, která tržby neevidovala, s ním neměla žádnou pracovní nebo jinou smlouvu a že její pověření bylo podle práva vlastně neplatné, říká právnička Deloitte Legal Hana Erbsová.

K tématu dále čtěte: Také OSVČ mohou nově páchat přestupky, mají stejnou odpovědnost jako firmy

Zodpovědnost nejen za zaměstnance, ale i další pověřené osoby

Nový zákon o odpovědnosti za přestupky jednoznačně vymezuje okruh fyzických osob, za které živnostník nese takzvanou přestupkovou odpovědnost. V minulosti byly totiž podle Hany Erbsové tyto otázky předmětem výkladu a sporů. Jak je to tedy nově?

Podle § 22 zákona o odpovědnosti za přestupky je podnikající fyzická osoba pachatelem nejen v případě, že k přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním, ale také v případě, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti podnikající fyzické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné podnikající fyzické osobě, a která při podnikání osoby, ve vztahu ke které se považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné podnikající fyzické osobě, nebo v přímé souvislosti s ním anebo ku prospěchu této podnikající fyzické osoby nebo v jejím zájmu porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě.

Za osoby, jejichž jednání je přičitatelné podnikající fyzické osobě, se za účelem posuzování odpovědnosti podnikající fyzické osoby za přestupek kromě zaměstnanců považují i

  • fyzické osoby, které plní úkoly podnikající fyzické osoby,
  • fyzické osoby, které podnikající fyzická osoba používá při své činnosti
  • fyzické osoby, které za podnikající fyzickou osobu jednaly, jestliže podnikající fyzická osoba výsledku takového jednání využila.

Živnostník typicky nese odpovědnost za jednání svých zaměstnanců, ale v oblasti přestupků rovněž i za své zástupce, za spolupracující členy rodiny a další osoby, které používá či použil při své činnosti, bez ohledu na právní důvod takového vztahu. Pokud plněním nějaké své zákonné povinnosti, například ohlašovací či evidenční, pověří jinou fyzickou osobu, odpovídá i za přestupky, jichž se dopustila tato osoba, komentuje Hana Erbsová.

Psali jsme: O přestupcích firem a podnikatelů se nově může dozvědět i veřejnost

Zproštění odpovědnosti za přestupek

Základem ochrany před touto odpovědností je podle právničky Deloitte Legal prevence. Jde především o pečlivé smluvní a dokumentární zachycení vzájemných práv a povinností živnostníka a výše uvedených osob (včetně nároku na náhradu škody), odpovídající, včasné a prokazatelné informování a proškolování. Pokud totiž mluvíme o přestupku v podobě nezaevidování tržby, můžeme předpokládat, že blízcí rodinní příslušníci živnostníka jsou s touto povinností minimálně laicky seznámeni. O elektronické evidenci doma určitě slyšeli a nebudou chtít svého člena rodiny přivést do potíží. Může ale dojít k tomu, že kvůli nedostatečné instruktáži jednoduše třeba jen nezvládnou obsluhu pokladního systému. V případě, že se živnostník při výkonu své činnosti nechá byť krátkodobě zastoupit, měl by proto důsledně kontrolovat, jestli jeho pomocníci skutečně plní své povinnosti a jednají v souladu s jeho pokyny.

Odpovědnost za přestupek není podmíněna zjištěním konkrétní fyzické osoby, která se považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné podnikající fyzické osobě. Správní orgán není povinen zjišťovat konkrétní fyzickou osobu, která se za účelem posuzování odpovědnosti živnostníka za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je mu přičitatelné, zejména tehdy, je-li ze zjištěných skutečností zřejmé, že k jednání zakládajícímu odpovědnost za přestupek došlo při činnosti OSVČ.

Živnostník za přestupek spáchaný svými „neoficiálními náhradníky“ neodpovídá jen tehdy, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránil. To mu je umožněno podle § 21 zákona o odpovědnosti za přestupky. Takzvané vyvinění má ale podmínky. Živnostník musí být schopen prokázat, že své spolupracovníky pravidelně školí a vykonává kontrolu nad jejich činností a vynaložil veškeré možné úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránil. Ideální je si nechat zásadní pokyny dotčenými osobami podepsat. To se samozřejmě týká i zaměstnanců.

Zákon o odpovědnosti za přestupky obsahuje i výčet druhů správních trestů, které mohou být za přestupek uloženy, konkrétní sankce a jejich výši určují zvláštní zákony. Co se stane v případě, kdy se budeme držet uvedeného příkladu o nezaevidování tržby nebo nevydání účtenky zákazníkovi, které přímo trestá zákon o evidenci tržeb? Podle jakého zákona se bude postupovat? 

Odpovědnost živnostníka podle nového přestupkového zákona se v zásadě uplatní u všech přestupků, jejichž skutkové podstaty jsou upraveny ve zvláštních zákonech, například právě i v zákoně o elektronické evidenci tržeb. Jakmile je podnikatel pravomocně potrestán za přestupek, neměla by mu být za tentýž čin uložena ještě jiná sankce podle jiného předpisu. Takový postup je obecně zakázán a je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, říká Hana Erbsová. Zároveň ale dodává, že pokud v konkrétním případě dospěje příslušný orgán nebo případně soud k závěru, že ukládané opatření nemá povahu trestu, anebo že není trestáno dvakrát stejné jednání, nelze vyloučit ani několikanásobný postih živnostníka za zdánlivě jediné porušení povinností.

Našli jste v článku chybu?